Železná Ruda
Železná Ruda | |
Gemeinschaft | Železná Ruda |
Bezirk | Klatovy |
Erdstrich | Plzeňský kraj |
Železná Ruda, Kode: 796069 | |
GPS-Koordinaten | 49° 8' 14.1'' 13° 14' 7.5'' |
Markt Eisenstein | |
1 187 m² | |
38232/4-3520 | |
Římskokatolická církev | |
Římskokatolická farnost Železná Ruda Velhartice 15 341 42 Kolinec Tel.: +420 731 402 944 E-mail: rkf.zeleznaruda@dicb.cz URL: https://www.farnostvelhartice.cz | |
Římskokatolická farnost Železná Ruda Velhartice 15 341 42 Kolinec Tel.: +420 731 402 944 E-mail: rkf.zeleznaruda@dicb.cz URL: https://www.farnostvelhartice.cz | |
Pietní místo, park | |
Nein |
Železná Ruda (německy Markt Eisenstein) je malé město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, ležící na česko-německé hranici. Žije zde přibližně 1.600 obyvatel.
Původní osada vznikla v první polovině 16. století při říčce Řezná na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska, při nalezištích železné rudy. Odtud také pochází název města. Železná "doba trvala cca 150 let, zanechala obci jméno a několik místních názvů - obec Hamry a Eisenstrass - česky Hojsova Stráž, Železný potok, Červené jámy. Zůstal zde jen jeden hamr jako kovárna.
Druhé období rozvoje Železné Rudy lze nazvat dobou skleněnou. Odstartoval ji hrabě Jindřich Nothaft z Wernecku. Roku 1624 si vyžádal povolení k zakládání skláren a osad. Začala vznikat celá řada nových sklářských hutí, např. v Debrníku, Ferdinandovském údolí, na Hofmankách, v Gerlově Huti, na Starém Brunstu, pod Čertovým jezerem, na Hůrce, na Zadních Šmauzích a v Alžbětíně.
Celkem bylo v okolí Železné Rudy 11 hutí. Alžbětínská sklárna byla později jednou z největších skláren na Šumavě, ve 2. pol. 19. století vynikala zejména tabulovým sklem.
Pro zlepšení přístupnosti území byla v létech 1874 až 1877 vybudována do Železné Rudy železnice včetně 3 tunelů, z nichž nejdelší pod Spičákem byl se svými 1874 m nejdelší v tehdejším Rakousku-Uhersku.
Roku 1849 dostala osada statut městyse a nový majitel Kníže Hohenzollern-Sigmaringen rozšířil v roce 1852 území na více než 6.000 ha.
Od konce 19. století dochází k rozvoji cestovního ruchu, který trvá dodnes. Železná Ruda je největším lyžařským střediskem Šumavy a Plzeňského kraje a také důležitým centrem zimní i letní turistiky. Na ekonomice města se významně podílí hotelové, restaurační a rekreační služby.
V centru města se nachází kostel Panny Marie Pomocné. Barokní kostel byl postaven v letech 1727-32 na místě kaple z roku 1694, patronem kostela byl Johann Heinrich II. Notthaftt, hrabě z Wernbergu.
Hřbitov
První hřbitov v Železné Rudě obklopoval obklopoval farní kostel Panny Marie Pomocné. První uložení zemřelého do země je datováno do roku 1694. Hřbitov byl zrušen v roce 1873, kdy jeho funkci převzal nový hřbitov vybudovaný u cesty na Debrník. Ve stejném roce byla odstraněna hřbitovní zeď. Prostor před kostelem byl vydlážděn kameny do tvaru hvězdy.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog