Doubrava u Aše
Doubrava u Aše | |
Gemeinschaft | Aš |
Bezirk | Cheb |
Erdstrich | Karlovarský kraj |
Doubrava u Aše, Kode: 669237 | |
GPS-Koordinaten | 50° 15' 45.3'' 12° 14' 24.6'' |
Grün | |
1 766 m² | |
Římskokatolická církev | |
Město Aš, Kamenná 473/52, 35201 Aš | |
Udržovaný v původní podobě | |
Nein |
Doubrava (německy a do roku 1947 Grün je vesnice v okrese Cheb, spadající pod město Aš. Nachází se na hranicích s německým Svobodným státem Sasko. V roce 2011 zde trvale žilo 119 obyvatel. Doubrava je v osadním výboru se sousední obcí Kopaniny.
Doubrava je poprvé zmiňována již v roce 1392 jako majetek Konráda z Neubergu. Na přelomu 14. a 15. století získávají Doubravu Zedtwitzové, kteří jí vlastní po dalších 500 let, až do roku 1945. Kolem roku 1600 byl v Doubravě postaven zámek, který byl v 18. století přebudován do novogotického stylu. Nad vchodem je zasazen znak Zedwitzů, pocházející z trosek zámku v Kopaninách. V roce 1990 byla budova zámku opravena a dnes slouží jako restaurace. V 17. století zde existovaly papírny, jež vyvážely papír do celé Evropy, ale po 2. světové válce zanikly.
V 19. století bylo místo oblíbeným cílem turistů, proto se zde také nacházelo pět restaurací. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva počet obyvatel citelně klesl. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla Doubrava v roce 1930, kdy zde žilo ve 128 domech přes osm set obyvatel.
Do Doubravy vede z Aše turistická cesta, o které se říká, že je jednou z nejkrásnějších na Ašsku. Jedná se o stezku značenou žlutou značkou, která začíná na rozcestí pod rozhlednou na Háji, a vede podél řeky Bílý Halštrov.
V roce 2008 nechala ašská radnice prozkoumat doubravské prameny. Ukázalo se, že se jedná o podobné prameny, jako v sousedním Bad Elsteru, což by mohlo vézt k obnově turistiky v tomto regionu. 24. dubna 2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným arcibiskupem, metropolitou Kryštofem[6][7][8], a přejmenován na Pramen století.
Od roku 2009 se v Doubravě nachází pobočka společnosti Ašské lesy. V říjnu 2009 byly v Doubravě nalezeny zbytky památníku obětem 1. světové války.
Zdroj: Wikipedia