Litoměřice
Litoměřice | |
Gemeinschaft | Litoměřice |
Bezirk | Litoměřice |
Erdstrich | Ústecký kraj |
Litoměřice, Kode: 685429 | |
GPS-Koordinaten | 50° 32' 2.4'' 14° 7' 8.2'' |
Leitmeritz | |
4 500 m² | |
Město | |
Technické služby města Litoměřice Správa městského hřbitova Žernosecká ul., 412 01 Litoměřice Tel.: +420 416 735 510 E-mail: hrbitov@tsmlt.cz URL: https://www.tsmlt.cz/hrbitov.html | |
Město Litoměřice Mírové náměstí 15/7 412 01 Litoměřice Tel.: +420 416 916 111 E-mail: epodatelna@litomerice.cz URL: http://www.litomerice.cz | |
Udržovaný, nová podoba | |
Nein |
Litoměřice (německy Leitmeritz) jsou město na soutoku Labe a Ohře v okrese Litoměřice. V roce 2011 ve městě vč. místních částí trvale žilo 24.098 obyvatel.
Litoměřice náleží mezi nejstarší česká města. Vznik města ale předcházela existence raně středověkého přemyslovského správního hradu a jeho aglomerace. Toto hradiště se nalézalo na Dómském pahorku jihovýchodně od jádra středověkého města. Bylo rozděleno na vlastní hrad a předhradí, jehož část byla kolem roku 1057 vyhrazena pro kapitulu při kostele sv. Štěpána v místě, kde se nyní nachází barokní katedrála sv. Štěpána.
Vznik tohoto královského města spadá mezi roky 1219 a 1228 (nelze zpřesnit). V letech 1257–1421 se ve městě nacházel křižovnický klášter. Královské město si od 13. do 17. století udrželo dominantní postavení mezi městy celé severní poloviny Čech. Důkazem je množství práv a privilegií, jimiž je různí čeští panovníci, včetně Karla IV., obdařili. Nejzávažnější bylo právo skladu a právo mílové, jimiž se mohlo pyšnit opravdu jen málo českých měst. Právo skladu znamenalo, že každý obchodník, který plul po Labi (např. do Pirny či Drážďan), musel své zboží v Litoměřicích vyložit a tři dny na zdejším trhu nabízet. Teprve potom mohl ve své cestě pokračovat. Stávalo se velmi často, že tak jeho cesta v Litoměřicích skončila. V oněch dobách Litoměřice byly jedním z nejdůležitějších říčních přístavů na Labi. Právo mílové měla na severu Čech pouze tři města, mimo Litoměřic ještě Žatec a Most. V okruhu jedné české míle nesměla být provozována výdělečná činnost (řemeslo, hospoda apod.), kterou provozovali měšťané. Velikost české míle kolísala, mívala až 10,5 kilometrů.
V roce 1655 se město stalo centrem nově zřízené litoměřické diecéze.
Převážně české Litoměřice zažily po porážce stavovského povstání (1620) příliv německého etnika, v menší míře také italského. Přesto byla čeština stále hlavním jazykem, a to až do tereziánských a josefínských reforem (od roku 1739 pronikla němčina do městských knih, od roku 1775 byla němčina vyučovacím jazykem městské školy).
Po vyhlášení československé nezávislosti se Litoměřice připojily k nově vzniklému státnímu útvaru Německé Čechy. Litoměřice byly posledním městem Deutschböhmen, které se vzdalo invazním československým armádám až 27. prosince 1918.
Do konce druhé světové války převažovalo taktéž především obyvatelstvo německé národnosti. Po Mnichovu proto nespadaly pod Protektorát Čechy a Morava, ale patřily do Sudet, které byly přičleněny k Hitlerově Velkoněmecké říši. Převážná část dnešního českého obyvatelstva se do města přistěhovala, podobně jako jinam do Sudet, až po poválečném vysídlení obyvatelstva německé národnosti.
Litoměřice bývaly také, spolu s nedalekým Terezínem, významným vojenským městem. Ve městě se nachází hned dvoje velká kasárna. Po roce 2000 byla armádou prakticky opuštěna.
Židovská komunita
Nejstarší židovské osídlení se datuje až do 13. století. V této době židé žili v dnešní ulici Velká Dominikánská, kde se na místě špitálu sv. Kříže dříve nacházela středověká synagoga. Středověký židovský hřbitov existoval východně od města na břehu Labe a zanikl v roce 1541. V roce 1546 byli židé z města vypovězeni a mezi 17. a 19. stoletím byla stanovena kvóta, podle které mohly žít v Litoměřicích maximálně dvě židovské rodiny. Židovská komunita doznala růstu až od poloviny 19. století a maxima dosáhla v roce 1900, kdy ve městě žilo 478 židů.
Během novodobého židovského osídlení stávaly v Litoměřicích postupně synagogy dvě. První vznikla v roce 1872 úpravou obytného domu čp. 258 v Lidické ulici. Druhá pak v roce 1893 úpravou židovského spolkového domu ve Vavřinecké ulici. Byla zničena v květnu 1945 spojeneckým bombardováním.
Židovský hřbitov
Z židovských památek se do dnešní doby dochoval židovský hřbitov z roku 1876, který je součástí městského hřbitova u Žernosecké ulice. Samostatné židovské oddělení bylo založeno v roce 1876 a v dnešní době čítá zhruba 50 moderních náhrobních kamenů či jejich pozůstatků. Další židovské hroby jsou rozesety volně po areálu hřbitova. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1987.
Při zadním vstupu na hřbitov z Michalovické ulice se nachází památník obětem holocaustu z někdejších okresů Litoměřice, Lovosice a Úštěk.
Počet obyvatel v roce 1930 - 19.718
Počet obyvatel v roce 2011 - 24.098
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog