Luby

Lokalita	Luby
Obec	Luby
Okres	Cheb
Kraj	Karlovarský kraj
Katastrální území	Luby I, kód: 688151
GPS souřadnice	50° 15' 2.7'' 12° 24' 11.2''
Německý název	Schönbach bei Eger
Výměra	25 770 m²
Vlastnictví	Město
Vlastník	Město Luby, nám. 5. května 164, 35137 Luby
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Luby (něm. Schönbach) je město v okrese Cheb v Karlovarském kraji, zhruba 20 km severně od Chebu.

Období pravděpodobného prvního osídlení bývalého Schönbachu, dnešních Lubů, lze datovat do let 1100 až 1140, kdy se o tomto území mluvilo jako o "okolním lese" nebo o "lubském újezdu". V této době byla tato oblast součástí pohraničního hvozdu, plošně, jen přibližně vymezené hranice mezi českou a německou stranou. Do poloviny 12. století byla oblast Lubů postupně darována waldsassenským cisterciákům. Pravděpodobně r. 1188 zde byla zahájena stavba kostela zasvěceného jednomu z apoštolů, sv. Ondřejovi.

V blízkosti města probíhala po dlouhá staletí těžba rtuťové rudy. Doly jsou doloženy okolo roku 1230; úpadek nastal v období třicetileté války.
Roku 1319 povolil německý král Ludvík IV. Bavor opatovi waldsassenského kláštera Johanovi III. povýšit Schönbach z vesnice na město a obdarovat je stejnými právy, jakým se těšilo město Eger Cheb, což vyústilo k řadě nájezdů na okolní území, které pořádali fojtové z Plavna, kteří se povýšením Schönbachu cítili poškozeni. Město proto potřebovalo ochranu, o kterou klášter požádal českého krále Jana Lucemburského, který mu roku 1322 vyhověl. Tím se Schönbach dostal poprvé aktivně do mocenské sféry českých panovníků. (Již dříve byla poskytována ochrana od Přemysla Otakara II. z roku 1265 a od Václava II. z roku 1291, ovšem byla spíše právní povahy).

Roku 1348 se klášter ocitl ve finanční tísni a zastavil město s oběma přilehlými vesnicemi Rüdigerove ze Sparnecku a ten, aby je jako zástavu nemusel vrátit, je nabídl roku 1354 králi Karlu IV. Roku 1370 Karel IV. změnil Luby na rodinný majetek českých králů, který Václav IV. roku 1398 zastavil hrabatům ze Schwargzburgu a roku 1422 Zikmund míšeňským markrabím za závazek nepřetržité války s Husity.

Kolem poloviny 15. století byly Luby s okolním územím uděleny Matyášovi Šlikovi. Šlikové různými cestami ovládli takřka celé horní Poohří a Podkrušnohoří a vystupovali velice násilně vůči okolním sousedním panstvím. Za účast v prvním stavovském odboji roku 1547 ztratil Jeroným Šlik Luby konfiskací ve prospěch krále Ferdinanda I. a jeho koruny.

V následujících letech došlo k několika změnám ve vlastnictví Lubů, až se město nakonec roku 1597 dostalo do dědičného držení k císařskému radovi a prokurátorovi Jindřichovi z Písnice, který si v letech 1604 až 1608 postavil na mírném návrší severozápadně od města zámek. Celý areál byl obklopen velkým parkem a krásnou alejí spojen s městem. Poslední z rodu Písniců zřídil roku 1715 ve městě chudobinec a rok nato i kapli Panny Marie. V držení Písniců zůstaly Luby až do roku 1739.

V listopadu 1739 vypukl v Lubech požár, který zničil celý střed města - krom fary a radnice lehlo popelem ještě dalších 57 obytných domů. Další požár vypukl v roce 1865, kdy shořelo 29 domů včetně hospodářských stavení a opětovně také fara.

Roku 1868 zde byl otevřen poštovní úřad, v roce 1872 uveden do provozu telegraf. R. 1873 byla otevřena Odborná hudební škola. V roce 1890 byly Luby se svými 3639 obyvateli druhým největším městem na Chebsku. Třetina obyvatel byla tehdy zaměstnána výrobou hudebních nástrojů. Roku 1899 byla uvedena do provozu městská elektrárna a roce byl 1900 zahájen provoz na železniční trati Tršnice - Luby. To podnítilo další rozvoj města. Počet obyvatel města rostl a bylo rozhodnuto o vybudování nové školy. Ta byla postavena za 9 měsíců a výuka začala v prosinci roku 1902. V roce 1911 zde byla také postavena nová hudební škola.

Název Luby, který nahrazoval původní německý název Schönbach, mohl být údajně odvozen i od lubů hudebních nástrojů. Výroba strunných nástrojů zde má totiž dlouholetou tradici.

Zdroj: Wikipedia