Die Friedhöfe sind oft die letzte 
      Erinnerung an menschliche Schicksäle 
Přidat hřbitov

Žatec

zpět | tisk | pdf
Žatec
GemeinschaftŽatec
BezirkLouny
ErdstrichÚstecký kraj
Žatec, Kode: 794732
GPS-Koordinaten 50° 19' 22.3''
13° 33' 22.5''
Saaz
65 712 m²
Město
Technické služby města Žatec p.o.
Čeradická 1014, 438 01 Žatec
Tel.: 724 956 505
E-mail: s.fremutova@tsmz.cz
URL: http//www.tsmz.cz
Město Žatec
nám. Svobody 1, 438 01 Žatec
Tel.: +420 415 736 111
E-mail: epodatelna@mesto-zatec.cz
URL: http://mesto-zatec.cz
Udržovaný v původní podobě
Nein
Žatec

Žatec (německy Saaz) je město v okrese Louny. V roce 2011 zde trvale žilo 18.139 obyvatel.

První písemnou zmínku z roku 1004 o něm obsahuje kronika Dětmara z Merseburku. V roce 1265 král Přemysl Otakar II. udělil Žatci městská privilegia. Roku 1404 je poprvé zmiňován žatecký hrad.

Významnou úlohu Žatec sehrál v době husitské revoluce. Byl zpočátku, v době silného vlivu chiliasmu, dokonce považován za jedno z pěti měst (spolu s „městem Slunce“ Plzní, Louny, Klatovy a Slaným), která v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Ve městě působili významní husitští kněží Petr Němec a Petr Špička. V roce 1421 město ustálo útok druhé křížové výpravy do Čech. Spolu s městy Louny a Slaným byl vytvořen žatecko-lounský svaz, v jehož čele stál Jakoubek z Vřesovic.

V 16. století patřil Žatec mezi největší česká města a byl centrem Žateckého kraje. Krajským městem zůstal až do roku 1850.

Žatec se rovněž připojil ke stavovskému povstání. Jeho někdejší purkmistr – Maxmilián Hošťálek z Javořice – byl jedním z 27 českých povstalců popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Třicetiletá válka znamenala výrazný úpadek a postupnou germanizaci dosud etnicky převážně českého města.

18. i 19. století znamenala další rozvoj pivovarnictví a pěstování chmele ve městě a okolí. V těch dobách byl založen např. nový pivovar na místě bývalého hradu na Žižkově náměstí (kde je dodnes), chmelařský spolek a chmelný trh. Co se týče správního vývoje, zůstal Žatec i po reformě krajského zřízení v roce 1788 sídlem kraje, od roku 1850 klesl na postavení okresního města. V roce 1930 žilo ve městě 18 tisíc obyvatel převážně německé národnosti, v říjnu 1938 bylo po Mnichovském diktátu připojeno k Třetí říši jako součást župy Sudetenland.

Po druhé světové válce nastalo vysídlení německého obyvatelstva a dosídlování Čechy. Na přelomu května a června 1945 došlo v Žatci divokého odsunu prováděném členy Revolučních gard a armádou. Tyto akce vyvrcholily postoloprtským masakrem.

Hřbitov

Městský hřbitov v Žatci (též Hřbitov u svatého Antonína) je hlavní městský hřbitov v Žatci. Nachází se na jihovýchodním okraji města, v ulici Šafaříkova.

V důsledku epidemie cholery, která v roce 1850 zasáhla i Žatec, přestaly postačovat dosavadní hřbitovy při menších filiálních kostelech. Město proto zakoupilo téhož roku za 600 zlatých pozemek u kostela svatého Prokopa za mostem přes Ohři. Ještě téhož roku byl nový městský hřbitov vysvěcen a zároveň zrušen hřbitov při kostele svatého Václava.[1]

Bezprostředním podnětem ke zřízení dalšího městského hřbitova, toho stávajícího, byla opětovná epidemie cholery v roce 1866. Pro jeho zřízení byl vybrán městský pozemek na okraji města při silnici na Prahu. Vzhledem k nezbytné potřebě místa na pohřbívání vysvětil ještě téhož roku děkan Gebauer menší prostor ohraničený dřevěným plotem. Během dalších dvou let se ve výstavbě hřbitova pokračovalo a v roce 1968 byl dokončen.[2]

Vstup tvoří novorenesanční brána, zbudována byla také márnice. Hřbitovní kostel svatého Antonína budovaný stavitelem Antonem Grimmem podle vlastního návrhu byl dokončen až roku 1873, a vysvěcen 1. listopadu děkanem páterem Aloisem Hanelem. V kostele bylo instalováno harmonium darované hudebním mecenášem Josefem Schőfflem. Z důvodu zachování estetičnosti hřbitova bylo v té době nutné překládat návrh hrobek městské radě ke schválení. Východně na areál navázal městský židovský hřbitov zřízený roku 1869.

Podél zdí areálu je umístěna řada hrobek významných obyvatel města. Pohřbeni jsou na hřbitově i vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce.
S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu Sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby. V pozdějších letech byl hřbitov nadále rozšiřován.

V Žatci se nenachází krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriu v Mostě a v Hrušovanech u Chomutova.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%BD_h%C5%99bitov_v_%C5%BDatci

Počet obyvatel v roce 1930 - 18.100
Počet obyvatel v roce 2011 - 18.368

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog



Dokumentační fotografie

Objekty a vybavení hřbitova

  • Hroby
  • Nové hroby
  • Odstraněná hrobová místa
  • Hrobky
  • Kolumbárium
  • Vsypová louka
  • Správa hřbitova
  • Obřadní síň
  • Brána
  • Kaple
  • Popelnice
  • Kontejner
  • Vodovod
  • WC
  • Otevírací doba hřbitova vyvěšena
  • Kontakt na správce hřbitova na místě
  • České hroby
  • Německé hroby
  • Neidentifikovatelné hroby

Stav hřbitovní zdi

  • V původní podobě
  • Udržována vč. náhrobků na nebo u zdi