Doubravka u sv. Jiří

Lokalita	Doubravka u sv. Jiří
Gemeinschaft	Plzeň
Bezirk	Plzeň-město
Erdstrich	Plzeňský kraj
Katastrální území	Doubravka, Kode: 722677
GPS-Koordinaten	49° 45' 49.2'' 13° 24' 49.4''
Německý název	Dobraken
Výměra	4 242 m²
Číslo kulturní památky	34399/4-4461
Vlastnictví	Město
Kontakt	Správa hřbitovů a krematoria města Plzně Rokycanská 125 312 00 Plzeň Tel.: +420 378 037 851 (sekretariát) E-mail: shk-kartoteka@plzen.eu URL: https://hrbitov.plzen.eu
Vlastník	Statutární město Plzeň nám. Republiky 1 306 32 Plzeň Tel.: +420 378 031 111 E-mail: posta@plzen.eu URL: https://www.plzen.eu
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Doubravka

Doubravka je část statutárního města Plzeň. Tato největší část městského obvodu Plzeň 4 se nachází na severovýchodě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 1 503 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 12 291 obyvatel.

Na území dnešní ulice Mohylové byly nalezeny doklady lidského osídlení z doby bronzové ze 13. století př. n. l. V roce 992 byl u soutoku Berounky a Úslavy založen pražským biskupem Svatým Vojtěchem kostel Svatého Jiří, což je nejstarší kostel v Plzni.

Z roku 1338 pochází nejstarší písemná zmínka o obci Doubravka. V roce 1509 se Doubravka stala majetkem Plzně.

V roce 1880 zde žilo 545 obyvatel, v roce 1910 již 4811 obyvatel. Po mnohaletých jednáních se stala v roce 1924 součástí Plzně.


Kostel sv. Jiří

Jednolodní kostel sv. Jiří stojí uprostřed starobylého hřbitova. Severně od kostela při západní ohradní zdi přízemní barokní kostnice. Celek kostela představuje vzácnou harmonii několika slohových stupňů stavby, působící jajko architektonická dominanta okolí.

Kostel je románský z 12. století, v polovině 14. století byl goticky přestavěn a v 1. polovině 18.století barokizován. Barokního původu je i část ohradní zdi a budova márnice.

Hřbitov

Hřbitov u kostela svatého Jiří a jeho historie je úzce spjata s tímto kostelem, který se nachází v Plzni-Doubravce na břehu soutoku řek Berounky a Úslavy. Společně s kostelem je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Nejstarší nálezy asi 40 hrobů ve zdejší lokalitě jsou datovány do poloviny 11. století. Nález byl učiněn v roce 1905 v místech staré školy, která byla v roce 1849 upravena na obydlí hrobníka a nakonec v roce 1904 zbourána. Plošné rozšiřování hřbitova lze rozdělit do čtyř částí, kdy nejstarší fází je bezprostřední okolí kostela užívané do roku 1863. Následně došlo k postupnému rozšiřování jižním směrem a to v etapě období let 1863–1897 a let 1897–1905. Po roce 1905 došlo k expanzi jak východním tak i severním směrem.

Zajímavostí zdejšího hřbitova je bezesporu barokní kostnice postavená kolem 1730 pravděpodobně Matějem Ondřejem Kondelem, který v té době prováděl přestavbu zdejšího kostela sv. Jiří. Jedná se o obdélníkovou stavbu, jejíž stěny jsou zdobeny lisenami a profilovanou okapní římsou. Delší stěna je prolomena oválnými okny s kovanou mříží, jejichž spodní strana byla v druhé polovině 19. století zazděna. Mezi okny se nachází jednoduchý vstupní portálek. Budova je kryta červenou prejzovou střechou, nad níž je vztyčena kulatá věžička podobná lucernám románských rotund a členěná čtyřmi polosloupky s volutovými motivy. Ve čtyřech polích mezi sloupky jsou oválná okénka a nad nimi štukové reliéfy s lebkou a zkříženými hnáty.

S ohledem na skutečnost, že zdejší farnost byla poměrně velká, zatímco hřbitov kolem kostela poměrně malý, byly hroby často po pěti, někdy však již po třech letech otvírány a kosti skládány k hřbitovní zdi. Z důvodu potřeby důstojného uložení těchto ostatků byla právě zbudována tato kostnice, která se rychle plnila a dobových vyprávění byla často srovnávána s kostnicí v Sedlci. Na přelomu 19. a 20. století došlo k vandalskému poničení kostnice a rozházení kostí. Při rozšiřování hřbitova v letech 1904 a 1905 byly kosti z kostnice uloženy do společných šachtových hrobů. Dnes slouží kostnice jako skladiště a postupně chátrá.

Mimo dominantní stavby kostela a kostnice jsou na hřbitově i zajímavé náhrobky, jako např. hrobka rodiny Trejbalů, původně umístěné na hřbitově při zdi kostela Všech svatých, od Jana Kastnera dle návrhu Kamila Hilberta s vrcholovou sochou sv. Jana Křtitele a sochou Ukládání do hrobu či náhrobek dr. Karla Teysslera (zemřel 25. 5. 1869) s plastikou klečícího anděla a ozdobnou mříží po obvodu hrobky, který je nejstarším dochovaným náhrobkem na hřbitově. V roce 1919 zde byl pohřben Stanko Vodička, vůdce Rumburské vzpoury, popravený 29. 5. 1918 v Rumburku. Přesně po roce byl i s dvěma druhy s ním popravenými exhumován a všichni byli převezeni na hřbitovy ve své domovině.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog, sumava.cz,