Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Měděnec

zpět | tisk | pdf
Měděnec
ObecMěděnec
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Kamenné, kód: 692531
GPS souřadnice50° 25' 10.6''
13° 6' 47.9''
Kupferberg
3 428 m²
Obec
Obecní úřad Měděnec
Nádražní 212
431 84 Měděnec
Tel.: +420 474 396 222
E-mail: obec@medenec.cz
URL: https://www.medenec.cz
Obec Měděnec
Nádražní 212
431 84 Měděnec
Tel.: +420 474 396 222
E-mail: obec@medenec.cz
URL: https://www.medenec.cz
Udržovaný v původní podobě
Ne
Měděnec

Obec Měděnec (německy Kupferberg) se nachází v okrese Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 111 obyvatel.

Vzník osady Mědník, později nazvané Měděnec, byl od počátku spojen s hornickou činností v této lokalitě. První doložené zprávy o těžbě pocházejí z roku 1449, avšak důlní činnost zde probíhala pravděpodobně již od 10. století. V roce 1520 byl Měděnec povýšen na městečko s privilegiem svobodného výkupu stříbra.

Vesnice byla založena roku 1520 Hanušem z Fictumu. Od roku 1544 byla rozdělena mezi dva majitele. Část patřila k hauenštejnskému panství Jindřicha Šlika, zatímco druhou vlastnili nadále Fictumové, jejichž správa sídlila přímo v Měděnci.

Výsledky dolování se ve druhé polovině šestnáctého století začaly zhoršovat, a proto Kašpar z Fictumu požádal císaře Rudolfa II., aby Měděnec povýšil na horní město. Císař mu roku 1588 vyhověl s tím, že se nové město bude řídit jáchymovským horním právem.

V roce 1597 stal novým majitele jáchymovský mincmistr a císařský major Kryštof z Taubenreuthu. Když zemřel, prodala vdova Uršula, rozená ze Zettelbergu, roku 1628 svůj podíl Jindřichu Šlikovi. Od té doby celé město až do roku 1663 patřilo k hauenštejnskému panství.

Třicetiletá válka město těžce poznamenala. Roku 1633 zemřelo mnoho lidí při morové epidemii, ale zničující byl zejména požár způsobený švédskými vojáky roku 1640. Po něm se Měděnec změnil na obyčejnou vesnici. Šlikové potvrdili stará městská práva až roku 1644. Některé doly sice fungovaly, ale jejich výnos se snižoval. Ubývalo také obyvatel, kteří odcházeli v souvislosti rekatolizací kraje.

Roku 1663 Měděnec koupil vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který jej připojil k ostrovskému panství. V době jeho syna Julia Františka se zvýšil výnos měděneckých dolů, jejichž produkty se v té době používaly pouze k výrobě skalic.

Po Juliově smrti panství zdědila jeho dcera Františka Sibyla Augusta provdaná za markraběte Ludvíka Viléma I. Bádenského. Jejich potomkům Měděnec zůstal až do roku 1783, kdy celé ostrovské panství převzala do správy královská komora. Od ní si je vzápětí pronajal Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu. V letech 1799–1839 majetek spravovala přímo císařská komora, která jej prodala hraběnce Gabriele Buquoyové. Po zrušení poddanství se roku 1850 stala z Měděnce samostatná obec, ale Buquoyové zde stále vlastnili velkostatek.

V první polovině devatenáctého století si obyvatelé města hledali náhradu příjmů za uzavírané doly. Stalo se jí paličkování krajek a od čtyřicátých let také výroba dřevěných hodin, hraček a pozamentů.

Po roce 1918 zde vznikla továrna na výrobu pleteného zboží a fungovalo tu také 24 výroben prýmků, ozdobných předmětů a tašek. Většina z nich zanikla během hospodářské krize.

Ze zbývajících šesti byly v roce 1946 ustanoveny Spojené závody prýmkařské v Měděnci, ale zanikly už o dva roky později. Továrna na pletené zboží fungovala jako závod vejprtské firmy TOSTA až do roku 1961 a vyrábělo se v něm chlapecké prádlo. V letech 1945–1950 byly uzavřen také kamenolom, výrobna pletených tašek a továrna na výrobu nití, která ještě v roce 1943 zaměstnávala 260 lidí.

Hřbitov

Areál hřbitova je vymezen ohradní zdí. Plocha hřbitova je udržována. Je zde velké množství německých náhrobků, jen 5 českých a velké množství litinových křížů s Kristem a hodně dětských hrobů.

Počet obyvatel v roce 1930 - 1.113
Počet obyvatel v roce 2011 - 111

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog


Objekty a vybavení hřbitova

  • Hroby
  • Nové hroby
  • Odstraněná hrobová místa
  • Hrobky
  • Márnice (i bývalá)
  • Brána
  • Centrální kříž
  • Popelnice
  • Nádrž s vodou
  • Neuzavírá se
  • České hroby
  • Německé hroby
  • Neidentifikovatelné hroby

Stav hřbitovní zdi

  • V původní podobě
  • Obnovena bez náhrobků