Hněvotín
| Hněvotín | |
| Obec | Hněvotín |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Hněvotín, kód: 640158 | |
| GPS souřadnice | 49° 34' 16.3'' 17° 11' 2.1'' |
| Nebotein | |
| 4 421 m² | |
| Římskokatolická církev | |
| Obecní úřad Hněvotín 783 47 Hněvotín 47 Tel.: +420 585 751 214 E-mail: ou.hnevotin@volny.cz URL: https://www.hnevotin.cz/ | |
| Římskokatolická farnost Hněvotín č.p. 102, 78347 Hněvotín | |
| Udržovaný v původní podobě | |
| Ne |
Hněvotín (německy Nebotein) je obec v těsné blízkosti Olomouce. Žije zde přibližně 1.900 obyvatel.
První písemná zmínka ale o obci Hněvotín pochází z roku 1078. Ves Gnewotine (respektive jedno popluží zde) je v listině mezi vyjmenovanými majetky, jimiž byl přemyslovským knížetem Otou I. Sličným obdarován nově založený klášter sv. Štěpána na Hradisku u Olomouce. Avšak již v roce 1141 je Hněvotín (Gneuotine) veden mezi majetky příslušnými k biskupskému kostelu sv. Václava. Po 150 letech došlo k další změně, Hněvotín se stal majetkem královského města Olomouce.
Původní název sice naznačuje české založení, ale za vlády města byl Hněvotín cíleně osídlován německým etnikem a zařadil se tak k německému jazykovému ostrovu, nacházejícím se v jižním a jihozápadním sousedství města. Došlo i k poněmčení názvu vsi (Nebotein, Nebetein). Soužití s městem nebylo bezproblémové; město vypisovalo Hněvotínským roboty, jejichž výše byla tíživá zejména ve 2. polovině 17. století. Hněvotín měl smůlu i na četné požáry, ty obec poničily v letech 1680, 1783, 1820 a 1832 (o tomto posledním ještě bude zmínka).
V 19. století německé obyvatelstvo početně převažovalo nad moravským, což spolu s obecně v Evropě narůstajícím nacionalismem vedlo k mnoha problémům ve vzájemném soužití, kupříkladu v otázkách školství.
V 19. století se v Hněvotíně rozvinulo sýrařství - výroba známých „olomouckých“ tvarůžků, které se vyvážely až do Vídně a Terstu (tedy dříve než v dnes proslulých Lošticích). Dodejme, že jejich výroba zde skončila v roce 1950 zánikem poslední tvarůžkárny pana Zelenky.
Po 2. světové válce bylo zbylé německé obyvatelstvo (625 osob) vysídleno a obec byla od roku 1947 dosídlována přistěhovalci z různých koutů Moravy i volyňskými Čechy.
Římskokatolická farnost Hněvotín
Farnost je v Hněvotíně od nejstarších dob. Starý kostel sv. Leonarda, zmiňovaný v roce 1394, v 70. letech 18. století ustoupil výstavbě nového chrámu; ponechána z něj byla jen pozdně gotická věž (z 1. poloviny 16. století). V obecní kronice je zaznamenán zvláštní způsob stavby kostela - nové zdi byly budovány okolo zdí starých.
Chrám sv. Leonarda, postavený v letech 1774-1777, je pohlednou barokní stavbou. V roce 1832 kostel i fara vyhořely a v průběhu oprav byla věž navýšena o nejhořejší, zvonové patro. Sakristie byla přistavěna roku 1898. Kostel je ohrazen kostelní zídkou s barokními vstupy.
Hřbitov
Hřbitov původně fungoval kolem kostela sv. Leonarda ještě i po barokní výstavbě, jinak by asi nebyl důvod budovat velmi důkladnou ohradní zeď s elegantními, barokně tvarovanými branami, dochovanou dodnes.
Přesto nazrál čas pro změnu a založení nového hřbitova. Ten je zaznačen v císařských otiscích map stabilního katastru1 : 2880 (1824-1843) v prostoru bezprostředně při východním okraji vsi, takže je možné, že konečným impulsem pro ukončení existence starého hřbitova na návsi byl zmíněný požár kostela z roku 1832. Hřbitovní parcela se rozlohou a tvarově ustálila na konci 19. století. Po obvodu je lemována cihlovou zdí.
Autor: Petr Nisler
Zdroje: webové stránky obce Hněvotín, webové stránky římskokatolické farnosti Hněvotín
/www.lysahora.cz/encyklopedie/ (dějiny obce Hněvotín), Wikipedia CZ, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad, Památkový katalog
Dokumentační fotografie
