Obora

Lokalita	Obora
Obec	Obora
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Obora u Kaznějova, kód: 708623
GPS souřadnice	49° 53' 3.7'' 13° 24' 44.3''
Německý název	Worel
Výměra	3 165 m²
Vlastnictví	Římskokatolická církev
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Obora (německy Worel) je vesnice ve střední části okresu Plzeň-sever, dva kilometry východně od Kaznějova. V celé obci žije 569 obyvatel.

První písemná zmínka o Oboře je na listině datované okolo roku 1175, kterou kníže Soběslav II. daroval ves cisterciáckému klášteru v Plasích. V roce 1350 vystavěl klášter ve vsi kostel zasvěcený Archandělu Michaelovi.

Na počátku husitských válek v roce 1421 získal Oboru spolu s dalšími vesnicemi od krále Zikmunda katolický pán Bedřich z Kolovrat na Libštejně. Za držení Kolovraty se Obora stala součástí kaceřovského panství, které po smrti Albrechta z Kolovrat vyplatil roku 1513 plaský opat Jan. Panství, a s ním i Obora, bylo znovu zastavována.

Roku 1543 se stal majitelem Obory a dalšího klášterního majetku Florián Gryspek, po jeho smrti na jaře roku 1588 se o panství podělili jeho synové. V roce 1558 bylo uváděno v Oboře čtrnáct usedlostí. Gryspekové z Gryspachu drželi panství až do konfiskace jejich majetku Ferdinandem II. v době pobělohorské. Opat plaského kláštera požádal císaře o navrácení dřívějších klášterních statků a Obora se vrátila do majetku plaského kláštera. Třicetiletou válku přečkalo jen sedm usedlostí.

Za opata Evžena Tyttla byl barokně přestavěn kostel svatého Archanděla Michaela a od dva roky později k němu byla přistavěna věž, na které se dochoval znak opata.

Po zrušení kláštera roku 1785 přechází Obora s další majetkem do správy Náboženského fondu, od kterého bývalé klášterní kupuje ve veřejné dražbě Klemens Wenzel kníže Metternich. Rod Metternichů je v Oboře vrchností až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog