Náměšť na Hané
| Náměšť na Hané | |
| Obec | Náměšť na Hané |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Náměšť na Hané, kód: 701548 | |
| GPS souřadnice | 49° 36' 11.2'' 17° 3' 37.1'' |
| Namiescht (Hanna) | |
| 6 177 m² | |
| Obec | |
| Úřad městyse Náměšť na Hané nám. T. G. Masaryka 100 783 44 Náměšť na Hané Tel.: 585 757 811 E-mail: mestys@namestnahane.cz URL: http://namestnahane.cz | |
| Městys Náměšť na Hané nám. T. G. Masaryka 100 783 44 Náměšť na Hané Římskokatolická farnost Náměšť na Hané nám. T. G. Masaryka 278 783 44 Náměšť na Hané Církev československá husitská | |
| Udržovaný v původní podobě | |
| Ne |
Náměšť na Hané je městys na západním okraji Hornomoravského úvalu (Hané) v okrese Olomouc. V roce 2011 zde trvale žilo 1.961 obyvatel.
Krajina v okolí dnešní Náměště na Hané byla intenzivně obývána už od pravěku (hradiště Rmíz) po slovanský raný středověk (lokalita Válník). První písemnou zmínku o Náměšti lze najít v seznamu vsí v majetku olomouckého biskupství, obsaženém v listině z roku 1141. A to dokonce dvakrát: poprvé mezi vesnicemi patřícími kostelu sv. Petra (polovina vsi = dnes se tato zpráva považuje za informaci o pozdější vsi Biskupství), podruhé mezi majetky olomouckého kostela sv. Václava (dvorec, koupený knížetem Svatoplukem od jakéhosi Čistomíra a darovaný uvedenému kostelu).
Další zprávy se vážou až k době, kdy Náměšti vládla místní větev rodu pánů erbu rozletité střely (Švábenicové). Ti si ve výhodné ostrožné poloze nad říčkou Šumicí postavili hrad a dosáhli povýšení vsi Náměště na městečko s právem trhu (1319, od Jan Lucemburského). Později však význam rodu pohasl a panství se mezi novými majiteli střídavě drobilo a scelovalo. Hrad byl za válek v 15. století zničen. Místo něj jako feudální sídlo sloužila tvrz stojící na břehu Šumice pod městečkem. Ve 2. polovině 16. století tuto tvrz přestavěli Bruntálští z Vrbna na renesanční zámek.
Nový rozmach Náměště je možno počítat od roku 1726, kdy ji koupil Alois Tomáš Raimund hrabě Harrach. Jeho syn a dědic náměšťského panství (od r. 1740), Ferdinand Bonaventura hrabě Harrach, byl mužem neobyčejně podnikavým a hospodářsky zdatným. Na panství Janovice v Jeseníkách rozvíjel hamerní výrobu železa a zejména tamní proslulou textilní manufakturu, náměšťské panství tam naopak dodávalo potřebné zemědělské produkty. Nedlouho po prusko-rakouských bojích o Olomouc (1758) si dal na návrší nedaleko zřícenin náměšťského hradu a kaple Nejsvětější Trojice postavit nový útulný zámek, pozoruhodný především svou dispozicí a začleněním do krajiny. Starý (dolní) zámek pak předal k využití rovněž pro textilní manufakturu, specializovanou na vlněné a polovlněné zboží. Po jejím zániku (1778 – v roce úmrtí Ferdinanda Bonaventury hraběte Harracha) se objekt změnil na sladovnu.
Náměšťsko-ludéřovské panství zdědila dcera Marie Růžena Harrachová, provdaná od roku 1777 za Josefa hraběte Kinského. Kinští byli majiteli panství až do roku 1848, poté vlastnili jen pozemkový velkostatek. Obce Náměšť, Biskupství, Ludéřov a Střížov byly roku 1850 začleněny do soudního okresu olomouckého, správu obce převzal volený obecní výbor, z něhož třetinu členů tvořilo obecní představenstvo v čele se starostou obce.
Náměšť na Hané byla v roce 1883 napojena na železniční síť; první vlak na trati Olomouc–Čelechovice sem přijel 1. června 1883.
V roce 1949 byla s Náměští definitivně sloučena obec Biskupství, oddělená předtím jen potokem Baběncem. Administrativně zcela zanikla, v roce 1954 bylo zrušeno i její katastrální území a přičleněno k náměšťskému. Přitom v minulosti nešlo o nikterak malou ves: například v roce 1793 byl počet domů v Biskupství 54 (v Náměšti 74 domů) s 470 obyvateli (Náměšť 640 obyvatel). Do náměšťského katastru spadá i odlehlá osada Nové Dvory (není však brána jako místní část, jen jako ulice).
Na počátku 50. let státní moc obecně zrušila správní kategorii (status) městyse. Historický status městyse byl Náměšti na Hané navrácen na základě zákona z 23. ledna 2007.
Současná Náměšť na Hané je známá především jako oblíbená turistická destinace, po stránce hospodářské se vyznačuje rozvinutým sektorem služeb (drobná řemesla, servis, obchod); nejsou zde ale větší výrobní podniky, proto značná část obyvatelstva za prací dojíždí do velkých průmyslových center.
Farnost
Římskokatolická farnost Náměšť na Hané má sídlo na nám. T. G. Masaryka 278. Farnost zahrnuje obce Náměšť na Hané a Loučany. Kostely: v Náměšti - sv. Kunhuty (farní), v Loučanech – kaple sv. Floriána a Isidora. Obec Loučany má svůj vlastní hřbitov.
Historie náměšťského hřbitova
Hřbitov v trati Zákostelí západně od městečka je zaznačen už v císařských otiscích map stabilního katastru (1824–1843). Jeho poloha v polích napovídá, že důvod jeho vzniku byl epidemický a potvrzuje to nápis na oválné kovové plaketě na druhotně umístěném litinovém kříži v horní části hřbitova (Nákladem Manželůw Martina a Frantissky Kassparu z Biskupstwa No. 51 obětowán na Památku tehdá panugjcj morowé rány gmenem Cholery Léta Páně 1832). Hřbitov pak postupně přebíral funkci starého hřbitova v městečku u kostela. Ten podle všeho definitivně zanikl v roce 1871. Tehdy byl totiž zbořen starý náměšťský kostel a na stejném místě začala výstavba mnohem většího novorománského chrámu sv. Kunhuty. Hřbitov na Zákostelí byl patrně v návaznosti na tyto aktivity plošně rozšířen na dvojnásobek (úhel řádkování hrobů v novější, horní části je mírně odlišný od řádkování hrobů v dolní, starší části – zřetelné z leteckých snímků). Hrabata Kinští této změny využili k postavení nové rodové pohřební kaple s hrobkou (datována rovněž 1871).
Počet obyvatel v roce 2011 - 1.961
Autor: Petr Nisler
Zdroj: Wikipedia CZ, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad, Památkový katalog, webové stránky městyse, webové stránky Římskokatolické farnosti, http://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=70265
Dokumentační fotografie
