Manětín

Lokalita	Manětín
Obec	Manětín
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Manětín, kód: 691496
GPS souřadnice	49° 59' 31.9'' 13° 14' 37.1''
Německý název	Manetin
Výměra	6 342 m²
Číslo kulturní památky	30966/4-1394
Vlastnictví	Město
Kontakt	Městský úřad Manětín Manětín 89 331 62 Manětín Tel.: +420 373 392 258 E-mail: posta@manetin.cz URL: https://www.manetin.cz
Vlastník	Město Manětín Manětín 89 331 62 Manětín Tel.: +420 373 392 258 E-mail: posta@manetin.cz URL: https://www.manetin.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Manětín (německy Manetin) je město v okrese Plzeň-Sever v Plzeňském kraji. V celém městě, které zahrnuje dalších čtrnáct sídel, žije přibližně 1.100 obyvatel.

Manětín, městečko na tehdejší zemské stezce z Prahy do Chebu, je poprvé připomínán v roce 1169, kdy zdejší újezd daroval král Vladislav II. řádu pražských johanitů. Ti si v roce 1235 na králi vymohli udělení práva soudu a hradeb. V té době byla v prostoru západní části dnešního zámku vystavěna tvrz a klášter.

V roce 1420 dal král Zikmund Lucemburský manětínské panství do zástavy Bohuslavu ze Švamberka. Ten se nejprve stavěl proti husitům, ale poté, co ho v roce 1422 zajali, se nakonec přiklonil na jejich stranu. Panství později převzal jeho bratr Hynek Krušina ze Švamberka. Na manětínské tvrzi sídlil purkrabí.

Když Krušina v roce 1455 zemřel, panství po něm převzal jeho syn Bohuslav, který se ostře stavěl proti tehdejšímu králi Jiřímu z Poděbrad. S dalšími českými pány založil v roce 1465 tzv. jednotu zelenohorskou. O tři roky později se spojil s křižáky a podnikal s nimi ničivé výpady na území západních Čech. V roce 1483 Bohuslav od řádu johanitů dědičně odkoupil celé panství (do té doby ho měl pouze v zástavě).

Rod Švamberků panství prodal v roce 1544. V pozdějších letech se majitelé střídali častěji. Za zmínku stojí rod Hrobčických, kteří panství vlastnili mezi léty 1560–1617 a za jejichž vlády vyrostl na místě původní tvrze renesanční zámek.

V průběhu třicetileté války získala panství Ester Lažanská s manželem Jiřím Mitrovským z Nemyšle. Ten se „zasloužil“ o násilnou rekatolizaci obyvatelstva – odvolal dosavadního faráře a dosadil na jeho místo jezuitu. V roce 1625 se proti němu vzbouřili poddaní a obléhali zámek. Mitrovského osvobodilo až přivolané vojsko z Plzně. Před svou smrtí odkázala majitelka Ester Lažanská panství svému bratrovi.

18. století bylo pro Manětín ve znamení stavebního rozkvětu, který paradoxně zahájil velký požár města v roce 1712, při kterém lehl popelem zámek, kostel, škola a polovina města.

Od roku 1830 sílily protesty proti robotě. Po jejím zrušení, v roce 1850, vzniká nový soudní okres Manětín.

Po Mnichovské dohodě, 30. září 1938, bylo území ležící severně a západně od města (s výjimkou Újezda) připojeno k nacistickému Německu. Manětín byl 7. května 1945 osvobozen americkou armádou.

Hřbitov

Hřbitov přiléhá ke kostelu sv. Barbory na východním okraji města. Kostel vznikl jako novostavba na sklonku 17. století, průčelí upraveno bylo upraveno v letech 1758-60, Na ploše hřbitova se nachází hřbitovní kaple původně zasvěcená sv. Matouši. Kapli nechal postavit Matouš Nos v roce 1612. Hřbitov je udržovaný a využívaný.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog