Hory Matky Boží

Lokalita	Hory Matky Boží
Obec	Velhartice
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Hory Matky Boží, kód: 644994
GPS souřadnice	49° 16' 9.5'' 13° 25' 58.7''
Německý název	Bergstadtl, Bergstadtl Unserer Lieben Frau
Výměra	2 184 m²
Vlastnictví	Obec
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Hory Matky Boží (německy Bergstadtl Unserer Lieben Frau) jsou částí obce Velhartice v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo 101 obyvatel.

Nejstarší stopy po těžbě rudních ložisek v okolí vesnice pochází z desátého až dvanáctého století, ze kdy se dochovaly sejpy podél Ostružné a jejích přítoků. První krátké štoly podél křemenných žil pochází ze třináctého století, ale na jeho konci již byla zdejší ložiska zlata pravděpodobně vyčerpaná.

Rozmach hornictví nastal až s objevem stříbronosného galenitu v první čtvrtině šestnáctého století, kdy patřilo velhartické panství patřilo Zdeňku Lvovi z Rožmitálu. Z 19. listopadu 1519 pochází zmínka o jámě svaté Anny propůjčené Baltazaru Bohuchvalovi a jen o několik dnů později získal práva k Nálezné jámě Matky Boží Jiří Popel z Lobkovic.

První písemná zmínka o osadě pojmenované podle jámy pochází z roku 1520. Rozvoj dolování výrazně podpořil král Ludvík Jagellonský, když osadu dne 12. listopadu 1522 povýšil na horní město a udělil mu trhové a várečné právo. Kromě toho městu věnoval znak s pečetí a obyvatele osvobodil od poddanství.

Většina dolů bývala na východní straně vrchu Křížovka a na vrchu Kalvárie. Dolů bylo v polovině šestnáctého století asi třicet a většina z nich nepřesahovala hloubku 80–100 metrů. Doly byly odvodňovány pomocí dědičných štol svatého Kryštofa, Vavřince, Šmelcířské a tzv. hluboké. Většina ložisek byla vyčerpána okolo poloviny šestnáctého století. Pokusy o obnovu dolování v sedmnáctém století skončily neúspěšně a stejný výsledek měly také snahy ve druhé polovině osmnáctého století. Dochovaným pozůstatkem jednoho z těchto mladších dolů je až tři metry hluboká propadlina s haldou u silnice do Drouhavce. Jiné staré důlní dílo na úpatí Křížovky sloužilo od roku 1914 k napájení koupaliště.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog