Okounov
Okounov | |
Obec | Okounov |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Okounov, kód: 709506 | |
GPS souřadnice | 50° 21' 44.5'' 13° 6' 16.0'' |
Okenau | |
2 835 m² | |
Obec | |
Obecní úřad Okounov | |
Obec Okounov | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ne |
Obec Okounov (německy Okenau) se nachází v okrese Chomutov. V roce 2011 zde žilo 179 obyvatel.
První písemná zmínka o Okounovu pochází z roku 1358, ale vesnice existovala pravděpodobně mnohem dříve, protože v roce 1363 uváděl úhošťanský farář nového faráře k okounovskému farnímu kostelu.
Nejstaršími známými majiteli Okounova byli v letech 1359–1368 Ondřej a v letech 1386–1410 Erhart Doupovcové z Doupova.
Po Vilémovi z Doupova vesnici v šestnáctém století získali Fictumové, kteří Okounov připojili k Šumburku. Po odsouzení Opla z Fictumu za padělání peněz a jeho útěku ze země dostali Okounov se čtyřmi vesnicemi od krále Ferdinanda v roce 1533 Hanuš a Volfdrych z Fictumu. V roce 1540 došlo k rozdělení šumburského majetku na třetiny. Menší část tvořilo klášterecké panství. Od roku 1605 už Okounov zůstal součástí kláštereckého panství až do zrušení poddanství. To patřilo Fictumům do stavovského povstání, jehož se jako jeden z direktorů zúčastnil Kryštof z Fictumu, za což byl posmrtně odsouzen ke ztrátě majetku. Zkonfiskovaný Klášterec potom od královské komory koupil 2. června 1623 Kryštof Šimon Thun.
Nejstarším podnikem bývala cihelna založená už v roce 1888, ale roku 1917 do Okounova z Perštejna přesídlila firma Erste Pürsteiner Sägen – und Werkzaugfabrik v majetku Hermanna Pickarta, ve které se vyráběly nástroje pro dřevařský a kovodělný průmysl (pily, hoblovací nože, kružce, vrtáky, nebozezy ad.). Její produkty se vyvážely i do Ameriky. Tovární budova byla postavena na břehu Ohře a patřil k ní hotel Remscheider Hof, později přestavěný na firemní kanceláře a byt majitele. Ochrannou známkou společnosti byl jelen svatého Huberta.
Po druhé světové válce byli vysídleni němečtí obyvatelé, což vedlo k nedostatku pracovníků v regionu. Roku 1946 bylo proto navrženo sloučení firmy Pickart s perštejnskou Altenou, ale není jisté, zda k němu nakonec došlo. O rok později v Pickartově továrně pracovalo 140 lidí. Nakonec byly obě firmy začleněny 13. dubna 1948 do národního podniku Pilana Hulín a roku 1953 byl okounovský provoz uzavřen.
Hřbitov
Areál hřbitova je vymezen ohradní zdí. Plocha hřbitova je udržována, zbavena starých hrobů. Cedule umístěny v trávě v lapidáriu. V centru hřbitova je umístěn památník zemřelým.
Počet obyvatel v roce 1930 - 544
Počet obyvatel v roce 2011 - 179
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Odstraněná hrobová místa
- Hrobky
- Brána
- Kostel
- Nádrž s vodou
- Neuzavírá se
- České hroby
- Německé hroby
- Neidentifikovatelné hroby
- Lapidárium náhrobků, bez vyznačení původních hrobových míst
Stav hřbitovní zdi
- Obnovena bez náhrobků