Bolevec

Lokalita	Bolevec
Gemeinschaft	Plzeň
Bezirk	Plzeň-město
Erdstrich	Plzeňský kraj
Katastrální území	Plzeň, Kode: 721981
GPS-Koordinaten	49° 45' 44.7'' 13° 22' 19.1''
Německý název	Bolewetz
Výměra	2 628 m²
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Židovská obec Plzeň Smetanovy sady 5 Plzeň, Česká republika Tel.: +420 377 235 749 E-mail: zoplzen@zoplzen.cz URL: http://www.zoplzen.cz
Vlastník	Židovská obec Plzeň Smetanovy sady 5 Plzeň, Česká republika Tel.: +420 377 235 749 E-mail: zoplzen@zoplzen.cz URL: http://www.zoplzen.cz
Stav	Kompletně zničený – zbytky na místě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Bolevec

Bolevec (německy Bolewetz) je část statutárního města Plzeň, nacházející se na severním okraji města.

Ves Bolevec je písemnými prameny poprvé zmiňovaná v roce 1382, kdy vesnici vlastnila kapitula svatého Apolináře na Novém městě pražském. Až roku 1460 Bolevec odkoupilo město Plzeň za 200 kop grošů ročně, a to s úmyslem založit na zdejším území rybniční soustavu. Stavba rybníků byla zahájena již v roce 1461. V té době se v Bolevci nacházelo 10 nebývale výstavných usedlostí, z nichž se dodnes dochovaly některé cenné stavební prvky. Celkem deset zemědělských usedlostí a dvanáct chalup bylo v Bolevci uváděno ještě v soupisech z 18. století.

Od druhé poloviny 19. století však nastal prudký rozvoj obce, k němuž přispělo mimo jiné i zakládání nových podniků v blízkém okolí (kolomazné pece v boleveckém polesí, pískovcové lomy a cihelny na Košutce, pivovar Prior i uhelné doly v okolí Bílé Hory, později i zkušební střelnice Škodových závodů na Orlíku aj.). Dělnické domky vyrostly na Zavadilce, na Bílé Hoře, na Košutce i jinde. Rozvoji průmyslu i vlastní obce jistě napomohlo také zlepšení dopravní dostupnosti, zejména překlenutí řeky Mže novým Saským mostem (dnes Rooseveltův) v letech 1840–1850, výstavba císařské „plaské“ cesty v roce 1847 i stavba železnice Plzeň–Žatec v letech 1871–1873. V roce 1942, kdy došlo k připojení Bolevce k Plzni, měla tato ves už 5570 obyvatel a byla tak největší v Čechách. V té době již převážnou většinu obyvatel netvořili zemědělci, nýbrž dělníci.

Židovská komunita v Plzni

Počátky židovského osídlení Plzně sahají do 14. století. Ve středověku sídlili Židé v prostoru dnešní Sedláčkovy a Solní ulice. Tam také byly umístěny dvě nejstarší plzeňské synagogy. V roce 1504 získává Plzeň královské privilegium s právem kdykoli Židy z města vypudit. Většina židovského obyvatelstva pak Plzeň opustila a usadila se v okolních obcích.

Nejstarší židovský hřbitov byl založen v 15. století na skvrňanském předměstí. Po odchodu Židů z Plzně však hřbitov zanikl a na jeho místě vznikly zahrady. V roce 2006 bylo při výstavbě obchodního centra Plaza nalezeno v tomto prostoru několik hrobů.

Koncem 18. století se Židé začínají v Plzni znovu usazovat a od 19. století se významně podílejí na přeměně plzeňské kotliny v důležitou průmyslovou oblast. V roce 1849 byla obnovena židovská obec a později se Plzeň stala sídlem krajského rabinátu. V roce 1856 byl založen židovský hřbitov v Bolevci (Severní předměstí) a o tři roky později synagoga (dnes zvaná Stará).

Mimo krajské město vzniklo středověké židovské osídlení v menších městech (Tachov, Domažlice, Rokycany) a také v horských oblastech existovalo v 17. a 18. století mnoho malých venkovských židovských obcí. Po polovině 19. století se Židé stěhují do měst.

Těžkou ranou pro židovské osídlení bylo období holocaustu. Z plzeňských Židů přežila nacistickou perzekuci jen asi desetina, venkovské židovské obce zcela zanikly.

Dnešní Židovská obec Plzeň má působnost pro Plzeňský kraj a část Karlovarského kraje.

Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitov v Plzni je druhým nejstarším židovským hřbitovem v Plzni, situovaným na Lochotíně na východ od Lidické ulice, na severním konci ulice Bolevecká. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1898. V témže roce byl otevřen nový židovský hřbitov ve východní části města.

Jak hřbitov postupně pustl, z původních několika stovek stél zbylo jen devět. V 80. letech 20. století byly strženy ohradní zdi i dům hrobníka a většina náhrobků byla nahrnuta do rokle – zbylo jen několik nejcennějších. V areálu byla umístěna pamětní deska, jež však už nese stopy vandalismu stejně jako dochované náhrobní kameny. Na podzim roku 2011 byl areál oplocen a v jihozápadním rohu opatřen vstupní brankou. Rovněž zde byl instalován pomník rodiny Fürthových.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog