Osek

Lokalita	Osek
Obec	Osek
Okres	Teplice
Kraj	Ústecký kraj
Katastrální území	Osek u Duchcova, kód: 712981
GPS souřadnice	50° 37' 2.6'' 13° 42' 21.0''
Německý název	Ossegg
Výměra	29 081 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	Služby města Oseka s.r.o. Tyršova 23, 417 05 Osek 417 05 Osek Tel.: +420 417 838 328 E-mail:info@sluzbyosek.cz URL: https://www.sluzbyosek.cz
Vlastník	Město Osek Zahradní ulice 246 417 05 Osek Tel.: +420 417 837 202 E-mail: osek@osek.cz URL: http://www.osek.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Osek (německy Ossegg) je město v okrese Teplice. V roce 2011 zde trvale žilo 4.734 obyvatel.

Město Osek se nachází na úpatí Krušných hor, které vzniklo při obchodní cestě do Saska. O rychlý rozvoj osady se postaral silný šlechtický rod Hrabišiců.

V roce 1196 vznikl pod patronací opatství ve Waldsassenu cisterciácký konvent. Stavba kláštera začala roku 1206, kdy byl položen základní kámen chrámu Panny Marie. Stavba postupovala rychle a již v roce 1208 byl vysvěcen hlavní oltář a hřbitov. Klášter získal do vlastnictví množství pozemků, důchodů i celých vesnic. Do své ochrany jej přijali král Přemysl Otakar I., pražský biskup Daniel i papež Inocenc III.

Klášter se rychle rozrůstal o další budovy a získával další majetky. O další rozkvět města se postaral Boreš z Rýzmburka z rodu Hrabišiců. V letech 1240 až 1250 vybudoval hrad Riesenburg. V roce 1248 se postavil na stranu krále Václava I. a porazil Přemysla Otakara II. Ten se o rok později pomstil vypleněním kláštera. V hospodářském životě osady hrály od 14. století velkou roli naleziště stříbra a cínu. Vytěžené rudy si podle smlouvy mezi klášterem a Hrabišici dělily obě strany půl na půl. Zatímco klášter vzkvétal, rodový majetek Hrabišiců se tenčil. Tento rod vymřel v první polovině 16. století.

Hrad Rýzmburk, který patřil po dobu husitských válek k nedobytným pevnostem, se stal majetkem míšeňských vévodů. V této době se vedlo mnohem hůř klášteru – byl husity vypálen a dvakrát vypleněn. Další újmu způsobil klášteru i císař Zikmund, který prodával klášterní majetky, aby získal peníze na další válečné výpravy. Klášter se nakonec z těchto ran vzpamatoval a opravil zničené budovy. V roce 1631 byl Osek po šest týdnů hlavním stanem saského vojska. V roce 1640 vtrhli do kláštera švédští žoldnéři a vyplenili kromě něj i Starý Osek a další přilehlé vesnice.

O velký rozmach se postaral opat Benedikt Littwericha. Ten nechal v roce 1697 zřídit v Novém Oseku textilní manufakturu. Opat Benedikt dbal také na rozvoj kláštera – stavěl nové budovy a přestavoval staré. Pozval si z Litoměřic italského stavitele Ottavia Broggiaa ten v letech 1712–1718 přestavěl původní gotické a románské budovy v barokním stylu.

K dalšímu vyplenění kláštera došlo za sedmileté války. 18. listopadu 1759 vydrancovali klášter Prusové a odvlekli dvanáct rukojmí v čele s převorem do Německa. Zpátky se jich vrátilo jedenáct. Existenci kláštera ohrozil i císař Josef II., známý pro své zavírání klášterů. V roce 1785 nechal snížit počet členů řádu z 50 na 18, ale nakonec 20. listopadu 1786 potvrdil všechna řádová privilegia a postavení kláštera se tak upevnilo. Klášter byl středem vzdělanosti a existovala při něm škola, ve které se učilo čtení, psaní a počítání. Budova pro obecnou školu byla postavena v roce 1749 opatem Kajetánem Březinou z Birkenfeldu. Další školní budova přibyla v roce 1836. Nová budova byla určena pro dívky a o její stavbu se zasloužil opat Salesius Krügner.

V 19. století se podoba města výrazně změnila, manufaktury byly pozvolna nahrazovány továrnami, začala se rozvíjet těžba hnědého uhlí a doprava. Rozvoj těžby uhlí byl také ovlivněn železniční dopravou. V letech 1869–1871 bylo postaveno nádraží a Osek měl přímé spojení s Chomutovem a Ústím nad Labem. Obec byla povýšena na město roku 1872. O další rozvoj Oseka se postaral starosta Antonín Härtl, který hájil zájmy občanů proti majitelům uhelných dolů a staral se o rozvoj školství, hasičský sbor a dláždění městských komunikací. Město se i nadále rozrůstalo, stavěly se domy v různých stylech, před první světovou válkou převážně secesních.

V roce 1913 se Starý a Nový Osek sloučily a roku 1914 byly povýšeny na město s jednotným názvem Osek. Během druhé světové války připadl Osek Německu. Většina Čechů město opustila, počet obyvatel klesl z 9.360 na 7.700 obyvatel.

V roce 1992 byl klášter navrácen cisterciákům. Za tři roky byl klášter vyhlášen národní kulturní památkou.

Hřbitov

Městský hřbitov v Oseku je skutečně rozlehlý areál na okraji města, rozdělený na dvě poloviny vnitřní zdí. Samotná plocha hřbitova je udržovaná, hřbitov je čistý a stále fungující. U vstupu se nachází památník obětem důlního neštěstí v dole Nelson, který je dnes vč. jednotlivých hrobů zapsanou kulturní památkou.

Odlehlejší, zejména spodní a levá část hřbitova za vnitřní zdí je plná náhrobků původních německých obyvatel, dnes již ve velmi špatném stavu. U vnitřní zdi se nacházejí společné hroby řádových sester.

Počet obyvatel v roce 1930 … 5.531
Počet obyvatel v roce 2011 … 4.734

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog