Horní Police

Lokalita	Horní Police
Obec	Horní Police
Okres	Česká Lípa
Kraj	Liberecký kraj
Katastrální území	Horní Police, kód: 643823
GPS souřadnice	50° 42' 12.3'' 14° 24' 3.3''
Německý název	Ober Politz
Výměra	2 528 m²
Vlastnictví	Římskokatolická církev
Kontakt	Římskokatolická farnost - Arciděkanství Horní Police Křižíkova 49 Horní Police Tel.: +420 487 860 294 E-mail: pribyl@dltm.cz Více zde: http://arcidekanstvi-horni-police.webnode.cz/bohosluzby/
Vlastník	Římskokatolická farnost - arciděkanství Horní Police
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Obec Horní Police (něm. Ober Politz) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1273. Původní název vsi byl Mariánská Police. V 13. století patřila Police i s okolím Berkům z Dubé.
V roce 1848 byl formálním vlastníkem panství Police zástupce císařské rodiny Habsburků Leopold II. Toskánský. Součástí panství bylo 20 obcí, z nichž 15 je dnes v okrese Česká Lípa. Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty (včetně panství Police), ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Obě části Police byly začleněny do Českolipského kraje a politického i soudního okresu Česká Lípa řízeného okresním hejtmanstvím. Příslušný krajský soud byl v Litoměřicích. V roce 1855 byl Českolipský kraj zrušen, Horní Police zůstala v okrese Česká Lípa, který byl začleněn do Litoměřického kraje. Při další reformě státní správy byly kraje zrušeny úplně, okresy zůstaly. Tento stav se do roku 1918 téměř nezměnil.

Od vzniku obecního zřízení byla Horní Police samostatnou obcí až do 50. let, kdy se na krátko stala součástí Žandova, poté opět samostatnou obcí až do poloviny roku 1980, kdy se opět na deset let (do července 1990) připojila k Žandovu.

Poutní areál v obci Horní Police v dnešní podobě pochází z 18. století, kdy proběhla přestavba kostela a jeho okolí v barokním slohu. Historie církevních staveb a celého poutního místa v centru obce jsou daleko starší. Areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Legenda vypráví, že v Horní Polici v roce 1523 vyvrhla řeka Ploučnice na břeh dřevěnou sošku Panny Marie, která se do toku dostala (možná) jako jedna z obětí luterského ikonoklasmu. Obyvatelé Horní Police pak tuto sošku odnesli do původního gotického farního kostela, jehož existence je doložena v roce 1291. K sošce vystavené na hlavním oltáři přicházeli poutníci z okolí a tím se datuje vznik a tradice poutí do Horní Police.

Původně zde stával kostelík z doby Berků z Dubé, pro velký zájem věřících (poutě roku 1682 se zúčastnilo 4000 osob) nedostačoval. Tehdejší farář Michael Gabriel Jantsch požádal o pomoc hejtmana panství Jana Jiřího Hentycha a společně požádali majitele zákupského panství (kterému Horní Police náležela) vévodu Julia Františka o rozšíření kostela. Vévoda žádosti vyhověl a starý malý kostelík dal zbořit. Nechal pak stavět nový. Sám se dostavby nedočkal, zemřel roku 1689, ale jeho zbožná dcera vévodkyně Marie Františka Toskánská stavbu podpořila.

Dnešní poutní areál se začal stavět v roce 1689[2] a jeho architektem byl Julius Broggio a byl dokončen jeho synem Octaviem Broggiem v roce 1723 z popudu již zmíněné vévodkyně. Skládá se z trojlodního kostela Navštívení Panny Marie s neobvyklou dispozicí sakristie (půdorys písmena U), trojkřídlého ambitu s kaplemi, hřbitova a trojkřídlé budovy fary s hospodářským příslušenstvím. V budově fary jsou v přízemí zachovány barokní klenby. Vévodkyně nechala v letech 1722 až 1725 přistavět dvě postranní lodi chrámu, před něj zvonici, ambity a faru. V kostele se nalézá jedna zajímavost, která není mimo pohraničí moc vidět - dvojpodlažní kruchta.

Fara byla v roce 1723 povýšena na arciděkanství. Byli zde i čtyři kaplani. Do nového areálu dorazilo v roce 1724 na svátek Navštívení P. Marie kolem 35 000 poutníků a tento počet byl obvyklý i v letech dalších. Tehdejší oslavy, jejímž vyvrcholením byla třešňová pouť, trvaly až 8 dní. Konaly se podle starého liturgického kalendáře – od 2. července.

Dne 6. prosince 1736 papež Klement XII. udělil polickému arciděkanovi papežským breve právo používat pontifikálie „ad instar Abbatum”. Tímto privilegiem se hornopoličtí duchovní správcové stávají infulovanými arciděkany. A dne 30. ledna 1737 pak papežský dekret zveřejnil v litoměřické diecézi užívání pontifikálií polickým arciděkanem.

Hřbitov se nalézá v sousedství poutního areálu.