Dlouhý Újezd

Lokalita	Dlouhý Újezd
Gemeinschaft	Dlouhý Újezd
Bezirk	Tachov
Erdstrich	Plzeňský kraj
Katastrální území	Dlouhý Újezd, Kode: 626694
GPS-Koordinaten	49° 45' 51.2'' 12° 36' 49.5''
Německý název	Langendörflas
Výměra	1 623 m²
Vlastnictví	Obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1, Česká republika Tel.: +420 734 390 370 URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: +420 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: http://www.fzo.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Dlouhý Újezd je obec v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije zde 392 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361. Nejpozději od toho roku zde stála tvrz jednoho z manů (rytířů) tachovského manského obvodu. Ten se spolu s Chody a s dalšími tachovskými many podílel na ochraně hranic. Tvrz byla později přestavena na zámeček. Dlouhý Újezd byl v minulosti znám pod názvy Lengendorfflein, Dlouhý Dorflin nebo Darplez. Až do konce druhé světové války se vesnice oficiálně jmenovala Langendörflas, neboť do konce druhé světové války byla většina obyvatelstva německé národnosti.

V 17. a 18. století vlastnili Dlouhý Újezd Habsberkové a Perglarové. To se změnilo roku 1766, kdy byla vesnice začleněna do tachovského panství. V osmnáctém století zde byl založen také židovský hřbitov, jehož zbytky se nalézají západně od obce.

Po odsunu všech obyvatel se začal používat český název Dlouhý Újezd (prvně zmíněný kolem roku 1920). Současný počet obyvatel dosahuje téměř poloviny původního počtu před odsunem.

Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Tachov.

Židovská komunita

Židovský hřbitov

V roce 1989 byl renovován starý židovský hřbitov.

Židovský hřbitov v Dlouhém Újezdě, založený před rokem 1737, je situován na kraji lesa západně od obce Dlouhý Újezd. Přístupný je od polní cesty vedoucí na jihovýchod od posledních domů na kraji vsi na jih přes les. Proběhly zde i pohřby židovských občanů z okolních židovských obcí, např. z Tisové, Lesné, Částkova nebo Pavlova Studence.

Na ploše 1623 m2 se do dnešní doby dochovalo asi 250 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší se datuje k roku 1736. Hřbitov je díky řadě barokních a klasicistních náhrobků historicky cenný.

Židovská komunita

Židovské osídlení je zde doloženo od začátku 17. Století, kdy v roce 1618 údajně na území „statku Dlouhý Újezd - Studánka“ žily tři rodiny. Nejsilnější bylo v první polovině 19. století, roku 1830 v místě pobývalo 20 židovských rodin, což představovalo 116 osob, roku 1880 pak 79 osob představovalo 12,5% obyvatelstva. Později jejich počet klesal a roku 1900 zde žili už jen 3 Židé, v roce 1921 pak už žádný.

Židovská ulička se nacházela ve východní části obce. Z původních deseti domů je dnes v přestavbě zachován jen jeden. Ghetto bylo tvořeno krátkou slepou uličkou, která z hlavní vesnické ulice odbočuje na východním konci k jihu. Židovská náboženská obec existovala již v 18. století, roku 1713 si zřídila malou modlitebnu, na níž docházely na sobotní bohoslužby i rodiny ze sousední Studánky. Od stejné doby zaměstnávala i předčítače na vedení bohoslužeb a učitele. Je zde doložen i jeden rabín (Jakob Auerbach, který zemřel v roce 1816). Zhruba v polovině 19. století židovská obec umístila svou školu do dřevěného domku č. VIII na hlavní ulici. Do dnešní dny byl ale dům s bývalou modlitebnou zbořen. Místní synagoga byla doložena v 18. až 19. století.

Židovský hřbitov

Roku 1780 dosáhla jeho obec takového počtu, že v lesích západně od vsi byl založen vlastní židovský hřbitov. Nejstarší pískový náhrobek je z roku 1736. Pozemek židovská obec získala od místní šlechty Perglarů z Perglasu.

Na ploše 1623 m2 se do dnešní doby dochovalo asi 210 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší se datuje k roku 1736. Hřbitov je díky řadě barokních a klasicistních náhrobků historicky cenný. Byli zde pohřbeni i zemřelí z nejbližších židovských obcí, které vlastní hřbitov neměly (Částkov, Lesná, Tisová, Halže, Pavlův Studenec).

Hřbitov byl renovován v roce 2006.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog, Portál - pamatky.kehilaprag.cz