Údlice

Lokalita	Údlice
Gemeinschaft	Údlice
Bezirk	Chomutov
Erdstrich	Ústecký kraj
Katastrální území	Údlice, Kode: 772615
GPS-Koordinaten	50° 26' 34.0'' 13° 27' 40.0''
Německý název	Eidlitz, Udelicz
Vlastnictví	Nezjištěno
Kontakt	n/a
Vlastník	n/a
Stav	Srovnán se zemí, bez připomínky
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Údlice (německy Eidlitz, Udelicz) jsou obec v okrese Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 917 obyvatel.

Okolní krajina byla osídlena již v pravěku, ale první písemná zmínka o vsi je až z poloviny třináctého století. V průběhu doby byly Údlice samostatným panstvím, ale dlouho patřily k chomutovskému nebo červenohrádeckému panství. Mívaly status městečka i města, jehož obyvatelé se živili především zemědělstvím. K rozvoji průmyslu došlo až v devatenáctém století, kdy byl otevřen cukrovar, a v okolí započala těžba hnědého uhlí.

První písemná zmínka o Údlicích pochází z roku 1247 a zmiňuje jakéhosi Theodorita de Udelitz. V roce 1295 vesnice patřila bratrům Bedřichovi a Dětřichovi ze Šumburka. Šumburkové vesnici prodali Janu Parsifalovi z Haugvic, roku 1387 byli Údlice prodány Hanušovi z Valdenberka. Rodu z Valdenberka patřilo až do roku 1446, kdy jej Anarg z Valdenberka prodal bratrům Mikuláši III. a Janovi z Lobkovic.

Roku 1496 král Jiří z Poděbrad potvrdil Lobkovicům údlické trhové právo. Význam městečka vzrostl za Kryštofa z Lobkovic, který dosáhl jeho propuštění z manství a roku 1539 povýšil dosavadní městečko na město s dědickým a pivovárečným právem. Jindřich Mikuláš z Lobkovic nechal opravit tvrz a přestavět kostel. Později Údlice prodal Bohuslavovi Hasištejnskému z Lobkovic, který je připojil k chomutovskému panství. Spolu s ním je získal Jiří Popel z Lobkovic.

Roku 1594 byl rozsáhlý majetek Jiřího Popela z Lobkovic zabaven a rozdělen na menší díly. Údlice s 66 poddanými byly připojeny k červenohrádeckému panství, které roku 1605 koupil Adam Hrzán z Harasova. Roku 1696 Údlice koupil Zikmund Valentin z Harasova, a když o rok později získal také Červený hrádek, spojil je opět do jednoho panství.

V devatenáctém století se začal rozvíjet údlický průmysl a rozšířilo se spektrum služeb. Ve druhé polovině století započala těžba hnědého uhlí v několika menších dolech, otevřen byl cukrovar, vyrábělo se kameninové zboží a zpracovávaly kůže.

Uhlí se v blízkém okolí začalo těžit okolo poloviny devatenáctého století. Asi půl kilometru východně od Údlic se nacházel důl Boží požehnání. Jeho předchůdcem byl buquoyský důl Gabriela z padesátých let devatenáctého století s dvojicí šachet Gabriela a Jiří.

Během druhé světové války byl v objektu zrušené koželužny (čp. 119) roku 1941 zřízen zajatecký tábor určený pro zajatce ze Sovětského svazu, kteří pracovali v chomutovských Mannesmannových závodech. Celkem se v táboře vystřídalo 390 lidí, z nichž dvacet zemřelo. Na konci války bylo v táboře internováno devadesát leteckých důstojníků. Mrtví z tábora byli pohřbíváni na zrušeném židovském hřbitově, kde byly pohřbeny také oběti pochodu smrti z dubna roku 1945.

Počet obyvatel v roce 1930 - 2.452
Počet obyvatel v roce 2011 - 917

Židovská komunita

Od šestnáctého do dvacátého století v Údlicích existovala židovská čtvrť. Tvořily ji dvě ulice v severozápadní části města. Roku 1694 dostali Židé svolení ke stavbě školy, která zároveň sloužila jako synagoga a byt rabína. V listopadu roku 1938 byly zničeny náhrobky na židovském hřbitově a část z nich využita k vydláždění dvora radnice, odkud byly vyzvednuty až v roce 1990. Téměř celá čtvrť byla zbořena v padesátých letech dvacátého století a na jejím místě byla postavena škola.

Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitov v Údlicích se nacházel v severovýchodní části obce Údlice, asi 300 metrů jihozápadně od nového židovského hřbitova. Založen byl v 16. století a pohřbívalo se na něm až do roku 1870. Hřbitov byl zlikvidován během druhé světové války nacisty, kteří použili náhrobní kameny jako dlažební kámen. V poválečném období byl pozemek někdejšího hřbitova rozdělen na parcely a v dnešní době je využíván jako dvorky a zahrádky. Jako jediné se dochovaly části ohradní zdi a bývalá márnice, která je využívána jako stodola.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog