Rejvíz

Lokalita	Rejvíz
Obec	Zlaté Hory
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký kraj
Katastrální území	Rejvíz, kód: 793167
GPS souřadnice	50° 13' 51.1'' 17° 18' 30.7''
Německý název	Reihwiesen
Výměra	1 408 m²
Vlastnictví	Římskokatolická církev
Vlastník	Římskokatolická farnost Zlaté Hory, Kostelní 37, 79376 Zlaté Hory
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Rejvíz (něm. Reihwiesen, pol. Rejwiz) je horská osada a národní přírodní rezervace v pohoří Hrubý Jeseník ve Slezsku – Olomouckém kraji. Je částí města Zlaté Hory.
Na místě Rejvízu byly až do 18. století jen louky zvané "Sklářské" (Glasswiese). Vedla tudy ovšem cesta ze Zlatých Hor podél Černé Opavy směrem na Vrbno pod Pradědem, a na ní zřídil roku 1768 Kajetan Beer hostinec, kolem nějž vznikla malá osada (roku 1791 tři domy) zvaná Reihwiesen (řada luk). Nyní se tato část vsi, jihovýchodně od jejího centra, označuje jako Starý Rejvíz (něm. Alt-Reihwiesen). Osídlení v nynějším středisku osady vzniklo až roku 1794 v rámci kolonizační akce vratislavského biskupa Philippa Gottfrieda von Schaffgotsche, který zde levně rozprodal panské pozemky k osazení. Řada osadníků pocházela z česky mluvících oblastí a jen pozvolna se vesnice zcela poněmčila. Patřila od počátku k cukmantelskému panství vratislavských biskupů. Na rozdíl od jiných osad na tomto panství tedy nevznikl Rejvíz v souvislosti s hornictvím, ale jako osada pastevecká a dřevařská (i když i část dosavadních luk byla přeměněna na horská políčka).
Rejvíz se velmi brzy rozvinul. V letech 1808-1809 byl postaven kostel a u něj zřízena škola a roku 1810 i fara. Pak ale počet obyvatel trvale stagnoval. Obecná škola se připomíná roku 1848 a roku 1901 měla jednu třídu. V letech 1850 až 1869 byla obec součástí Horního Údolí.
Roku 1938 byla obec připojena k Německu. Za druhé světové války byl u obce v místě Opavské chaty zajatecký tábor (lesní hřbitov ukrajinských zajatců – tzv. Ruský hřbitov). 5. května 1945 byla obec obsazena Rudou armádou. Do roku 1945 byla obec čistě německou, po válce následovalo vysídlení. Po roce 1945 byl Rejvíz dosídlen mj. slovenskými migranty z Rumunska a Řeky, kteří se uchýlili do Československa v důsledku občanské války. Mnozí z nich se však po roce 1975 vrátili do vlasti, a i další obyvatelé Rejvíz opustili.
V Rejvízu je několik domů s dochovanou lidovou architekturou z 19. století. Od roku 2004 je Rejvíz vesnickou památkovou rezervací.
Rejvíz byl samostatnou obcí do roku 1964, kdy byl přičleněn k městu Zlaté Hory. Někdy po roce 1973 byla zrušena rovněž zdejší farnost, od II. světové války neobsazená.

Zdroj: Wikipedia