Neuigkeiten

• 28.12.2022 85 hřbitovů v okrese Domažlice

  

  Z celkového počtu 464 hřbitovů Plzeňského kraje bylo na Domažlicku zdokumentováno 51 pohřebišť o celkové ploše 232 tis. m2, což je cca 11% všech hřbitovů Plzeňského kraje. Průměrná výměra hřbitova na Domažlicku činí 3,8 tis. m2. Za funkční a využívané lze označit celkem 39 hřbitovů, dalších 3 hřbitovy již za nefunkční. Zaevidováno bylo rovněž 9 židovských hřbitovů, pietní místa související zejména s pochody smrti na konci druhé světové války, ale i hřbitovy zaniklé.

   

  Projekt se cíleně zaměřil i na dokumentaci starých německých hrobů jako připomínky německých obyvatel kraje odsunutých po roce 1945 především na území bývalých Sudet. V okrese Domažlice částečně jako oblasti bývalých Sudet tak bylo dohledáno 3.228 německých hrobů a hrobek v různém stavu, od obnovených, udržovaných po zcela zdevastované nebo vykradené.

   

  Z pohledu vlastnictví jsou nejčastějším vlastníkem hřbitovů města a obce (82% případů), dále církevní organizace (cca 17%) a stát (1%).

   

  Většina hřbitovů je relativně udržována, ať již v původní podobě odpovídající době založení, nebo v nové podobě související s revitalizací nebo rozšířením hřbitovů. Nicméně několik hřbitovů je opravdu ve velmi havarijním stavu. Jde např. o část původního německého hřbitova v Bělé nad Radbuzou, kde není v současné době identifikován vlastník, německý hřbitov v osadě Maxov, obecní hřbitov u obce Mělnice nebo obecní hřbitov v osadě Pivoň v sousedství nedávno prohlášené národní kulturní památky klášter Pivoň.

   

  Projekt byl realizován spolkem Omnium Nord z.s. v průběhu roku 2022 s podporou Rady vlády pro národnostní menšiny v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků Úřadu vlády České republiky – rady vlády pro národnostní menšiny.

• 20.12.2022 Hřbitovy si zaslouží péči nejenom o Vánocích

  

  Projekt Dokumentace hřbitovů Plzeňského kraje, který v letošním roce zmapoval 461 hřbitovů v kraji, mj. ukázal na fakt, že celá řada hřbitovů Plzeňského kraje je ve velmi špatném stavu. Nejde o stav, kdy není posekána tráva a shrabáno listí, ale o havarijní stavy náhrobků a hrobek, nebo staveb jako jsou márnice či hřbitovní kaple. Stavy těchto hřbitovů neodpovídají představě o podobě pietního místa a místa posledního odpočinku lidských bytostí.

   

  Většinou jde o důsledek historických událostí, jako byl odsun původního německého obyvatelstva a ponechání hřbitovů svému osudu. Ale i o důsledek vandalského řádění, či o prosté zanedbání běžné péče a údržby za několik posledních desetiletí. Otevřené hrobky, ukradené rakve, povalené a rozbité náhrobky, roztříštěné cedule se jmény pohřbených, zdevastované sošky. Nic z toho není výjimkou.

   

  Pokud má být stát, města a obce považovány za civilizované, měly by pietně udržovat místa posledního odpočinku minulých generací. Lhostejno jaké byly národnosti. Navíc jde často o poslední doklad regionální historie, poskytující hmotné svědectví o opomíjených nebo zamlčovaných otázkách moderních dějin. Jejich zničením lidské osudy mizí navždy. 

   

  V Plzeňském kraji lze takové hřbitovy najít např. v okrese Domažlice v obcích Maxov, Mělnice, Pivoň nedaleko nově prohlášené národní kulturní památky klášter Pivoň, ale i např. ve městě Bělá nad Radbuzou, kde se vedle udržovaného městského hřbitova nachází zcela zdevastovaná část hřbitova, tč. bez vlastníka. V okrese Klatovy lze podobně smutný příběh najít na hřbitově u kostela v obci Dobrá Voda, kde by si velmi zajímavé a hodnotné náhrobky zasloužily mnohem větší péči, stejně tak náhrobky na hřbitově u kostela v obci Zelená Lhota.

   

  Velmi smutný je osud židovského hřbitova ve městě Stod v okrese Plzeň-jih, kde jsou dnes voliéry mysliveckého spolku. V okrese Plzeň-město by si větší péči zasloužily i náhrobky na hřbitově u kostela Všech Svatých, kde přes velkou snahu zůstává většina hřbitova ve špatném stavu. Stejně tak je poněkud nedůstojný stav hřbitova u kostela sv. Mikuláše s náhrobky řady významných osobností.

   

  V okrese Plzeň-sever, v těsné blízkosti krajského města, je zcela tristní stav hřbitova u kostela v obcí Číhaná, „vzorově“ zničen je hřbitov v polích u obce Jezná, či velký obecní hřbitov v obci Vidžín. V okrese Rokycany je v nepietním stavu hřbitov u kostela v obci Vojenice, nebo zlikvidovaný hřbitov u města Mirošov, který byl součástí areálu na území bývalého kárného tábora za 2. světové války a funkční ještě dlouho po ní.

   

  Velmi složitá je situace u hřbitovů v okrese Tachov, jako oblasti, která jednak celá spadala do oblasti bývalých Sudet, jednak byla částečně součástí vojenského prostoru. Je zde možné najít hřbitovy zničené a zarostlé, jako je tomu např. u zaniklé obce Bohuslav, u obce Boněnov, u zaniklé obce Jedlina, hřbitovy u kostela ve Vysokém Sedlišti, Starém Sedle či v zaniklé obci Pořejov.

   

  Nic o společnosti a kultuře v ní nevypovídá více než stav hřbitovů.

• 01.12.2022 Zmapovány hřbitovy v okrese Tachov

  

  Projekt „Dokumentace hřbitovů Plzeňského kraje“ zdokumentoval stav i 85 hřbitovů v regionu Tachovska.

   

  Na území Plzeňského kraje bylo v letošním roce plošně s podporou Rady vlády pro národnostní menšiny zdokumentováno 464 hřbitovů o celkové ploše 1,984 mil. m2, od hřbitovů funkčních, udržovaných, přes hřbitovy zcela zarostlé, zničené, zapomenuté až po hřbitovy zrušené a zaniklé. Dokumentace se týkala jak celkového stavu hřbitovů, vybavení, stavu hřbitovních budov, až po náležitosti vyplývající ze zákona o pohřebnictví. Dokumentovány byly rovněž německé náhrobky především v oblastech bývalých Sudet Plzeňského kraje. Jednou z hlavních oblastí dokumentace se stal i okres Tachov.

   

  Z celkového počtu více jak 460 hřbitovů Plzeňského kraje bylo na Tachovsku zdokumentováno 85 pohřebišť o celkové ploše 311 tis. m2, což je cca 19% všech hřbitovů Plzeňského kraje. Průměrná výměra hřbitova na Tachovsku činí 3,6 tis. m2. Za funkční a využívané lze označit celkem 48 hřbitovů, dalších 7 hřbitovů za nefunkční. Zaevidovány bylo rovněž 12 židovských hřbitovů, pietní místa související zejména s pochody smrti na konci druhé světové války, ale hřbitovy zaniklé.

   

  Projekt se cíleně zaměřil i na dokumentaci starých německých hrobů jako připomínky německých obyvatel kraje odsunutých po roce 1945 především na území bývalých Sudet. V okrese Tachov jako oblasti bývalých Sudet tak bylo dohledáno 4.363 německých hrobů a hrobek v různém stavu, od obnovených, udržovaných po zcela zdevastované nebo vykradené.

   

  Z pohledu vlastnictví jsou nejčastějším vlastníkem hřbitovů města a obce (88% případů), dále církevní organizace (cca 8%), právnické osoby (2%) a stát (2,2%).

   

  Většina hřbitovů je relativně udržována, ať již v původní podobě odpovídající době založení, nebo v nové podobě související s revitalizací nebo rozšířením hřbitovů. Nicméně okolo 10-12 hřbitovů je možné označit za hřbitovy zničené nebo ve velmi havarijním stavu, kde nejsou výjimkou otevřené hrobky a zcela zničené náhrobky. Jde např. o případ obecního hřbitova v obci Boněnov, hřbitov u kostela v obci Staré Sedlo, nebo hřbitov u kostela v obci Vysoké Sedliště. Zvláštním případem je z tohoto pohledu opuštěná část hřbitova u kostela v osadě Šipín, která je ve vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

• 28.11.2022 Projekt „Dokumentace hřbitovů na území Plzeňského kraje“ zdokumentoval stav více jak 460 hřbitovů v

  

  Na území Plzeňského kraje bylo v letošním roce plošně s podporou Rady vlády pro národnostní menšiny zdokumentováno 461 hřbitovů o celkové ploše 1,988 mil. m2, od hřbitovů funkčních, udržovaných, přes hřbitovy zcela zarostlé, zničené, zapomenuté až po hřbitovy zrušené a zaniklé. Dokumentace se týkala jak celkového stavu hřbitovů, vybavení, stavu hřbitovních budov, až po náležitosti vyplývající ze zákona o pohřebnictví. Dokumentovány byly rovněž německé náhrobky především v oblastech bývalých Sudet Plzeňského kraje.

  Z celkového počtu 461 hřbitovů Plzeňského kraje bylo nejvíce hřbitovů zdokumentováno v okrese Klatovy, celkem 104 hřbitovů, dále v okrese Tachov 85 hřbitovů, v okrese Plzeň-sever celkem 81 hřbitovů, v okrese Plzeň-jih celkem 64 hřbitovů, v okrese Domažlice 51 hřbitovů, v okrese Rokycany 47 hřbitovů a v okrese Plzeň-město 29 hřbitovů.

  Za funkční a využívané lze označit celkem 342 hřbitovů o celkové ploše 1,722 mil. m2.

  Projekt se cíleně zaměřil i na dokumentaci starých německých hrobů jako připomínky německých obyvatel kraje odsunutých po roce 1945 především na území bývalých Sudet. V této části Plzeňského kraje bylo fotograficky zdokumentováno a zaevidováno celkem 197 hřbitovů s celkem 13.454 německými hroby. V Plzeňském kraji pak bylo zdokumentováno celkem 14.170 německých hrobů.

• 27.11.2022 Hřbitovy v okrese Klatovy zmapovány

  

  Projekt „Dokumentace hřbitovů Plzeňského kraje“ zdokumentoval stav i 104 hřbitovů v okrese Klatovy

   

  Na území Plzeňského kraje bylo v letošním roce plošně s podporou Rady vlády pro národnostní menšiny zdokumentováno 464 hřbitovů o celkové ploše 2,015 mil. m2, od hřbitovů funkčních, udržovaných, přes hřbitovy zcela zarostlé, zničené, zapomenuté až po hřbitovy zrušené a zaniklé. Dokumentace se týkala jak celkového stavu hřbitovů, vybavení, stavu hřbitovních budov, až po náležitosti vyplývající ze zákona o pohřebnictví. Dokumentovány byly rovněž německé náhrobky především v oblastech bývalých Sudet Plzeňského kraje. Jednou z hlavních oblastí dokumentace se stal i okres Klatovy.

   

  Z celkového počtu 464 hřbitovů Plzeňského kraje bylo na Klatovsku zdokumentováno 104 pohřebišť o celkové ploše 363 tis. m2, což je více jak 22% všech hřbitovů Plzeňského kraje. Průměrná výměra hřbitova na Klatovsku činí 3,6 tis. m2. Za funkční a využívané lze označit celkem 77 hřbitovů, dalších 2 hřbitovy již za nefunkční. Zaevidováno bylo rovněž 20 židovských hřbitovů, 4 pietní místa související zejména s pochody smrti na konci druhé světové války, ale i 1 zaniklý hřbitov.

   

  Projekt se cíleně zaměřil i na dokumentaci starých německých hrobů jako připomínky německých obyvatel kraje odsunutých po roce 1945 především na území bývalých Sudet. V okrese Klatovy částečně jako oblasti bývalých Sudet tak bylo dohledáno 2.018 německých hrobů a hrobek v různém stavu, od obnovených, udržovaných po zcela zdevastované nebo vykradené.

   

  Z pohledu vlastnictví jsou nejčastějším vlastníkem hřbitovů města a obce (83% případů), dále církevní organizace (cca 15%) a stát (1%).

  Většina hřbitovů je relativně udržována, ať již v původní podobě odpovídající době založení, nebo v nové podobě související s revitalizací nebo rozšířením hřbitovů. Ze hřbitovů v horším stavu lze na území okresu Klatovy jmenovat starý hřbitov v osadě Dobrá Voda nebo hřbitov v obci Zelená Lhota.

• 26.11.2022 Seminář "Staré hřbitovy"

  

  Pozvánka na seminář

  Staré hřbitovy - Obnova, rozšíření, dokumentace, německé hřbitovy

   

  Kdy:                      16. prosince 2022 od 9.00 do 14.00

  Kde:                      Pražské kreativní centrum, 4/1, Staroměstské nám. 4/1, Staré Město, 110 00 Praha, sál Minuta

  Vstupné:               zdarma     

  Nutná registrace:  info@omnicim.cz

   

  Pozvánka ke stažení ZDE

   

  Program:

  Obnova hřbitovů – administrativa, úskalí, příklady

  Dotační možnosti v případě hřbitovů v České republice

  Opuštěné, zničené nebo zdevastované hřbitovy v rámci Plzeňského, Ústeckého a Libereckého kraje

  Problematika německých hřbitovů

  Plzeňský kraj   - stav hřbitovů (dokumentace, rozbor, kapacity, německé hroby)

  Ústecký kraj   - stav hřbitovů (dokumentace, rozbor, kapacity, německé hroby)

  Liberecký kraj   - stav hřbitovů (dokumentace, rozbor, kapacity, německé hroby)

  Prezentace architektonických návrhů obnovy nebo rozšíření hřbitovů

  Dobrovolnické projekty spolku Omni Cimiterium při obnově hřbitovů v oblastech bývalých Sudet

   

  Připraveno s podporou Úřadu vlády České republiky – Rady vlády pro národnostní menšiny v roce 2022 v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2022.

   

  Omni Cimiterium z.s. a Omnium Nord z.s.

  www.omnicim.cz

   

   

   

   

• 21.11.2021 Dokumentace hřbitova v Přibenicích na Podbořansku odhalila tajemství i vojenské hroby

  

  V tomto roce spolek Omnium Nord zdokumentoval hřbitov v obci Přibenice nedaleko měst Lubenec a Podbořany v okrese Louny v Ústeckém kraji. Hřbitov obklopuje kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je stejně jako kostel ve velmi špatném stavu.

   

  Výsledky projektu je možné najít na webu - http://hrbitovpribenice.cz/public/

   

  Výsledky projektu 

   

  Detailně zdokumentováno bylo 31 německých náhrobků s 20 jmény rodin.

   

  V letech 2019-2021 byl hřbitov dobrovolníky vyčištěn tak, že bylo možné v roce 2021 zdokumentovat náhrobky, které na hřbitově zůstaly dochované, i když v různém stádiu degradace a poničení. Celkem bylo dohledáno, tj. vykopáno, postaveno, očištěno atd. 31 náhrobků s 20 se vyskytujícími jmény rodin. Nejvíce je na hřbitově pohřbeno příslušníků rodiny Albl, Neumann, Kleibl a Lifka. „Nejstarší“ datum úmrtí je rok 1816, kdy zemřel Josef Albl. Naopak posledním datem je rok 1956, kdy zemřela Franziska Schneck.

   

  Na ploše hřbitova jsou pohřbeni 3 vojáci padlí v 1. světové válce. Josef Schneck padl v roce 1915. Rudolf Neumann padl v roce 1916 v Galícii a jeho bratr Josef padl v roce 1918 v Itálii. Většina pohřbených zemřela a byla pohřbena do roku 1937. Zcela zde chybí náhrobky s datem úmrtí ve válečných letech druhé světové války.

   

  Na hřbitově v Přibenicich byl v rámci dokumentace nalezen a zdokumentován náhrobek (epitafní deska), který byl pravděpodobně umístěn v původním kostele, který později ustoupil stavbě kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jde o náhrobek ženy z šlechtického rodu Wallisů původem z Irska, jejíž jméno je Francisca Ludmila von Walllis und Karighmain, která zemřela 11. září 1700 ve 24 letech a která není uvedena v žádném dosud publikovaném materiálu o rodině von Wallis.

   

  Rod Wallisů byl významným šlechtickým rodem působícím v rámci habsburské monarchie, řada jeho příslušníků zastávala významné postavení v rakouské armádě, nejvyšší posty nevyjímaje. Francisca Ludmila von Wallis byla pravděpodobně dcera Georga Ernsta von Wallis, c.k. polního podmaršálka a majitele řady statků v regionu. Rod Wallisů si vybudoval počátkem 18. století své sídlo v nedalekých Kolešovicích na Rakovnicku.

   

  Projekt byl realizován s podporou Rady vlády pro národnostní menšiny v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků Úřadu vlády České republiky – Rady vlády pro národnostní menšiny. Projekt byl realizován spolkem Omnium Nord z.s. v průběhu roku 2021.

   

  Publikace s výsledky dokumentace a statě k rodu von Wallis ke stažení - ZDE

  Rodokmen rodu Wallis ke stažení - ZDE

  Výsledky projektu - http://hrbitovpribenice.cz/public/

• 12.06.2021 Hřbitovy v okrese Svitavy od Petra Nislera

  

  Díky soustavné dokumentaci hřbitovů v okrese Svitavy Petra Nislera jsme mohli přidat hřbitovy mj. v obci Čistá, Morašice, Trstěnice, Dolní Újezd, Chotovice, Makov, Janov, Dětřichov, Opatov a Opatovec, Sloupnice a řadu dalších. Za pravidelně zasílané a perfektně zpracované podklady ke hřbitovům a historii obcí děkujeme!

• 09.05.2021 Workcamp na záchranu hřbitova v Českém Bukově

  

  Spolek Omnium pořádá tradiční workcamp na záchranu hřbitova v obci Český Bukov. 

   

  Workcamp bude probíhat ve čtvrtek 13.5.2021 od 9.00 do 17.00. Účastníci budou míta zajištěnu stravu, nářadí a  ochranné prostředky. Nutná registrace na - registrace@omniumos.cz. Více informací na tel. 739 385 928, URL - Workcamp Český Bukov. Hřbitov Český Bukov

   

   

• 08.05.2021 Workcamp Omnium Zubrnice

  

  Spolek Omnium pořádá tradiční workcamp na záchranu starých náhrobků odstraněných v minulosti ze hřbitova v Zubrnice a "deponovaných" na skládku.

  Kdy: 27.-28.5.2021 od 9.00 do 17.00 / Kde: Muzeum v přírodě Zubrnice / Registrace: registrace@omniumos.cz
  Účastníci budou mít zajištěné ubytování a stravu, nářadí a ochranné prostředky.
  Více informací na tel. 739 385 928, URL- Workcamp Zubrnice
  Pozvánka ke stažení ZDE

   

• 28.03.2021 Ke hřbitovům na Odersku byly nahrány fotografie od Rudolfa Korčáka

  

  Ke hřbitovům na Odersku - Odry, Suchdol nad Odrou, Pohoř, byly nahrány fotografie od Rudolfa Korčáka.

• 28.03.2021 Přidány další fotografie hřbitovů od Michala Kmínka

  

  Přidali jsme nově fotografie autora Michala Kmínka ke hřbitovům:

  Arnultovice, Čeřeniště, Dolní Podluží, Klášterec nad Ohří, Krásný Les, Lesná u Děčína, Litochovice nad Labem, Lovosice, Mikulov v Krušných Horách, Moldava, Mukařov, Okounov, Rybniště, Studený, Sutom, Varnsdorf a Žim.

• 27.03.2021 Nahrány fotografie Nikolase Botose (Olomoucko)

  

  Ke kartám hřbitovů - Chudobín, Paseka, Boškov, židovský hřbitov v Přerově, Slatinice byly nahrány fotografie od Nikolase Botose.

• 27.03.2021 Přidány hřbitovy Těšetice a Náměšť na Hané od Petra Nislera

  

  Přidali jsme nové hřbitovy - Těšetice a Náměšť na Hané.

  Kompletní materiály ke hřbitovům vč. historických rešerší připravil Petr Nisler.

• 23.03.2021 Nové fotografie od Rudolfa Korčáka

  

  Rudolf Korčák přispěl fotografiemi k židovským hřbitovům v Holešově a Frýdku-Místku.

• 20.03.2021 Aktualizace projektu ke hřbitovu Horní Ves v Chomutově (https://hrbitovhornives.cz/public)

  

  Aktualizovali jsme webové stránku k projektu Kulturně-historická rešerše hřbitova v Horní Vsi v Chomutově. 

  Více k projektu - hřbitov Horní Ves v Chomutově

• 20.03.2021 Soubor zdokumentovaných hřbitovů od Michala Kmínka

  

  Velký soubor zdokumentovaných hřbitovů od Michala Kmínka je postupně přidávan na web. 

  Dnes přidány hřbitovy - Arnoltice, Blankartice, Bořislav, Bynovec, Cínovec, Český Bukov, židovský hřbitov Čížkovice, Chřibská a Dolní Chřibská, Dubice, Heřmanov, Chotiměř a Jetřichovice.

• 18.03.2021 Nové fotogalerie přidal Nikolas Botos

  

  Nikolas Botos dnes přidal nové fotogalerie ke hřbitovům v okolí Olomouce.

  Jde o straý a nový hřbitov na Svatém Kopečku, v místní části Chválkovice a Holicích. 

   

  Starý hřbitov na Svatém Kopečku

  Nový hřbitov na Svatém Kopečku

  Chválkovice

  Holice u Olomouce

   

• 16.03.2021 Web Cimiterium má nového přispěvatele - Petr Nisler

  

  Na webu Historické hřbitovy - Cimiterium jsme přivítali nového přispěvatele. Je jím Mgr. Petr Nisler.

   

  Mgr. Petr Nisler.

  Bydliště Moravská Třebová, historik

  Studoval na Slezské univerzitě v Opavě, obor historie/muzeologie, zájem o nekrogeografii a sepulkrální umění.

  Oblast zájmu: Olomoucko, Šumpersko, Svitavsko, Blanensko, Orlickústecko, Prostějovsko.

  
  Ptáme se proč?

   

  Jako historika mě zajímá především ta historie a specifika jednotlivých hřbitovů, hřbitovům se věnuji právě systematicky a dokumentátorským způsobem (proto je mi koncepce webu cimiterium tak blízká!).

  
  Ve fb skupině Staré hřbitovy není po popisných textech a dokumentární formě příliš poptávka, tam "frčí" spíš jednotlivé fotografie různě ve fotoshopech přibarvované a upravované, hroby osobností apod.

  
  Psanou historii místa se opět snažím odvodit od zvyklostí, které jsou na zpracovaných hřbitovech z Jesenicka (za předlohu jsem si vzal konkrétně Vernířovice na Šumpersku), ale přece jen bych chtěl akcentovat hlavně dějiny farnosti a správní začlenění lokality, což má pro existenci hřbitovů zásadní důležitost.

   

  Prvními příspěvky Petra Nislera jsou hřbitovy Křelov a Náklo na Olomoucku

   

• 18.02.2021 Pražské hřbitovy povede staronový ředitel. Chce kultivovat pohřebnictví a nabízet nové služby

  Do jedné řeky se dvakrát nevstupuje, na hřbitovy ale ano. Novým ředitelem Správy pražských hřbitovů (SPH)se stane jejich někdejší šéf Martin Červený. Toho odvolala minulá rada z podivných důvodů. Teď se oceňovaný ředitel vrací.

   

  Pražský magistrát vypsal na ředitele SPH výběrové řízení. Někdejší ředitel se do něj přihlásil. A uspěl. V pondělí jeho jmenování potvrdila rada hlavního města. Nastoupit by měl prvního března. „Na SPH nastupuji s ambicí kultivovat pohřebnictví. Mimo jiné nabídkou nových, individualizovaných služeb. Chci navázat třeba na projekt Les vzpomínek a vytvořit další prostor pro smysluplné rituály posledního rozloučení, které spoluvytvářejí sami pozůstalí,“ řekl webu Lidovky.cz Červený s tím, že by rád pokračoval i v kultivaci hřbitovů s ohledem na jedinečnou atmosféru každého z nich.

   

  Červeného odvolala v lednu 2017 tehdejší vládnoucí koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice. Někdejší ředitel přitom například přesoutěžil zakázku na svoz odpadu a ušetřil tak sedm milionů ročně. Správa pražských hřbitovů za Červeného rok od roku lépe hospodařila. Měla nejvyšší výnosy z pronájmu pohřbívacích míst. Výše dotace, kterou do své příspěvkové organizace muselo posílat hlavní měst, se tak snižovala.

   

  Přesto měli někdejší radní pocit, že hřbitovy nejsou vedeny dobře. Přišlo několik kontrol a auditů, následně auditů auditu. Kontroloval samotný magistrát i externí firma. Ukázaly se drobnosti. I tak radní za ČSSD trvaly na jeho odvolání. Červený poukazoval na to, že důvodem mohlo být postupné zpřetrhávání klientelistických vazeb na hřbitovech.

   

  Město tehdy řízením hřbitovů dočasně pověřilo Červeného ředitele technického úseku Karla Koblihu. Na slíbené nové výběrové řízení nikdy nedošlo. Do toho současného se Kobliha přihlásil, komise ho však vyřadila.

   

  „Červený v minulosti prokázal vysokou úroveň odborných znalostí v oblasti pohřebnictví, stejně tak i své manažerské dovednosti. Řada projektů, na kterých se v minulosti jako bývalý ředitel podílel, funguje dodnes a dosahuje celopražského významu,“ uvádí magistrátní dokument k jeho současnému jmenování. Ostatně, když Červeného město odvolalo, na jeho podporu se postavili zástupci Národního památkového úřadu, Klubu Za starou Prahu nebo Spolku pro záchranu Malostranského hřbitova.

   

  Právě ten byl za Červeného opraven. Staronový ředitel se zasloužil například také o dostavbu hřbitova v Hostivaři nebo digitalizaci hřbitovů. Zavedl také adopci významných hrobů. „SPH vnímám jako i jako paměťovou instituci pečující o výjimečné hmotné i nehmotné hodnoty,“ líčí staronový ředitel.

   

  Zdroj: Lidové noviny, Eliška Nová, 18.2.2021
  Foto Dan Materna, Mafra

   

• 02.02.2021 Staré německé náhrobky ve Starých Křečanech skončily v rohu hřbitova. Někteří lidé se proti tomu bou

  Obec Staré Křečany na Děčínsku odstranila několik desítek starých německých hrobů na místním hřbitově. Stavební firma, kterou si na to najala, ale nezacházela s náhrobky opatrně. Polámané teď leží na jedné hromadě v rohu hřbitova. Někteří místní lidé se s devastací starých hrobů nehodlají smířit. Po jejich nespokojených reakcích oslovila obec spolek Omnium, který se obnovou starých zapomenutých památek zabývá. Rekonstruuje například unikátní Dittrichovu hrobku v Krásné Lípě.

   

  „Tady to všechno bylo vyrvaný a zlikvidovaný,“ ukazuje Martina Michelová do rohu hřbitova, kde jsou pod hromadou sněhu nakupené zbytky náhrobků.

   

  Když se na vedení obce rozhořčeně obrátila, proč několik desítek hrobů nešetrně zlikvidovala, dostala odpověď, že za hroby nikdo neplatil a nebyli pozůstalí, proto je v rámci zákona o pohřebnictví nechala obec zlikvidovat.

   

  Vedení obce se brání tím, že se snaží hřbitov zvelebit

   

  Obec se brání tím, že se snaží hřbitov upravit – vykácela stromy a náhrobky prý vadily při sekání trávy.

   

  „My jsme na to měli objednanou firmu, která to pohřebnictví nějakým způsobem dělá. To, co bylo napadané na zem i, se všechno stáhlo a dalo se to rohu,“ vysvětlil starosta František Moravec z hnutí Město Lidem.

   

  S tím, že by byly všechny náhrobky povalené a bylo by potřeba je odstranit, nesouhlasí Jiří Hlinka ze Starých Křečan: „Byly tam velikánské krásné náhrobky, dva až tři metry vysoké, všechno to tam seškrábli.“

   

  „Asi se zhlédli ve francouzských hřbitovech – tam také mají jen holé pláně,“ doplňuje ho Miloslav Fadrhons.

   

  Zdroj: Český rozhlas, Daniela Pilařová, 2.2.2021
  Foto: Martina Michelová

• 29.01.2021 Schwarzenberg a Pezoldová ukončili dlouhý spor o hrobku u Třeboně. Vloží ji do nadačního fondu

  Karel Schwarzenberg a jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová se mimosoudně dohodli ve sporu o hrobku v Domaníně u Třeboně. Vloží ji do nadačního fondu, který nově založí. Pezoldová se dlouho domáhá uznání dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů. V roce 2012 se jí zastal Ústavní soud. Informovala o tom v pátek Česká televize (ČT).

   

  „Mohu potvrdit, že v případu sporu o rodové dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů došlo k posunu, jelikož mezi klientkou Elisabeth Pezoldovou a Karlem Schwarzenbergem byla v prosinci 2020 uzavřena dohoda o společném postupu k ukončení dědického řízení. Touto dohodou se strany zavázaly, že budou v dědickém řízení za dohodnutých podmínek postupovat ve shodě,“ uvedl pro ČT advokát Pezoldové Petr Meduna. Dohodu uzavřeli loni v prosinci.

   

  Zatím není jasné, kdo se o hrobku bude starat. Dosud to dělali památkáři. „Jsou dvě možnosti: buď budeme nadále spravovat hrobku na základě smluvního vztahu, jak jsme to dělali doteď, a na základě podmínek, na kterých se domluvíme, anebo si majitel hrobku převezme do vlastní správy. V předchozích letech se opravovala střecha, sochařská výzdoba, stát do ní investoval v řádech milionů korun,“ řekl v pátek ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.

   

  Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Jak uvedla ČT, kvůli starým rodovým zvykům dal její otec v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová ale tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala usilovat o vrácení celého majetku. Protistrana namítá, že mezi Schwarzenbergy se dědilo vždy po mužské linii.

   

  Spor o pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší od roku 2006. Pezoldová uspěla až u Ústavního soudu v roce 2012, který vrátil spor na začátek. Nárokem Pezoldové se tak znovu zabýval Okresní soud v Českých Budějovicích. Ten žalobu podle ČT v roce 2017 zamítl, verdikt o rok později potvrdil i odvolací soud. Pezoldová se pak obrátila na Nejvyšší soud, řízení u něj ale obě strany v roce 2019 přerušily s odkazem na to, že se zkusí domluvit mimosoudní cestou.

   

  Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před II. světovou válkou velký majetek. Stát však v roce 1947 schválil takzvaný Lex Schwarzenberg, zákon, který rod připravil o všechny državy. Po roce 1989 vrátil stát majetek pouze chudší orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí. Nemovitosti hlubocké větve zůstaly státu.

   

  Domanínská hrobka je dvoupodlažní novogotická stavba ve tvaru osmiúhelníku, s předsunutou věží a oboustranným schodištěm. Obklopuje ji anglický park. V hrobce jsou ostatky 26 členů primogeniturní větve rodu Schwarzenbergů, uvádí památkáři. Letos od ledna do srpna ji navštívilo 27 941, sdělila ČTK mluvčí jihočeských památkářů Markéta Slabová.

   

  Zdroj: Lidové noviny, 29.1.2021

• 24.01.2021 Jak zachránit ztracené židovské náhrobky

  Jak by se vám chodilo po náhrobních kamenech? Špatně? Možná po nich chodíte, aniž byste to věděli. Židovské hřbitovy totiž ve velkém ničili nacisté i komunisté. Náhrobky používali nejrůznějším způsobem, některé dokonce rozřezali třeba právě na dlažbu. Tyto nečekané stopy zmizelých hřbitovů v českých zemích zachraňuje iniciativa Bejt Olam, hebrejsky Dům věčnosti. Ztracené náhrobky vyhledává a vrací na původní místa. Tomáše Jelínka, který Bejt Olam založil, se ptala Anna Jurečková.

   

  „Jde o projekt, který se snaží jít proti historii. Snaží se jít vlastně proti těm totalitám. Totalitě nacistické a totalitě komunistické. A zachránit kus židovské historie, která měla jednou provždy zmizet,“ říká Tomáš Jelínek.

   

  „Vznikl v roce 2018, kdy jsme začali s prvním nálezem, který nám věnoval herec Saša Rašilov, jehož rodina zachránila náhrobek ze hřbitova na Vodňanech. Byl vlastně prvním dárcem. A od té doby jsme využili toho, že řada osobností z různých důvodů a pohnutek takové kameny zachraňovala,“ doplňuje Jelínek.

   

  Dobrovolníci z Bejt Olam spoléhají hlavně na spolupráci s veřejností. Cenné historické náhrobky můžete najít v podstatě kdekoliv: „Lidé mají možnost nahlásit nález skrze webové stránky, kde je formulář. Samozřejmě mohou zavolat na nejbližší židovskou obec, případně někteří lidé kontaktují správce židovských hřbitovů a ti pak kontaktují společnost Matanu. Je to vlastně celá řada cest a nakonec každá tak nějak skončí u té úzké skupiny lidí, která se tomuto projektu věnuje,“ uzavírá Jelínek.

   

  Během dvou let působení dobrovolníci dokázali identifikovat a navrátit na původní hřbitov nebo umístit do meziskladu přes dvacet náhrobních kamenů.

   

  Zdroj: Český rozhlas / Magazín o židovském životě, 24.1.2021, Moderuje Tomáš Töpfer

   

  Více informací k projektu Bejtolam

• 12.01.2021 Hrob bývalého purkmistra projde opravou

  Hrob opavského purkmistra Martina Woytecha von Willfest, který můžeme najít na Městském hřbitově v Opavě, bude opraven. Do původní krásy mu pomůže úprava základů pod pomníkem, soklů a veškerých kamenných částí, ale hlavně restaurování mramorového pomníku a zlacení nápisů. Okrasným kamenivem bude upraveno i bezprostřední okolí.

   

  „Tyto opravy, kdy předpokládané náklady dosáhnou výše až 250 tisíc korun, budou hrazeny z rozpočtu města,“ informovala o záměru vedoucí odboru kanceláře tajemníka Martina Věntusová s tím, že realizace bude uskutečněna v průběhu roku 2021. Opravy pietních míst a válečných hrobů bere vedení města jako výraz úcty našim předkům, kteří pro Opavu pracovali, zasloužili se o její rozkvět či položili život za svobodu jejích obyvatel. Takto byl již opraven Pomník padlých 1. a 2. světové války v Suchých Lazcích či nedávno prokoukl pomník padlým před kostelem svatého Prokopa v Opavě-Komárově, v minulosti pak hromadný válečný hrob ve Vlaštovičkách, pomník v Kylešovicích nebo pomník obětem světových válek na Městském hřbitově. 

   

  Kdo byl Martin Woytech von Willfest?

  Narodil se roku 1806 ve Starých Tvorovicích. Po absolutoriu studia filozofie a práv na univerzitě ve Vídni nastoupil do praxe v Těšíně, kde postupně vykonával několik funkcí. V roce 1846 byl povolán ke správě panství Saybusch v Haliči, ale po několika letech začal působit ve státní službě. Roku 1868 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu a o rok později do městské rady zemského hlavního města Opavy, kde ho městská rada 19. 12. 1872 vybrala za purkmistra Opavy. Úřad vykonával po tři volební období do roku 1882. V této době Opava prožila významný rozmach – m. j. byly zasypány původní příkopy, vystavěn městský vodovod či založeny nové parky, vyrostly školy a tělocvičny, byla přestavěna a modernizována radnice či divadlo nebo městské domy obdržely orientační čísla.

   

  Vedle řady státních i dalších ocenění roku 1876 byl jmenován městskou radou čestným občanem Opavy, kde v únoru 1898 zemřel. O Martinu Woytechu von Willfest se více dozvíte z medailonku Josefa Gebauera na webu města Opavy.

   

  Zdroj: Opava-city.cz

• 07.01.2021 Chodov pokračuje s obnovou hrobů významných osobností

  V loňském roce se v podařilo v Chodově na Sokolovsku obnovit hrobku prvního starosty Karla Fenkla i uhlobaronky Ritterové. Záchranné práce budou pokračovat také letos, byť v menším měřítku. Na řadu přijde třeba prostý hrob lékárnice Hamerschmiedové, která tragicky zemřela v pouhých šestadvaceti letech. Místní historik doufá, že se nejohroženější hroby významných osobností města podaří zachránit v horizontu tří let.

   

  Mnozí obyvatelé Chodova ani netuší, jaké významné osobnosti pomohly formovat jejich město. Nyní se radnice spolu s odborníky věnuje obnově hrobových míst. Do budoucna by zde měla vzniknout i malá naučná stezka.

   

  „Letos tak máme v plánu obnovu hrobky chodovské lékárnice Herty Hamerschmiedové. Ta byla dcerou lékárníka Hugo Hamerschmieda, na hřbitově má jednoduchý žulový náhrobek. Jedná se o smutný příběh, Herta zemřela v pouhých šestadvaceti letech, krátce poté, co dokončila studium farmacie, což bylo přáním jejího otce. Ten chtěl, aby se po něm stala lékárnicí a převzala podnik. Zemřela však na lupus,“ vypráví historik Miloš Bělohlávek.

   

  Pro Chodov je rodina významná také tím, že lékárna, kterou zde vystavěli, dnes slouží jako sídlo městské knihovny. Zmiňované hroby leží ve stré části hřbitova, která po odsunu německých obyvatel po druhé světové válce chátrala.

   

  „Vytipovali jsme asi 20 hrobů a hrobek, u některých provádíme kompletní rekonstrukci a některé se snažíme pouze zachovat. Byl bych velice rád, kdybychom během tří let zvládli ty hroby zrekonstruovat všechny a pak by na hřbitově mohla fungovat malá naučná stezka, kde by se člověk mohl seznámit s významnými osobnosti Chodova,“ říká historik.

  
   
  Významný továrník, uhlobaronka i první starosta

   

  Už předloni se podařilo obnovit hrobku významné rodiny Gaschů, která stála u zrodu strojírenské tradice města. Až do roku 1946 poskytovali práci stovkám obyvatel regionu a po několik generací se podíleli na chodu a rozvoji města. Po roce 1945 začala hrobka pustnout, a to zejména kvůli použitému pískovci, který se pozvolna rozpadal. V dubnu 2019 na místo zavítal restaurátor a hrobku se podařilo zachránit. Slavnostního představení znovuobnoveného místa se účastnila i pravnučka Carla Gasche. Po odsunu zůstala rodina v Německu.

   

  Pomník zničený a vnitřek hrobky zanesený odpadky. Tak dopadlo místo posledního odpočinku prvního starosty Chodova Karla Fenkla a jeho rodiny. V hrobce se nacházelo celkem pět rakví. Kromě starosty a jeho ženy tam byla uložena i jeho snacha a dvě vnoučata. V loňském roce se podařilo místo vyčistit a ostatky rodiny opět důstojně uložit.

   

  „Kromě hrobky prvního starosty jsme v loňském roce obnovili také hrobku uhlobaronky Hedwigy Ritterové. Tato hrobka patří mezi největší hrobky na chodovském hřbitově, jedná se o mohutný náhrobek, ve kterém je pohřbená spolu se svým manželem Jindřichem,“ uvedl Bělohlávek.

  
  „Kromě hrobky prvního starosty jsme v loňském roce obnovili také hrobku uhlobaronky Hedwigy Ritterové. Tato hrobka patří mezi největší hrobky na chodovském hřbitově, jedná se o mohutný náhrobek, ve kterém je pohřbená spolu se svým manželem Jindřichem,“ uvedl Bělohlávek.

  
  
  Ritterová zdědila po svém otci v roce 1917 panství Horní Chodov a také i chodovské doly. Mezi ně patřily doly Hedwiga I, Hedwiga II a důl Jindřich. Rodinný podnik vedla více než deset let. Po smrti svého manžela se je rozhodla prodat, cena se vyšplhala na tehdejší závratné dva miliony korun.

   

  „Zároveň byla Hedwiga Ritterová také majitelka panství v Horním Chodově, kde jí patřil hornochodovský zámek, ve kterém také zemřela,“ uzavřel historik. Budova zámku v roce 1971 vyhořela a nedlouho poté byla stržena.

  
  Zdroj: Karlovarská drbna, 7.1.2021

• 01.01.2021 MAZEVA – Digitální mapování a interpretace židovského kulturního dědictví v Žitavě

  Dobrovolnický projekt
  Digitální mapování a interreptace židovského kulturního dědictví v Žitavě (SRN)
  18.7.-317.2021

   

  Hlavním tématem tohoto dvoutýdenního projektu jsou nové formy výzkumu a také představení židovského hřbitova v Žitavě jako jednoho z mála dochovaných míst židovského kulturního dědictví v regionu. Pomocí digitálních nástrojů a metody interpretace kulturního dědictví budou účastníci společně vytvářet podklady pro virtuální prohlídku hřbitova. Ta by měla poskytnout informace o lidech a místech spojených se hřbitovem, a také přiblížit osobní příběhy i historické události.

   

  Co znamená interpretace kulturního dědictví? Interpretace je metodika, která vznikla původně v 50. letech minulého století. Jejím cílem bylo oslovit návštěvníky amerických národních parků. Během interpretace se odehrávají čtyři zásadní věci: Cílem je vzbudit u návštěvníků zájem o nepříliš známé téma. Historické, přírodní a kulturní dědictví je uváděno do souvislostí s vlastními vědomostmi, zkušenostmi, pozadím a hodnotami. Dalším cílem je přiblížit význam místa a v ideálním případě je metoda interpretace také zábavným způsobem vzdělávání pro všechny účastníky. Tuto metodiku v současné době využívá mnoho muzeí, historických, přírodních i kulturních památek po celém světě.

   

  Abychom porozuměli významu židovského hřbitova v Žitavě a mohli toto porozumění předávat dál, budeme v rámci tohoto projektu využívat metodu interpretace kulturního dědictví. Cílem je vytvořit na historickém místě vzpomínkové prostory, ve kterých je možné pochopit život, umírání i kulturní dědictví Židů – ať už na místě nebo online. Účastníci budou seznámeni nejen s nejdůležitějšími historickými prameny a materiály o židovském hřbitově, ale dostane se jim i základního školení v oblasti interpretace kulturního dědictví, plánování interpretace a interpretačních médií. Většinou budete pracovat v malých skupinách, přičemž každá se bude zabývat konkrétním úkolem.

   

  Práce bude doprovázena kulturním a vzdělávacím programem. Abychom získali představu o kulturních zvláštnostech Trojmezí, navštívíme i jiná místa spojená s životem židů, a to v Görlitz (Zhořelec, DE), Liberci (CZ) a Sieniawce (PL). Pokud to okolnosti dovolí, budou si moci účastníci popovídat s místními o své práci a sami jim pokládat otázky. Kromě toho si budeme povídat se členy židovské obce Drážďany o aktuálním životě Židů v Německu.

   

  Zdroj: Projekt Mazeva

   

   

• 29.05.2020 Výstava Ztracená tvář židovských hřbitovů v Muzeu Mladoboleslavska

  Výstava Ztracená tvář židovských hřbitovů v Muzeu Mladoboleslavska bude pravděpodobně od 30.6.2020 do 22.11.2020 k vidění v Muzeu Mladoboleslavka. Výstava, připravená spolkem Omnium, představuje židovské hřbitovy a osobní příběhy s nimi spojené.

   

  Výstava vznikla souběžně s realizací projektu Hledání ztracené tváře židovských hřbitovů. Tento projekt organizovaný spolkem Omnium ve spolupráci s Federací židovských obcí a společností Matana se zaměřuje na vyhledávání ztracených náhrobků z židovských hřbitovů a na jejich navracení zpět.

   

  Více informací k projektu Hledání ztracené tváře židovských hřbitovů

   

• 25.05.2020 Workcampy Omnium na hřbitovech

  

  Další workcampy spolku Omnium zěmřené na obnovu hřbitovů jsou naplánovány na 5.6.2020 na hřbitově v obci Očihovec na Podbořansku a na 8.-9.6.2020 na hřbitově v obci Nová Ves u Přimdy.

   

  A  na 13.6.2020 je naplánována další etapa úklidu hrobky rodiny Dittrich v Krásné Lípě.

   

  Uvítáme každou pomocnou ruku!

• 01.04.2020 Plošná dokumentace hřbitovů Ústeckého kraje

  

  Projekt „Dokumentace hřbitovů na území Ústeckého kraje“, je zaměřen především na dokumentaci stavu historických hřbitovů a kulturně historické bádání v tomto specifickém segmentu kulturního dědictví v ČR. Realizace celého projektu je naplánována na rok 2020.

   

  Projekt je realizován ve spolupráci s podporou Rady uvlády pro národnostní menšiny.
  Partnerem projektu je organizace Heimatpflegerin der Sudetendeutschen.

   

  Více informací k projektu - http://cimiterium.cz/popis-projektu

• 26.02.2020 Vylepšeme web Historické hřbitovy společně

  

  Web Historické hřbitovy je dnes využívaný pro badatelské účely, především genealogy a zájemci o historii. Rádi bychom uživatelům nabídli mnohem komfortnější prostředí, možnost nahrávání vlastních fotografií, příjemnější vyhledávání, třídění, ale i podrobnější dokumentaci hřbitovů a náhrobků. Data na webu jsou poskytovány zcela volně, bez jakéhokoliv omezení.

   

  Připravili jsme celou řadu vylepšení webu tak, aby se Vám s ním lépe pracovalo, bylo možné představit i výsledky Vašich aktivit. 
  
  Pokud si myslíte, že podobný web má smysl, pojďme jej vylepšit společně. Budeme rádi za každý, i drobný dar.

   

  Přispět je možné na účet  spolku Omnium - 2844188399 / 0800

  nebo prostřednictvím portálu DARUJME.cz

   

  Děkujeme, spolek Omnium z.s.

  
  
  www.cimiterium.cz
  www.omniumos.cz

   

• 25.02.2020 Workcampy spolku Omnium na obnovu hřbitovů

  

  Chcete pomoci se záchranou zdevastovaných, opuštěných a rozpadajících se hřbitovů? Chcete se zúčastnit akce pro dobrovolníky? Strávit volný čas smysluplnou prací v přírodě? Podívejte se na nabídku akcí spolku Omnium

  Cyklus Workcamp Omnium 2020

   

   

• 09.02.2020 Seminář "Genealogie a pátrání po předcích"

  

  Spolek Omnium připravuje na 7. dubna 2020 (9.00-16.00) seminář na téma Genealogie a pátrání po předcích.

  Témata semináře - historie rodů, sestavení rodokmenu, nástroje a přístupy, archivy, digitalizace.

  Seminář proběhne v NKP Vyšehrad v sále Staré Purkrabství.

   

  7.4.2020 / NKP Vyšehrad, Staré Purkrabství

  Podrobnější informace na www.omniumos.cz

• 10.03.2018 Beseda Hřbitovy Podbořanska v Městském muzeu Podbořany

  

  V Podbořanech v Městském muzeu spolek Omnium prezentoval výsledky projektu dokumentace hřbitovů v regionu Podbořanska. Beseda byla připravena ve spolupráci s Okrašlovacím spolkem Budíček a Davidem Šebestou.

   

  Projekt byl realizován spolkem Omnium v roce 2017 ve spolupráci s Heimatpflegerind der Sudetendeutschen a podporou Českoněmeckého fondu budoucnosti. Jeho výsledkem je databáze hřbitovů s dokumentací náhrobků, publikace výsledků dokumentace. Výsledky dokumentace budou zároveň i prezentovány v rámci výstavy Historické hřbitovy.

   

  Více informací zde: http://cimiterium.cz/podboransko

• 10.03.2018 Portál Židé na Podbořansku

  

  Od března jsou na internetové stránce www.zidenapodboransku.eu dostupné informace o židovských hřbitovech  na Podbořansku a v okolí. Spolek Okap Podbořany vytváří stránky, které podávají základní informace pro návštěvníky židovských památek doplněné o stručnou historii židovského osídlení.

   

  Odkaz: http://zidenapodboransku.eu/

• 10.03.2018 Výstava Historické hřbitovy v Polici nad Metují

  

  Výstava Historické hřbitovy vypovídající o současné podobě hřbitovů v Ceské republice je od počátku března 2018 představena v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují. 

   

  Od druhé poloviny roku 2017 se výstava zastavila v těchto muzeích: 

   

  Městské muzeum v Krnově, leden - únor 2018
  Muzeum obce Kobylí, listopad - prosinec 2017
  Městské muzeum v Jaroměři, 15.10.-15.11.2017
  Muzeum Františka Miroslava Čapka, Lišov, 3.7.-1.9.2017
  Sudetoněmecký den 2017, Augsburg, SRN, 2.-4.6.2017
  Regionální muzeum v Jílovém u Prahy, 1.-31.5.2017

• 10.03.2018 Přednáška Hřbitovy v regionu Podbořanska v Mnichově

  

  V polovině února byly v Mnichově v Haus des Deutschen Ostens představeny výsledky projektu dokumentace hřbitovů v regionu Podbořanska.

   

  Projekt byl realizován spolkem Omnium v roce 2017 ve spolupráci s Heimatpflegerind der Sudetendeutschen a podporou Českoněmeckého fondu budoucnosti. Jeho výsledkem je databáze hřbitovů s dokumentací náhrobků, publikace výsledků dokumentace. Výsledky dokumentace budou zároveň i prezentovány v rámci výstavy Historické hřbitovy.

   

  Více informací zde: http://cimiterium.cz/podboransko

• 10.03.2018 Přednáška Hřbitovy v regionu Podbořanska v Muzeu K.A.Polánka v Žatci

  

  Spolek Omnium na konci ledna 2018 představil v Regionálním muzeu K.A. Polánka v Žatci výsledky projektu dokumentace hřbitovů v reginu Podbořanska.

   

  Projekt byl realizován spolkem Omnium v roce 2017 ve spolupráci s Heimatpflegerind der Sudetendeutschen a podporou Českoněmeckého fondu budoucnosti. Jeho výsledkem je databáze hřbitovů s dokumentací náhrobků, publikace výsledků dokumentace. Výsledky dokumentace budou zároveň i prezentovány v rámci výstavy Historické hřbitovy.

   

  Více informací zde: http://cimiterium.cz/podboransko

• 15.08.2017 Výstava "Historické hřbitovy" na půdě Ministerstva kultury

  

  Výstava "Historické hřbitovy" bude představena na půdě Ministerstva kultury ve dvoraně Nosticova paláce. Výstava zde bude instalována od 8.9 do 6.10.2017.

  Vernisáž výstavy proběhne 7.9.2017 od 18.00. Informace k výstavě a vernisáži ZDE

• 15.08.2017 Projekt dokumentace náhrobků s motivy krajiny

  

  Po dohodě s Centrem pro výzkum v kulturní a historické geografii (http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/kuhig/) a Výzkumného centra historické geografie (http://www.historickageografie.cz/) budou na webu Historické hřbitovy postupně zveřejněy výsledky dokumentace náhrobků specificky zaměření na náhrobky s motivy krajiny. 

  Fotografie náhrobků s motivy krajiny vznikaly pro potřeby výzkumu obou výše uvedených organizací. V rámci dokumentace nešlo o podchycení stavu hřbitovů samotných, ale o odlišení způsobů zobrazování krajiny na náhrobcích. 

• 15.08.2017 Projekt dokumentace náhrobků rumunských Slováků - autor Radek Ocelák

  Nové fotografie hřbitovů specificky zaměřené na populaci rumunských Slováků v poválečném Československu poskytl badatel Radek Ocelák (http://ocelak.cz/). Fotografie budou postupně zveřejňovány na webu Historické hřbitovy.

• 15.08.2017 Na konferenci SACRUM 2017 bude prezentován projekt Pietas

  

  Na konferenci SACRUM 2017 (listopad 2017 v Praze na Vyšehradě)  bude prezentován projekt spolu Pietas, který dokumentoval hřbitovy zaniklého pohraničí v jižních Čechách.

• 19.03.2017 Projekt Západočeské univerzity - hřbitov ve Stříbře

  Projekt Západočeské univerzity - hřbitov ve Stříbře

   

  Na základě archivních pramenů uložených v Archivu Městského hřbitova ve Stříbře a zejména díky provedenému terénnímu výzkumu a zaměření byla zpracována série map zachycujících dopady společenských a právních proměn po roce 1945 na Městský hřbitov ve Stříbře. Jedná se o zajímavou vizualizaci určitého aspektu stavu společnosti pohraničního města. Mapa poskytuje srovnání přehledů hrobů dle národnosti (česká a německá), jejich udržování a stavu zachování v době výzkumu. Výzkum, na jehož základě byly mapy zhotoveny, byl realizován v roce 2012.

   

  Souvisel mj. i s provedeným archeologickým průzkumem známé Seifertovy hrobky, který navazoval na předchozí výzkumy realizované v rámci projektu ZČU SGS-2011-035 Exhumace obětí II. světové války.

   

  Více: http://fpr.zcu.cz/kpd/mapy/hrbitov.html

  PDF verze: ZDE

• 19.03.2017 Klub přátel Pardubicka a Pardubický Slavín

  

  Vilém z Pernštejna nechal roku 1507 při stavbě kostela sv. Jana Křtitele v Pardubicích vytyčit nový hřbitov. Nařídil, aby sem byli pohřbívání všichni křesťané bez ohledu na vyznání, tehdy vzácný důkaz náboženské snášenlivosti. Hřbitov byl v letech 1584, 1788 a 1836 upravován a rozšiřován. Roku 1580 byl obezděn. Na hřbitov se vstupovalo branou, nad níž byl nápis Mors janua vitae (Smrt branou k životu).

   

  Již 16.11.1784 vyslovila krajská správa požadavek, aby pro hřbitov bylo nalezlo nové místo mimo obvod města. Teprve roku 1883 byly založeny nové městské hřbitovy nedaleko Nových Jesenčan na jižním okraji katastru města. Pohřbívání tak bylo na konci 19. století zastaveno na všech ostatních pardubických hřbitovech a započalo pohřbívání na nově zbudovaných Městských hřbitovech v Jesničánkách, které se dnes dělí na tři části: Starý hřbitov, Nový hřbitov a Urnový háj.

   

  U zrodu myšlenky Pardubického Slavína stál v devadesátých letech 20. století Josef Janiš. Tomu se podařilo v rámci Klubu přátel Pardubicka zmapovat desítky hrobových míst významných pardubických osobností na dvou z městských hřbitovů – Starém a Novém hřbitově. Janiš vytvořil fotodokumentaci hrobových míst mnohých osobností, jako jsou například stavitel železnic ing. Jan Perner, baron Artur Kraus, architekt Ladislav Machoň a mnozí další. Bohužel od doby, kdy zmapoval tato hrobová místa, byly některé hroby zrušeny. Stalo se tak například v případě hrobu propagátora sportu a průkopníka české silniční cyklistické turistiky Vincence Chomráka nebo v případě fotografa Josefa Pírky, díky němuž dnes máme mnohé historické fotografie Pardubic z přelomu 19. a 20. století.

   

  Po smrti Josefa Janiše v roce 2015 se rozhodl Klub přátel Pardubicka na dílo navázat a tak byly na již zmíněných dvou pardubických městských hřbitovech nainstalovány informační tabule s přehlednými plány hřbitova s vyznačením několika desítek hrobů významných osobností. Zároveň byl stejným způsobem prozkoumán další z městských hřbitovů zvaný Urnový háj a také hřbitov ve čtvrti Pardubičky. Do projektu Pardubický Slavín byl zařazen např. hrob fotografa Jiřího Tomana, herce Milana Sandhause, na hřbitově v Pardubičkách pak např. hrob spisovatele Jaromíra Johna. I na těchto hřbitovech návštěvníci naleznou informační tabule s vyznačením hrobů nejen těchto, ale i mnohých dalších významných osobností, které již dnes nejsou mezi námi.

   

  Více informací k projektu Pardubický Slavín: www.pardubickyslavin.cz

  Karta hřbitova: http://cimiterium.cz/hrbitovy/detail/3273-pardubice

   

   

  Klub přátel Pardubicka

  Klub přátel Pardubicka je občanské sdružení, které bylo založeno již v roce 1965 a jeho posláním je především snaha o zmapování historie Pardubicka, jeho zajímavostí, památek a osobností. Spolek vydává již před 50 let časopis Zprávy Klubu přátel Pardubicka, od roku 1998 pak také edici vlastivědných publikací „AB-Zet Pardubicka“, kde vyšlo již více než 70 monotematicky zaměřených publikací. Jedním z projektů spolku je např. elektronická encyklopedie Pardubicka s názvem Parpedie a nebo již zmíněný projekt Pardubický Slavín.  Klub přátel Pardubicka pořádá pravidelný cyklus přednášek a besed „Hovory o Pardubicku“, výlety a vycházky nazvané „Výlety do historie“, turistické vycházky, přírodovědné vycházky a mnohé další akce.

   

  V současné době má Klub přátel Pardubicka téměř 700 členů.

   

  Více: www.kppardubicka.cz

   

   

• 06.03.2017 Vernisáž výstavy Historické hřbitovy v Národní knihovně v Klementinu - 9.3.2017

  Výstava fotografií Historické hřbitovy

  Kdy: 9.března - 25.dubna 2017
  Otevřeno: pondělí - sobota 9.00-19.00

   

  Kde: Národní knihovna ČR, Křižovnická chodba v přízemí, Klementinum 190, Praha 1

   

  Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 9. března 2017 od 17.30

   

  Výstava představuje mnohdy neutěšený stav hřbitovů v České republice, zejména pak v oblastech bývalých Sudet. Výstava byla původně připravena s cílem upozornit na často tristní stav historických hřbitovů německých a židovských obyvatel v česko-německém pohraničí. Hřbitovy jsou zde velmi často opuštěny, zničeny nebo zanedbány. Ale i u udržovaných hřbitovů nejsou výjimkou zdevastovaná hrobová místa původních obyvatel. 

   

  Výstava mapuje celou Českou republiku, od Aše, Chomutovska, Podbořansko, Český les až po Krnov...

   

  Výstava připravena spolek Omnium ve spolupráci s Heimatpflegerin der Sudetendeutschen s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

   

  Více k výstavě: http://omniumos.cz/cz/kalendar-akci-detail/151 

   

   

• 28.02.2017 Výstava Historické hřbitovy v Muzeu K.A.Polánka v Žatci skončila

  Výstava fotografií Historické hřbitovy, která probíhala v Muzeu K.A.Polánka v Žatci, koncem února 2017 skončila. 

• 10.11.2016 Pozvánka na seminář "Historické hřbitovy"

  

  Pozvánka

  Seminář "Historické hřbitovy"

  Staré historické hřbitovy jsou mnohdy poslední připomínkou lidských osudů

   

  Kdy: 8.12.2016 od 9.00
  Kde: Staré Purkrabství, NKP VYšehrad, Praha

  Více k semináři a programu

   

  Témata:

   

  Je Česká republika zemí zaniklých a zanikajících hřbitovů?
  Jaká je skutečná podoba hřbitovů v České republice?
  Jaký je přístup majitelů a správců hřbitovů?
  Přístupy k obnově a "obnově".

   

  Hřbitovy zaniklé, neudržované, obnovované, hřbitovy obecní, židovské, vojenské ...

   

  Dokumentace hřbitovů ve vybraných regionech České republiky
  Součástí programu bude zahájení výstavy Historické hřbitovy

   

  Registrace na seminář: registrace@omniumos.cz

   

  Pořádá:

  Omnium z.s. a Heimatpflegerin der Sudetendeutschen
  s podporou Česko-německého fondu budoucnosti

• 28.10.2016 Hřbitovy na Podbořansku

  

  Přidány fotogalerie a informace k hřbitovům na Podbořansku - Kolešov, Mory (starý a nový hřbitov), Kněžice (starý a nový), Zlovědice a Očihovec.

• 07.10.2016 Přidány další fotogalerie ke hřbitovům na Jesenicku

  

  Přidáváme další fotogalerie ke hřbitovům na Jesenicku poskytnuté Zdeňkem Markem a Barborou Větrovskou z jejich cesty do Jeseníku.

  Heřmanovice, Bukovice, Mnichov, Rejvíz, Ondřejovice, Pusté Žibřidovice, Žárová, Černá Voda, Vápenná, Žulová, Horní Domašov v Bělé pod Pradědem, Dolní Moravice

• 05.10.2016 Nové Losiny

  Přidán hřbitov ve Nových Losinách díky fotografiím Nikolase Botose. Více http://cimiterium.cz/hrbitovy/detail/3053-nove-losiny

• 05.10.2016 Nové možnosti

  Nově je možné registrovat hrobová místa mimo hřbitovy, hřbitovní kaple či vojenské hřbitovy pod samostatnými ikonami. 

• 05.10.2016 Hřbitovy v okolí Javorníku

  Hřbitovy v obích okolo Javorníku můžete vidět díky obsáhlým dokumentačním souborům fotografií od Barbory Větrovské a Zdeňka Marka. Více - http://cimiterium.cz/fotogalerie nebo na seznamu hřbitovů.

• 05.10.2016 Soubor hřbitovů na Jesenicku

  Postupně budou nahrávany fotografie hřbitovů z Jesenicka od Evy Pulkrtové. Děkujeme. 

• 05.10.2016 Lužany u Jičína

  Přidán soubor fotografií k hřbitovu v obci Lužany (Luschan), okr. Jičín. Fotografie poskytl Tomáš Šimůnek. http://cimiterium.cz/hrbitovy/detail/2536-luzany

• 27.09.2016 Dolní Olešnice

  

  Tomáš Šimůnek opět přidal další fotografie - tentokrát ke hřbitovu v Dolní Olešnici (Nieder Oels).

  http://cimiterium.cz/hrbitovy/detail/785-dolni-olesnice

• 24.09.2016 Židovské hřbitovy na Karlovarsku

  Do databáze přidány židovské hřbitovy - Karlovy Vary, Luka u Verušiček, Hroznětín, Poutnov u Teplé

• 23.09.2016 Hřbitovy na Chomutovsku

  Přidány další hřbitovy z Chomutovska - JIrkov, Droužkovice, Kadaň, Klášterec n. Ohří, Perštejn, Kryštofovy Hamry.

  Fotografie poskytlo Oblastní muzeum Chomutovska, autor Hugo Sedláček.

• 23.09.2016 Výstava Otisky kamenné historie

  

  Česko-německý fond budoucnosti se rozhodl podpořit projekt spolku Omnium, tj. realizaci výstavy Otisky kamenné historie - historické hřbitovy.

  Výstava představí fotografie zejména hřbitovů v oblastech bývalých Sudet. Vernisáž výstavy je naplánovaný na semináři, který je pod stejným názvem chystán na 8.12.2016 v Praze na Starém Purkrabství na Vyšehradě.

  Více na Kalendář akcí Omnium

• 23.09.2016 Aktualizovány karty hřbitovů z okolí Hrobčic a Milešova

  Aktualizovány karty hřbitovů z okolí Hrobčic a Milešova - Hrobčice, Mrzlice, Mukov, Merunice, Milešov

• 01.09.2016 Partneři a zdroje

  Na stránkách Partneři a zdroje je zveřejněn seznam partnerů portálu a zdrojů informací.

  (V případě, že se zde nenaleznete i přes poskytnutí dat, obraťte se na nás.).

• 06.08.2016 Rada vlády pro národnostní menšiny

  Jednání Rady vlády pro národnostní menšiny
  26. dubna 2016
  
  

  Bod jednání Rady - neuspokojivá situace u historických hřbitovů, zejména pak u německých hrobů 

  Více