Chlumec

Lokalita	Chlumec
Obec	Chlumec
Okres	Ústí nad Labem
Kraj	Ústecký kraj
Katastrální území	Chlumec u Chabařovic, kód: 651796
GPS souřadnice	50° 42' 9.3'' 13° 56' 47.3''
Německý název	Kulm bei Karbitz
Výměra	5 123 m²
Vlastnictví	Obec
Kontakt	Mětstský úřad Chlumec
Vlastník	Město Chlumec
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Chlumec (německy Kulm) je město v okrese Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 3.711 obyvatel.

Údajná první písemná zmínka o Chlumci pochází z listiny z roku 993, ve které kníže Boleslav II. určuje desátek vybraný Nachlumcy právě nově založenému prvnímu mužskému klášteru v Břevnově. Nicméně tato listina je zřejmě falzum z 1. poloviny 13. století. Bezpečně doložená zmínka o Chlumci je v Kosmově kronice z roku 1040, kde se píše o rozepři mezi českým knížetem Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III. Ten přikázal Sasům vtrhnout do Čech starou stezkou nedaleko Chlumce.

Pokud jde o listiny, které se nám zachovaly v originále, je Chlumec poprvé zmíněn jako Hlmecs v roce 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly (založena knížetem Spytihněvem II.). Ještě ve 12. století byl Chlumec pro český stát velmi významný, jak dokazuje i to, že se zde uskutečňovaly státoprávní akty. V roce 1107 kníže Svatopluk svolal na chlumecký hrad zemský sněm českých velmožů, na němž byl jeho bratr Ota z Moravy jmenován zástupcem knížete po dobu jeho návštěvy u německého krále Jindřicha V.

Během 13. století význam Chlumce klesal na úkor sousedního Ústí. Chlumecké hradiště zřejmě zaniklo v průběhu 13. století, poslední zmínka o něm pochází z roku 1218. Roku 1227 získal Chlumec od českého krále Přemysla Otakara I. v léno Kojata z Oseka, čímž se Chlumec osamostatnil coby panské sídlo. V té době byla zbudována tvrz, nacházející se přibližně v místech vedle statku pod návsí. Tvrz byla jen dřevěná, ale i přesto vydržela až do třicetileté války. Skutečný reprezentační zámek nechal postavit v letech 1592–1596 Petr Kölbl z Geisingu, který panství dále zveleboval. Kölblové panství dále rozšířili, krom obcí Stradov a Český Újezd vlastnili také Žandov, Hrbovice, Habartice, Klíši, Předlice, Horní a Dolní Varvažov, Liboňov, Chabařovice a mnohé další.

Po Bílé Hoře byli protestantští Kölblové vyzváni, aby přestoupili na katolickou víru. Když odmítli, byli vyhnáni ze země a byl jim zkonfiskován celý majetek. Císař Ferdinand II. Štýrský poté panství přenechal Petru Jindřichu ze Stralendorfu. Na jaře 1634 prapor císařských lehkých jezdců přepadl rodové sídlo Kölblů, nedaleký Geising. Ještě v létě následoval odvetný vpád Švédů a Sasů, během kterého se panství nakrátko ujali opět Kölblové.

V letech 1690–1691 si nechal nový majitel panství, hrabě Jan František Kolovrat Krakovský, na Horce vystavět renesanční kapli Nejsvětější Trojice jako vděk za ochránění jeho rodiny a poddaných před morovou nákazou, která se roku 1680 prohnala celým krajem. Roku 1774 se panství dostalo do držení hraběnky Marie Anny z Kolovrat, manželky Josefa Václava z Thunu na Děčíně. Náročné hraběnce již staré renesanční sídlo nevyhovovalo, a tak si nechala pod obcí vybudovat nový pozdně barokní dvoukřídlý zámek, který nechala obklopit rozsáhlým anglickým parkem a rybníkem. Původní objekty starého zámku poté sloužily hospodářským a administrativním účelům.

Roku 1830 přešel Chlumec pod správu šlechtického rodu Westphalen-Fürstenberg, největší těžaře hnědého uhlí v regionu. Westphaleni panství dále zvelebovali a připojovali sousední obce. Roku 1891 hrabě Otakar Klement Westphalen, syn prvního majitele panství Klementa Augusta Westphalena, prodal veškeré důlní vlastnictví Mostecké společnosti pro dobývání uhlí a nadále se již věnoval jen zemědělství. Roku 1838 si nechali Westphalenové pod kaplí vybudovat rodinnou hrobku. Poslední majitel panství hrabě Bedřich Ferdinand Westphalen odešel v červnu 1945 se svou rodinou do kraje svých předků – Vestfálska v SRN.

Koncem druhé světové války byly na zámku ubytovány jednotky SS. Válečné události se Chlumecku vyhnuly, avšak již 9. května 1945 prolétávalo nad obcí sovětské průzkumné letadlo. Jeden z místních chlapců však na něj z prostoru Horky začal střílet – netrefil. Netrvalo však dlouho a na obloze se objevila skupina stíhaček, která celou obec zasypala bombami. Byl vážně poškozen zámek, pila, pivovar a mnohé další objekty. Z jubilejního pomníku si dokonce sovětští piloti udělali terč, to když schválně stříleli do sochy lva na jeho vrcholu. Zabito bylo na 86 občanů, jejichž hromadný hrob se nachází na místním hřbitově. V poválečném období se pak obci nevyhnulo vysídlení původního německého obyvatelstva a příchod nových lidí z vnitrozemí.

Celý zámecký areál byl po válce převeden pod nově vzniklý státní statek, který v něm zřídil sklad sena, čímž zahájil jeho postupnou devastaci. Definitivní tečku po něm udělal požár v roce 1958, který zámek zcela zdevastoval. Jeho trosky byly zbourány v souvislosti s výstavbou silnice číslo 13 pod obcí. Areál starého zámku, stejně tak jako pivovaru postupně chátral, až v sedmdesátých letech došlo k jeho likvidaci. Ve stejné době také zanikl zámecký park.

Hřbitov

Velký městský hřbitov se nachází za městem u silnice směrem na Děčín. Ke starší části hřbitova, jejíž plocha je téměř zaplněna hrobovými místy a ohraničena hřbitovní zdí v původní podobě, přiléhá novější část. Plocha je obehnána pouze pletivem, jsou z ní pravděpodobně ve větším množství odstraněny hrobová místa. V této části se nachází centrální kříž a kolumbária.

Počet obyvatel v roce 1930 - 1.739
Počet obyvatel v roce 2011 - 3.711

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog