Třemošná
Třemošná | |
Gemeinschaft | Třemošná |
Bezirk | Plzeň-sever |
Erdstrich | Plzeňský kraj |
Třemošná, Kode: 770698 | |
GPS-Koordinaten | 49° 49' 14.2'' 13° 23' 53.3'' |
Tschemoschna | |
11 590 m² | |
Město | |
Městský úřad Třemošná Sídliště 992 330 11 Třemošná Tel.: +420 377 953 401 E-mail: tremosna@tremosna.cz URL: https://www.tremosna.cz | |
Městso Třemošná Sídliště 992 330 11 Třemošná Tel.: +420 377 953 401 E-mail: tremosna@tremosna.cz URL: https://www.tremosna.cz | |
Nein |
Třemošná (německy Tschemoschna) je město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 5.100 obyvatel.
První písemná zmínka o obci je z roku 1181. Další zmínka o Třemošné je ve z roku 1191 ve dvorním Vídeňském archivu.
Ve 12. století patřila Třemošná vladykovi Radostovi z Třemošné. Po jeho smrti v roce 1200 byla prodána kapitule v Mělníce a v roce 1293 ji za 300 hřiven stříbra spolu s obcí Senec odkoupil klášter v Plasích. Mělnické probošství bylo v roce 1300 opět obnoveno a po sporu s plasským opatem Janem Třemošnou i Senec opět získalo zpět, už jen za 100 hřiven stříbra. Po roce 1379 byla Třemošná několikrát pronajata jiným pánům či klášterům. Po smrti mělnického probošta Zikmunda v roce 1436 zcela zanikla kapitula v Mělníce a držitelem Třemošné se stal Petr z Chrástu, později Přibík z Klenové. V roce 1509 byl majitel vsi Jan z Gutštejna přinucen postoupit panství Bělá i s Třemošnou s dalším zboží Albrechtovi z Kolovrat a na Libštejně. Později panství získal Jan a Bernard z Valdštejna, který část svého majetku zastavil městu Plzeň. Na sklonku feudalismu se Třemošná stala součástí Nekmířského panství, které tehdy patřilo rodině Zikmunda, hraběte z Gotzů. V roce 1707 přešlo panství v Nekmíři do rukou rodu pánů z Vrtby.
Po smrti posledního člena rodu pánů z Vrtby, v roce 1830 , zdědil panství Jan, kníže z Lobkowitz. Toto panství se skládalo ze vsí: Nekmíř, Lhotka, Tatiná, Žilov, Nevřeň, Příšov, Ledce, Záluží, Stýskaly a Třemošná. V té době měla Třemošná 458 obyvatel a 57 domů. Dcera knížete z Lobkowitz, Jana, se provdala za Karla, hraběte ze Schonbornů. V držení této rodiny zůstalo nekmířské panství až do roku 1895, kdy bylo prodáno JUDr. Stanislavu Wopršálkovi, v jehož majetku zůstalo až do roku 1948.
Od počátku 19. století začala obec postupně měnit svoji tvář v souvislosti s rozvojem těžby nerostných surovin a průmyslu. Významná je zejména těžba černého uhlí a kaolinu.
Hřbitov
Hřbitov se nachází na severovýchoním okraji města směrem na Horní Břízu. POměrně velký hřbitov je udržovaný a využívaný.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Odstraněná hrobová místa
- Hrobky
- Kolumbárium
- Brána
- Centrální kříž
- Kontejner
- Vodovod
- Neuzavírá se
- Řád veřejného pohřebiště na místě
- Kontakt na správce hřbitova na místě
- Torza náhrobků
Stav hřbitovní zdi
- V původní podobě
- Nová (nepůvodní) hřbitovní zeď