Kadaň
| Kadaň | |
| Gemeinschaft | Kadaň |
| Bezirk | Chomutov |
| Erdstrich | Ústecký kraj |
| Kadaň, Kode: 661686 | |
| GPS-Koordinaten | 50° 22' 47.0'' 13° 16' 50.3'' |
| Kaaden | |
| Město | |
| - | |
| - | |
| Srovnán se zemí, bez připomínky | |
| Nein |
Kadaň (německy Kaaden) je město v okrese Chomutov v Ústeckém kraji ležící jihozápadně od Chomutova na levém břehu řeky Ohře, důležité kulturní a turistické centrum severozápadních Čech, někdejší královské město. V roce 2011 zde trvale žilo 17.604 obyvatel.
První písemná zmínka o Kadani pochází z roku 1183. Dne 23. dubna 1186 daroval kníže Bedřich trhovou ves řádu Johanitů a posléze vznikla samostatná kadaňská komenda. Kolem roku 1260 byla Kadaň povýšena na královské město, byl vystavěn královský kadaňský hrad a minoritský klášter s kostelem svatého Michaela.
Kadaň je úzce spojena se zakladatelskou činností Přemysla Otakara II. Ze současné úrovně znalostí lze vyvodit, že hrad v Kadani nechal postavit nebo podstatně rozšířit právě on jako významný opěrný bod královské moci a zemské obrany vedle Ostrova, Loun, Ústí nad Labem a Žatce.
Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.
Ještě za vlády krále a císaře Karla IV. město znovu rozkvetlo. Karel IV. rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den.
Roku 1534 byla v Kadani uzavřena kadaňská smlouva mezi českým králem Ferdinandem a vévodou Oldřichem Württemberským.
Na konci 16. století byla v okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboli seladonitu. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v Jáchymově a vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Po třicetileté válce těžba upadala, ale k dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18. století až do první třetiny 20. století.
V letech 1563 a 1570 jsou ve městě zmiňovány hamr na výrobu plechu a dva hamry na zpracování mědi, z nichž jeden koupila roku 1601 spolu s jezem a náhonem městská rada za 1 300 kop grošů. Později se východně od města se těžil kaolin.
Zprávy o jeho výskytu pocházejí ze druhé poloviny 18. století. V letech 1890–1900 byl otevřen starší kaolinový důl a zároveň s ním spuštěna plavírna a úpravna kaolinových materiálů spojená s dolem lanovkou. Od roku 1925 se podnik nazýval Petzold-Döllovy závody. Kadaňský kaolin se nehodil k výrobě porcelánů a byl používán v papírenství nebo k výrobě užitkové keramiky.
Až do první světové války byla Kadaň sídlem c. k. rakousko-uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalion bukovinské infanterie 42. pluku.
U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští sudetští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno 17 osob, 30 těžce a 80 lehce zraněno (jiný zdroj uvádí 18 mrtvých, 70 těžce raněných, z nichž dalších 6 zemřelo na následky zranění). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. V září 2009 byla na zdi hřbitova umístěna pamětní deska obětí masakru.
Židovská komunita
Židé usazení v Kadani jsou doloženi již ve 14. století, v roce 1520 však byli z města vypovězeni. V následujících letech se postupně vraceli, aby byli znovu vypovězeni v roce1650. Nepočetná židovská komunita zde znovu vznikla na počátku 18. století. Židovská náboženská obec zde nakonec zanikla až za 2. světové války.
První novodobá synagoga – označovaná jako stará – vznikla roku 1888 úpravou bašty, dnes domu čp.187 v Sokolovské ulici. Brzo však byla upravena k obytným účelům, kterým slouží dodnes. Nová novorománská synagoga byla postavena roku 1890 ve Školní ulici. Ta byla vypálena za křišťálové noci 9.–10.11.1938, trosky byly později beze stopy odstraněny.
Nový židovský hřbitov
Nový židovský hřbitov se nacházel na místě dnešní městského hřbitova v místě obřadní síně. Dnes jeho existenci již nic nepřipomíná.
Počet obyvatel v roce 1930 - 13.480
Počet obyvatel v roce 2011 - 17.604
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog