Blovice

Lokalita	Blovice
Obec	Blovice
Okres	Plzeň-jih
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Blovice, kód: 605735
GPS souřadnice	49° 35' 20.7'' 13° 32' 1.1''
Německý název	Blowitz
Výměra	8 471 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	Městský úřad Blovice Masarykovo nám. 143 336 01 Blovice Tel.: +420 371 516 111 E-mail: epodatelna@mublovice.cz URL: https://www.blovice-mesto.cz
Vlastník	Město Blovice Masarykovo nám. 143 336 01 Blovice Tel.: +420 371 516 111 E-mail: epodatelna@mublovice.cz URL: https://www.blovice-mesto.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Blovice (německy Blowitz) jsou město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Mají přibližně 4.100 obyvatel.

První písemná zmínka o Blovicích (tehdy jako o trhové vsi s právem soudit patřící cisterciáckému klášteru v Pomuku) se datuje do roku 1284. V tento rok král Václav II. konfirmuje privilegium Václava I. dané opatu nepomuckého kláštera, a to, aby lupiči a zločinci, kteří budou na území patřící klášteru chyceni, byli souzeni na stanovených místech, tj. v Blovicích nebo Nepomuku. V této době spravoval trhovou ves rychtář a soudce v jedné osobě dosazený opatem. Ačkoli patřila obec (tento rok povýšena na město) pod klášter na Zelené hoře, sama vlastnila v roce 1383 vesničku Podhůří, která jim patřila do roku 1603. O rok později, v roce 1384, došlo k založení farního kostela osazeného vlastním farářem, což značí význačnost této střediskové obce. Ve vlastnictví cisterciáků byly až do 23. dubna 1420, kdy byl klášter husity vedenými Mikulášem z Husi vypálen.

Po skončení husitských válek se Blovice spolu s Nepomukem staly součástí jednoty strakonické, která vystupovala proti panovníkovi Jiřímu z Poděbrad. Mír mezi těmito dvěma stranami byl dojednán na nedalekém hradu Vlčtejn roku 1450. V roce 1465 získávají Blovice svůj městský znak. 11. března 1509 povolil král Vladislav II. Blovicím výroční trh a právo volby purkmistra. V roce 1575 na masopustní úterý došlo k požáru, při kterém shořelo 53 domů. Žhář, Jan Šašek, byl druhou postní sobotu za mostem přes řeku Úslavu upálen (dnes boží muka v místní části Bohušov). Stejný osud potkal i žhářku Annu Žemličkovou, která v roce 1591 na den sv. Hostie v 11 hodin založila požár, který zničil 11 domů. Upálena byla 15. května téhož roku.

Rok 1587 se stal pro zdejší obyvatele důležitým, protože jim bylo přiznáno právo volného odkazu majetku a právo vaření piva, přičemž již v roce 1620 zde vařily dva pivovary. V roce 1650 udělil Rudolf ze Svárova cechu mlynářskému a pekařskému artikule a po své smrti všem místním obyvatelům odpustil dluhy. Řeznickému cechu pak výsady a artikule udělil Petr Tobiáš ze Svárova. 11. srpna 1674 se z berní ruly dozvídáme, že zde jsou „lidé chudí, domy chatrné a větším dílem otrhané“.

V roce 1791 se v Blovicích zavedl tzv. regulovaný magistrát. 25. března 1848 se ve čtyři hodiny odpoledne konala na blovickém náměstí velká slavnost díky vyhlášení konstituce. 1. května 1848 vypukly ve městě nepokoje namířené proti místním Židům, kteří museli z města uprchnout. Proto dorazila 10. května do města setnina vojáků z Plzně, aby uklidnila situaci a Židé se mohli vrátit do svých domovů. 23. května 1868 přijel do Blovic první vlak. V roce 1881 se stalo město Blovice členem Sboru pro zřízení českého Národního divadla v Praze, když přispělo částkou 500 zlatých.

Hřbitov

Městský hřbitov se nachází na severním okraji města. Je vymezený kamennou ohradní zdí, středová cesta dělicí plochu hřbitova na dvě poloviny je zakončena stavbou hřbitovní kaple. Na cestě je postaven centrální kříž a hroby místních duchovních. Hřbitov je udržovaný a využívaný.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog