Brandov
Brandov | |
Obec | Brandov |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký kraj |
Brandov, kód: 609030 | |
GPS souřadnice | 50° 37' 57.6'' 13° 23' 40.5'' |
Brandau | |
4 011 m² | |
Obec | |
Obecní úřad Brandov Rudé armády 251 435 47 Brandov Tel.: +420 476 113 027 E-mail: oubrandov@volny.cz URL: https://www.brandov.cz | |
Obec Brandov Rudé armády 251 435 47 Brandov Tel.: +420 476 113 027 E-mail: oubrandov@volny.cz URL: https://www.brandov.cz | |
Částečně zničený | |
Ne |
Brandov (německy Brandau) je obec v okrese Most. V roce 2011 zde trvale žilo 243 obyvatel.
První písemná zmínka o Brandově pochází až z roku 1549 a jeho vznik souvisí s těžbou kovů v Krušných horách. V Brandově se těžila především železná ruda. V roce 1622 je zde poprvé zmiňován kostel a roku 1780 byla v obci zřízena fara. Před rokem 1848 patřil Brandov k panství Červený Hrádek. Po roce 1850 se stal samostatnou obcí s osadou Zelený Důl.
V té době se zde také pátralo po ložiscích černého uhlí, které bylo nalezeno poblíž obce a v roce 1853 se začalo těžit. Šachta dostala jméno Gabriela podle majitelky hraběnky Buquoyové. Po smrti hraběnky v roce 1863 došlo k útlumu těžby. Sňatkem přešel majetek Buquoyů na rod princů z Hohenlohe-Langenburgu.
V roce 1893 koupil brandovské doly německý podnikatel Jan Schlutius, který těžbu opět zvýšil. Na počátku 20. století vznikla na okraji Brandova hornická kolonie. V letech 1901–1902 bylo postaveno parní těžní zařízení a vrtná věž. V roce 1906 nechal majitel Schlutius otevřít druhou šachtu Zdař Bůh a u ní vybudovat úřednickou budovu. Nová šachta byla spojena lanovou dráhou s úpravnou uhlí, která se nacházela za hranicemi u města Olbernhau.
Po vypuknutí první světové války byly uzavřeny hranice se Saskem a uhlí bylo ukládáno v Brandově na haldách, než bylo možné opět zprovoznit lanovou dráhu. V roce 1921 byly doly zastaveny, protože po zhroucení německé marky se těžba stala nerentabilní. Doly se již nepodařilo plně obnovit. Během druhé světové války probíhal v Brandově geologický průzkum, ale práce byly v roce 1942 zastaveny, neboť zásoby v dolech již byly téměř vyčerpány.
Zdejší obyvatelstvo se vedle těžby uhlí živilo také zpracováním dřeva, především výrobou dřevěných hraček.
Po roce 1945 proběhl odsun německého obyvatelstva, čímž došlo k razantnímu poklesu počtu obyvatel. Ani dosídlení obyvateli z vnitrozemí tento úbytek nenahradil.
Hřbitov
Hřbitov se nachází na západním okraji obce. Hřbitov je rozdělen na dvě části. První část vymezená hřbitovní zdí v původní podobě s bránou, se hřbitovní kaplí a opravenou márnicí je udržovaná a stále využívaná. Na ploše je možné najít řadu starých, většinou německých náhrobků. V přední části je umístěn pomník obětem 1. sv. války.
Druhá část původního hřbitova se nachází v těsném sousedství. Zde je hřbitovní zeď zcela zničena, náhrobky, které se zde nachází ve velkém množství, jsou povaleny a rozházeny po celé ploše. Původní cesty na hřbitově jsou znatelné podle původní zeleně, dnes již zarostlé nálety. Hřbitov je zde obrazem naprostého zmaru.
Počet obyvatel v roce 1930 - 2.473
Počet obyvatel v roce 2011 - 243
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Odstraněná hrobová místa
- Brána
- Popelnice
- Jímka / skládka
- Nádrž s vodou
- Neuzavírá se
- Řád veřejného pohřebiště na místě
- Kontakt na správce hřbitova na místě
- České hroby
- Německé hroby
- Neidentifikovatelné hroby
Stav hřbitovní zdi
- Částečně zničena
- Nová (nepůvodní) hřbitovní zeď