Blatno

Lokalita	Blatno
Gemeinschaft	Blatno
Bezirk	Chomutov
Erdstrich	Ústecký kraj
Katastrální území	Blatno u Chomutova, Kode: 605361
GPS-Koordinaten	50° 30' 43.0'' 13° 21' 34.5''
Německý název	Platten
Výměra	1 683 m²
Číslo kulturní památky	14991/5-447
Vlastnictví	Obec
Kontakt	Obecní úřad Blatno č.p. 1, 430 01 Blatno Tel.: +420 474 625 839 E-mail: uradblatno@centrum.cz URL: https://www.obec-blatno.cz
Vlastník	Obec Blatno č.p. 1, 430 01 Blatno Tel.: +420 474 625 839 E-mail: uradblatno@centrum.cz URL: https://www.obec-blatno.cz
Stav	Kompletně zničený – zbytky na místě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Obec Blatno (německy Platten) se nachází v okrese Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 203 obyvatel.

Na konci 13. století Blatno patřilo k panství řádu německých rytířů z Chomutova a ze stejné doby pochází první zmínky o výstavbě zdejší komendy. Roku 1344 u blatenské komendy existovala osada, ve které žili lesní dělníci a řemeslníci. Osadou procházela obchodní stezka z Chomutova do Saska. V roce 1384 zde stál i farní kostel se hřbitovem.

Zdejší komtur Albrech z Dubé na začátku 15. století podnikal loupežné výpravy do širokého okolí, dokud nebyl roku 1404 zbaven úřadu. Němečtí rytíři v té době vedli spory s králem Václavem IV., který jim Blatno zabavil jako úhradu dluhů. V roce 1410 zabavil veškerý majetek řádu v Čechách.

Na začátku husitských válek blatenské posádce velel nejvyšší zemský písař a katolík Mikuláš Chudý z Lobkovic, který měl od ledna 1424 Chomutov i Blatno v zástavě od císaře Zikmunda. Později blatenský hrad dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic a od roku 1437 ho získal do zástavy i s chomutovským panstvím. Blatno potom sdílelo majitele s Chomutovem. Teprve po smrti Jana z Veitmile prodaly jeho sestry Blatno Václavu Hasištejnskému z Lobkovic. Ten sem pozval německé evangelíky, aby dosídlili morem zdecimovanou vesnici.

Roku 1571 koupil panství Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Po něm majetek zdědil mladší syn Bohuslav Jáchym Hasištejný z Lobkovic, který kromě jiného i blatenské panství přenechal vzdálenému příbuznému Jiřímu Popelu z Lobkovic. Ten zde zahájil proces rekatolizace, během kterého z panství vyhnal evangelické faráře. Po konfiskaci jeho majetku za vystoupení proti císaři Rudolfu II. koupil Blatno s dalšími dvaceti vesnicemi roku 1605 Adam Hrzán z Harasova a připojil ho k červenohrádeckému panství.

Během třicetileté války bylo okolí často pustošeno vpády švédských vojáků a mnoho zdejších obyvatel při nich bylo zabito. Zkázu dokončil generál Carl Gustav Wrangel se svým vojskem, které vesnici s okolím vydrancovalo tak, že lidé, kteří vpád přežili, později umírali hladem. V roce 1645 bylo Blatno Švédy vypáleno a místní zámek zbořen.

V roce 1707 koupil panství kníže Jáchym Ondřej Lichtenstein, který nechal strhnout ruiny zámku a na základech hradu postavit nový barokní zámek. Po smrti knížete zdědily majetek nejprve jeho manželka a později dcera. Od roku 1771 se novým majitelem stal Alexander Rottenhan, který na zámku zřídil lesnickou školu pod vedením lesmistra Ignáce Ehrenwertha. Navštívil ji i císař Josef II., ale když Ehrenwerth odešel do Prahy, byla škola po dvanácti letech uzavřena.

V roce 1776 vznikla v Blatně první jednotřídní škola. Roku 1782 byla zahájena stavba nového kostela svatého Michaela, který nahradil starou kapli. V roce 1848 vypukl požár, ve kterém shořelo třináct domů a teprve deset let stará budova fary. Budova staré školy byla stržena a nahrazena novou, která stojí dosud.

Obyvatelé se na konci 19. století živili zemědělstvím, chovem dobytka a výrobou smrkového třísla. V budově hostince se vyráběl sýr. Len se již nepěstoval. Ve vesnici byla pila a mlýn, výrobna šroubů, 5 hospod, 3 kováři, 2 krejčí, 4 ševci a řada dalších řemeslníků. Kromě nich tu byla pošta, spořitelna a dva obecní domy pro chudé.

Hřbitov

Pozůstatky hřbitova je možné najít u kostela sv. Michaela. Pozdně barokní kostel sv. archanděla Michaela byl postaven v roce 1782 a obnoven v roce 1892. Plocha bývalého hřbitova je zcela vyčištěna od náhrobků, tři náhrobky jsou složeny u zdi kostela. Je zde také památník obětem první světové války.

Počet obyvatel v roce 1930 … 483
Počet obyvatel v roce 2011 … 203

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog