Klatovy
Klatovy | |
Obec | Klatovy |
Okres | Klatovy |
Kraj | Plzeňský kraj |
Klatovy, kód: 665797 | |
GPS souřadnice | 49° 24' 6.5'' 13° 17' 43.9'' |
Klattau | |
43 084 m² | |
19459/4-2648 | |
Město | |
Technické služby města Klatov Správa hřbitovů a krematoria Pohřební služba Hřbitovní 756/II. 339 01 Klatovy Tel.: +420 602 214 723, 602 839 278 E-mail: ivizingerova@tsklatovy.cz URL: https://www.klatovynet.cz/ts/hrbitovy-zakladni.asp | |
Město Klatovy nám. Míru 62 339 01 Klatovy Tel.: +420 376 347 111 E-mail: posta@mukt.cz URL: https://www.klatovy.cz/mukt/ | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ne |
Klatovy (německy Klattau) jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, 40 km jižně od Plzně. Pošumavské město založil král Přemysl Otakar II. okolo roku 1260. Žije zde přibližně 22 tisíc obyvatel, a je tak druhým největším městem v kraji.
Před založením města stála na sever od dnešního městského centra trhová osada, první písemná zmínka pochází z roku 1253. Město stejného jména bylo založeno jako královská fundace a osídleno německými kolonisty někdy před rokem 1288. První zmínka o Klatovech jako městě se nachází v listině krále Václava o záhubě klatovských měšťanů při velkém ohni v roce 1288.
Velký rozkvět zažilo za vlády Lucemburků, kdy získalo různá práva, např. právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků a právo výročního trhu. Zprvu obyvatelstvo Klatov tvořili převážně Němci, ale postupně se město zalidňovalo českým obyvatelstvem. V husitských dobách bylo město husitské. Po bitvě u Lipan stálo při králi Jiřím z Poděbrad a roku 1467 se klatovští postavili s českým vojskem proti bavorské křížové výpravě v bitvě u Nýrska. Město dále rozkvétalo, v roce 1547 bylo dokonce uváděno jako sedmé nejbohatší město v Čechách. V roce 1547 se začala také stavět Černá a Bílá věž, renesanční radnice, farní chrám a nové městské domky.
Po bitvě na Bílé hoře začalo špatné období i pro Klatovy – vpády vojsk za třicetileté války, požáry, konfiskace jmění, násilné pokatoličtění. Toto období skončilo příchodem jezuitů v roce 1636. Ti ve středu města postavili barokní kostel a řádovou kolej se seminářem.
Nový rozkvět města začal v roce 1685, kdy se Klatovy staly díky obrazu Panny Marie Klatovské poutním místem. V roce 1689 založili francouzští žháři požár, který zničil prakticky všechny pozdně gotické a renesanční památky. Od roku 1751 do roku 1849 byly Klatovy krajským městem, později jen okresním.
Od první poloviny 19. století se v Klatovech začal rozvíjet textilní průmysl – první manufaktury přádelnické a plátenické výroby. V roce 1876 byl zahájen provoz na železniční trati Plzeň–Klatovy (dnes trať 183). Nádraží bylo vybudováno v polích pod Klatovskou hůrkou, dva kilometry severozápadně od centra města.
Díky železnici se město v 19. a 20. století nadále rozvíjelo, v roce 1898 mělo 12 764 obyvatel, z toho 248 Němců. Počátkem 20. století byly vystavěn okresní úřad, muzeum, záložna, nemocnice, sokolovna, elektrárna aj.
Za druhé světové války byly Klatovy zbaveny svého přirozeného správního území, když byly velké části Šumavy připojeny k Říši (hranice vedla mezi městy Janovice nad Úhlavou a Nýrsko, a jižně od Sušice). V té době byly Klatovy centrem odbojového hnutí, které bylo v době heydrichiády tvrdě potlačeno popravou 73 vlastenců v Lubském lese. V roce 1945 byly některé části města těžce poškozeny bombardováním – zcela zničena byla např. budova nádraží. Město bylo osvobozeno 5. května 1945 americkou armádou.
Po druhé světové válce a nástupu komunismu došlo k masivní výstavbě nových průmyslových závodů i obytných celků. Správní reformou z roku 1960 se Klatovy staly centrem rozlehlého okresu, který nově zahrnul také Sušici, Horažďovice a oblasti Šumavy od Nýrska až po Modravu.
Podle sčítání 1930 zde žilo v 1.125 domech 14.089 obyvatel. 13.442 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 447 k německé.
Hřbitov
Hřbitov v Klatovech (též "Hřbitov u svatého Jakuba") je hlavní městský hřbitov v Klatovech. Nachází se na severním okraji města, v ulici Hřbitovní. Bývá nazýván podle později barokně přestavěného, již neexistujícího, kostelíka Svatého Jakuba. Na hřbitově stojí hřbitovní kostel sv. Michala.
Plocha městského hřbitova má nepravidelný polygonální obrys ohraničený ohradní zdí s hlavní bránou na západní straně.
První hřbitov vznikl okolo původního kostelíka založeného roku 1380, poblíž románské rotundy sv. Jiří, následně zde byl postaven též kostel sv. Michala Archanděla. Kostely byly zničeny za husitských válek, roku 1632 k němu byla přistavěna barokní hřbitovní kaple, v letech 1736 až 1740 proběhla jeho kompletní barokní přestavba. Roku 1783 zničila exploze uskladněného střelného prachu budovu již zrušené rotundy, později kostela sv. Vojtěcha, i kostelík sv. Jakuba.
Poté, co se v rostoucím městě přestalo pohřbívat u kostelů v centru města, sloužilo pohřebiště jako hlavní městský hřbitov. Roku 1904 byla vztyčena neobarokní vstupní brána nesoucí nápis POKOJ VÁM.
22. dubna 1985 bylo v severní části hřbitova otevřeno městské krematorium a obřadní síň. Stavba vznikla dle návrhu architekta Miloslava Kadeřábka, realizoval ji Okresní stavební podnik v Klatovech. Kapacita obřadní síně je 250 osob. Budova má tvar bloku s parabolicky prohnutou střechou, bočními železnobetonovými stěnami a prosklenou čelní stěnou. Přes nezvyklý tvar a výraznou siluetu se v obrazu města příliš neuplatňuje. Z dálkového pohledu je vidět pouze při při příjezdu do města od Štěpánovic, ani zde ovšem není obzvláště nápadná.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog, www.socharstvi.info.
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Odstraněná hrobová místa
- Hrobky
- Hrobka dominanta
- Kolumbárium
- Vsypová louka
- Obřadní síň
- Dům správce (i bývalý)
- Brána
- Centrální kříž
- Kaple
- Kostel
- Popelnice
- Jímka / skládka
- Vodovod
- WC
- Otevírací doba hřbitova vyvěšena
- Řád veřejného pohřebiště na místě
- Kontakt na správce hřbitova na místě
- Lapidárium náhrobků, bez vyznačení původních hrobových míst
- Torza náhrobků
Stav hřbitovní zdi
- V původní podobě
- Nová (nepůvodní) hřbitovní zeď