Litovel

Lokalita	Litovel
Obec	Litovel
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký kraj
Katastrální území	Chořelice, kód: 652784
GPS souřadnice	49° 40' 53.3'' 17° 4' 44.5''
Německý název	Littau / Korzelitz
Výměra	18 978 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	Městský úřad Litovel nám. Přemysla Otakara 778 784 01 Litovel Tel.: +420 585 153 111 E-mail: sekretariat@mestolitovel.cz URL: https://www.litovel.eu
Vlastník	Město Litovel nám. Přemysla Otakara 778 784 01 Litovel Tel.: +420 585 153 111 E-mail: sekretariat@mestolitovel.cz URL: https://www.litovel.eu
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce na řece Moravě. Známé a výstižné je jeho přízvisko Hanácké Benátky, jelikož řeka Morava městem protéká až šesti rameny, přičemž rameno zvané Nečíz teče přímo pod radniční věží a pod celým náměstím (vidět je jen v krátkém nezakrytém úseku). Ve městě, které je významným správním, průmyslovým, dopravním a kulturně-společenským centrem Pomoraví, žilo v roce 2011 9.719 obyvatel.

Někdy v 50. letech 13. století založil lokátor Heinrich Epich z vůle krále Přemysla Otakara II. na příhodném místě v nivě řeky Moravy královské město. V jeho sousedství už existovala předlokační osada rybářů se statutem trhové vsi. Obyvatelé dostali možnost přesídlit do města, osada proto na významu poklesla, ale udržela se jako předměstí (Staré město). Podstatnou část obyvatel nového města ale tvořili kolonisté z německých zemí.

Město s vysoce vytříbeným půdorysem se záhy opevnilo hradbou a těžilo z výsad, jimiž bylo obdarováno od markraběte Jana Jindřicha. Krátce po husitských válkách město se štěstím odolalo útoku loupeživé tlupy bývalého husitského hejtmana Jana Parduse ze Lhotky. Přesto ale škody, utrpěné v husitské éře, vedly litovelské měšťany k neobvyklému kroku – dobrovolně se „odevzdali do ochrany“ pánům z Vlašimi, sídlícím na hradě Úsově. Definitivně Litovel pozbyla statusu královského města, když si ji další úsovští páni – Boskovicové - dali zapsat do zemských desek jako dědičný majetek, ovšem město na tom jen vydělalo, neboť za jejich vlády ekonomicky nebývale prosperovalo. Dokladem je renesanční radnice s velkolepou vysokou věží. Na rozdíl od Olomouce a Uničova se Litovel stala v těch dobách význačným centrem protestantismu.

Za švédské fáze třicetileté války bylo město Švédy dobyto (1643), důkladně vypleněno a zbaveno bran a hradeb, aby nemohlo sloužit jako základna, jež by ohrožovala švédské posádky v Olomouci a Uničově. Poválečná obnova (vrchností byli nyní Lichtenštejnové) byla bolestná a zdlouhavá, dala ale městu nové barokní dominanty (kostely).

V roce 1850 se Litovel stala sídlem politického okresu. Město s rozvíjejícím průmyslem rostlo přílivem lidí z okolí a postupně ztrácelo svůj německý ráz. Je přirozené, že díky poloze v nebývale úrodné hanácké krajině tu dominovala výroba potravinářských komodit. Měšťanský pivovar, založený v roce 1814 (ještě jako německý) byl kolem přelomu 19. a 20. století vytlačen z trhu modernějším českým Rolnickým akciovým pivovarem se sladovnou. V prvorepublikovém období se o Litovli často mluvilo jako o „moravské Plzni“. Dále se tu úspěšně etabloval cukrovar (Litovelsko je dodnes jednou z nejkvalitnějších řepařských oblastí ČR), lihovar a konzervárny. Ve 20. století přibyla i jiná průmyslová odvětví: strojírenství (výroba papírenských strojů) a elektrotechnika (mj. známé gramofony).

Železniční spojení má Litovel od roku 1886 po lokální trati z Červenky (nádraží v Července na olomoucko-pražské dráze neslo do uvedeného roku název Litovel, respektive Littau).

V poslední čtvrtině 20. století byly k Litovli připojovány okolní vsi: v roce 1975 Chořelice (o této části bude ještě řeč v souvislosti se hřbitovem), v roce 1976 Tři Dvory, Červenka, nejvíce v roce 1980: Březové, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Unčovice, Víska, Haňovice, Pňovice, naposledy v roce 2001 Savín. Některé obce však v polistopadovém období zvolily zase samostatnost (Červenka, Pňovice, Haňovice), takže dnes tvoří obec Litovel 11 místních částí. Litovel je také ústředím dobrovolného svazku obcí Mikroregion Litovelsko (22 obcí).

Farnost Litovel

Litovelská farnost u kostela sv. Marka byla dříve jednou z nejvýznamnějších na severní Moravě. Do roku 2003 existoval v rámci arcibiskupství olomouckého i děkanát Litovel, ten však byl zrušen a farnosti byly včleněny do sousedních děkanátů (Šternberk, Konice). Farnost Litovel se od roku 2004 nachází v děkanátu Šternberk.

Hřbitov

V roce 1784 byl v důsledku josefských reformních nařízení zrušen hřbitov u farního kostela sv. Marka, apoštola v centru města. Jediným funkčním litovelským hřbitovem se tak stal starý hřbitov u filiálního kostela sv. Filipa a Jakuba na staroměstském předměstí. Ten se tak stal enormně vytíženým. V 1. čtvrtině 20. století už zde bylo pohřbívání silně omezováno, v roce 1927 skončilo úplně. Správa města již měla vyhlédnuté poměrně odlehlé místo až na chořelickém katastru (ves Chořelice byla plně integrována s Litovlí až v roce 1975) a tam byl téhož roku otevřen nový městský hřbitov. Ten slouží k plné spokojenosti dodnes.

Autor: Petr Nisler

Zdroje: Wikipedia, CUZK, webové stránky města Litovel, www.litovelsko.eu, Český atlas – Severní Morava a Slezsko