Pátek

Lokalita	Pátek
Obec	Peruc
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Katastrální území	Pátek u Loun, kód: 718271
GPS souřadnice	50° 22' 40.0'' 13° 55' 38.7''
Německý název	Patek
Výměra	3 270 m²
Vlastnictví	Obec
Kontakt	Obecní úřad Peruc
Vlastník	Městys Peruc
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Pátek (německy Patek) je vesnice, část městyse Peruc v okrese Louny. V roce 2011 zde trvale žilo 190 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1196 z listiny českého knížete a pražského biskupa Jindřicha Břetislava, v níž kníže potvrzuje dar klášteru v Mašťově od šlechtice Milhosta. Založení mašťovského kláštera se však nezdařilo a tak Pátek připadl jinému, již existujícímu klášteru premonstrátů v Praze na Strahově. Strahovská kanonie premonstrátů měla Pátek v držení až do husitských válek a po tu dobu se stal Pátek centrem panství, do něhož postupně patřily okolní vesnice Kystra, Radonice nad Ohří, Stradonice, Volenice.

S příchodem husitských válek přišla kanonie premonstrátů na Strahově o pátecké panství. Jeho vlastníkem se stal významný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Jeho jméno se poprvé v souvislosti s Pátkem objevuje po roce 1421. Král Zikmund Lucemburský však krátce poté pátecké panství věnoval Janovi z Vartemberka za jeho pomoc při boji proti husitům. Jakoubek z Vřesovic se však Pátku nevzdal a Vertemberkovi jej nevydal. Naopak v roce 1436 si při Zikmundově návštěvě Žatce od krále vyžádal příslib ponechání páteckého panství v jeho majetku. Jelikož se však jednalo jen o ústní slib, nepodložený písemně, byl Jakoubek z Vřesovic nucen vzdát se Pátku při revizi majetkových poměrů v roce 1454 a předat jej Vilémovi z Konic.

Od roku 1474, po necelých sto let, byla historie Pátku spojena s třemi generacemi příslušníků severočeské šlechtické rodiny Klinštejnů.

Magdaléna, dcera Jana Klinštejna přinesla věnem pátecké panství svému muži Janu z Lobkovic. Ten v letech 1544 až 1557 přestavěl dosavadní tvrz do podoby renesančního zámku. Po smrti Jana, v roce 1570, získal Pátek a okolní vsi Kryštof mladší z Lobkovic. Kryštof mladší z Lobkovic zemřel v roce 1609 a pátecké panství zdědil jeho syn Jan Kryštof. Nevlastnil jej však dlouho. Zemřel bezdětný v roce 1614 a jeho majetek v Pátku zdědili a následně prodali Alžběta z Lobkovic, Jan Libštejnský z Kolovrat a Vilém mladší z Lobkovic. Kupujícím byl Štěpán Jiří ze Šternberka na Postoloprtech.

Gundakar z Ditrichsteina koupil pátecké panství v roce 1676 spolu s nedalekým, rozsáhlejším panstvím libochovickým, ke kterému pátecké po koupi připojil. Gundakarovým záměrem bylo přebudovat libochovický zámek na reprezentační venkovské sídlo a přestavby se měl dočkat i zámek na Pátku. Gundakarovi záměry však zastavila smrt v roce 1690. Ve stavební činnosti, mimo jiné stavbě páteckého zámku, pokračoval Gundakarův dědic kníže Ferdinand z Ditrichsteina. Po přestavbě libochovického zámku se na Ferdinandovu objednávku ujal přestavby zámku na Pátku stavitel, původem z Itálie, Antonio della Porta. Stavbu zahájil v roce 1693 a předchozímu lobkovickému zámku vtiskl svou přestavbou raně barokní podobu.

Hřbitov

Poměrně velký areál hřbitova je ohraničen ohradní zdí v původní podobě. Plocha hřbitova je udržována, márnice je v dobrém stavu. Hřbitov je stále využívaný.

Počet obyvatel v roce 1930 - 531
Počet obyvatel v roce 2011 - 190

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog