Nové Vilémovice
| Nové Vilémovice | |
| Obec | Uhelná |
| Okres | Jeseník |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Nové Vilémovice, kód: 772704 | |
| GPS souřadnice | 50° 19' 57.7'' 16° 59' 19.7'' |
| Neu-Wilmsdorf | |
| 1 796 m² | |
| Obec | |
| Obec Uhelná, č. p. 163, 79070 Uhelná | |
| Neudržovaný v původní podobě | |
| Ne |
Nové Vilémovice (něm. Neu-Wilmsdorf, Neuwilmsdorf, Neu Wilmsdorf, pol. Nowa Wilamowa) je vesnice, která je částí obce Uhelná. Nachází se v Rychlebských horách 5 km na jihozápad od Uhelné.
Ves Vilémovice je zmiňována poprvé (sporně) roku 1290. Byla založena v rámci kolonizace Jesenicka prováděné ve 13. století vratislavskými biskupy a její název pochází pravděpodobně od lokátora jménem Vilém (Wilhelm). V roce 1358 ves vykoupil vratislavský biskup (spolu s celým panstvím přináležejícím k hradu Frýdberku - dnešní Žulová - a klíčovým pro kontrolu hranic s Kladskem) od loupeživých rytířů bratří Hynka a Václava Haugviců a připojil ji ke svému panství se sídlem na Jánském Vrchu, u něhož zůstala až do konce patrimoniální správy roku 1850. Ves Vilémovice však již před rokem 1420 zpustla a biskupové ji obnovili až při druhé kolonizaci po roce 1580. Od té doby také nese přívlastek "Nové", a to za účelem odlišení od nedalekých Starých Vilémovic (něm. Alt-Wilmsdorf, pol. Wilamowa) u Pačkova (Paczków) na polské straně hranic.
V třicetileté válce Vilémovice opět částečně zpustly v důsledku plenění a moru. Postupně však byly obnoveny. V letech 1765 - 1767 zde byl postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie, u něhož bylo v roce 1767 zřízeno (vydělením z farnosti Vlčice) římskokatolické lokální kaplanství (prvním lokalistou se stal P. Franz Gierschig, který zde působil až do své smrti v roce 1823), povýšené roku 1871 na samostatnou farnost (po zrušení farnosti Nové Vilémovice v 90. tých let 20. století jsou opět jen filiální obcí farnosti Vlčice). Od roku 1768 v obci působila škola, i když zpočátku bez vlastní budovy.
Nové Vilémovice byly vždy převážně zemědělskou obcí. Využívány byly i okolní lesy a do průmyslové revoluce zde bylo rozšířeno i domácké přadláctví. Jediným průmyslovým podnikem byla v meziválečném období pila.
Po druhé světové válce byla odsunuta většina zdejšího německého obyvatelstva. Dosídlování však bylo zvláště obtížné a nakonec málo úspěšné; účastnili se ho mimo jiné řečtí uprchlíci před občanskou válkou. Počet obyvatel obce poklesl na méně než 10 procent předválečného stavu a Nové Vilémovice proto byly roku 1949 přičleněny i s osadami Červený Důl a Hraničky k Uhelné.[2] Poté Nové Vilémovice upadaly a z větší části zanikly: roku 1930 zde bylo napočteno 107 domů, roku 2001 jen 16. Roku 1976 vyhořel i zdejší farní kostel a v roce 1986 nebo 1987 byl zbořen.
Zdroj: Wikipedia
Pohledové fotografie
