Roudná (u Všech svatých)

Lokalita	Roudná (u Všech svatých)
Obec	Plzeň
Okres	Plzeň-město
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Plzeň, kód: 721981
GPS souřadnice	49° 45' 31.6'' 13° 22' 44.4''
Německý název	Raudna
Výměra	13 429 m²
Číslo kulturní památky	20379/4-4451
Vlastnictví	Město
Kontakt	Správa veřejného statku, p.o. Klatovská třída 10 a 12 301 00 Plzeň Tel.: +420 378 037 111 E-mail: svsinfo@plzen.eu URL: www.svsmp.cz
Vlastník	Statutární město Plzeň nám. Republiky 1 306 32 Plzeň Tel.: +420 378 031 111 E-mail: posta@plzen.eu URL: https://www.plzen.eu
Stav	Udržovaný, nová podoba
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Roudná (německy Raudna) je sídelní celek, vymezený a evidovaný jako základní sídelní jednotka, v evidenční části Severní Předměstí v městském obvodu Plzeň 1 statutárního města Plzeň.

Dnešní Roudná existuje na katastrálním území vsi Malice (podle níž se dodnes jmenuje jedna ulice Malická), která stála již staletí před založením Plzně. Nedaleko byla další ves Záhoří (viz název ulice Pod Záhorskem) a obě vsi používaly románský kostel Všech svatých, který byl později přestavěn v gotickém a ještě později v barokním stylu.

Gotický kostel Všech svatých na Roudné pochází z 80. let 14. století s dostavbou po husitských válkách, s renesančními úpravami interiéru v 16. století. Je ukázkou vyspělého gotického slohu z období vlády Václava IV. Kostel je obklopen jedním z nejstarších plzeňských hřbitovů.

Hřbitov

Hřbitov u kostela Všech svatých v Roudné byl založen kolem poloviny 12. století a zrušen roku 1902 a sloužil především tehdejším obcím Malice a Záhorsko. Od doby založení Nové Plzně v roce 1295, zde byli, až do 14. století, kdy vznikl hřbitov u kostela sv. Bartoloměje i její obyvatelé. Později zde nacházeli místo posledního odpočinku spíše obyvatelé z nižších vrstev, především z předměstských Skvrňan či Bolevce.

V době morových epidemií se na hřbitově objevují masové hroby. Stejně tak jsou zde pohřbeny oběti požáru v roce 1742 z řad francouzského vojska. V roce 1782 pak i vojáci ruského vojska, které tou dobou Plzní procházelo. Svého významu nabývá hřbitov v roce 1784, kdy císař Josef II. svým nařízením ruší hřbitovy umístěné ve městech, tedy i hřbitov u svatého Bartoloměje a hřbitovy u obou tehdejších plzeňských klášterů. V Plzni se tak pohřbívalo především na zdejším hřbitově a na hřbitově u kostela svatého Mikuláše. Od přibližně 80. let 19. století nabývá hřbitov u kostela Všech svatých ještě většího významu, neboť jsou zde k poslednímu odpočinku uloženy některé významné plzeňské osobnosti.

V roce 1902 je však hřbitov uzavřen a okolní obce si v roce 1903 zřizují vlastní hřbitovy. Pohřbívání zde nicméně pokračovalo v omezené míře až do roku 1911.

Od roku 1963 nebyl hřbitov nikterak hlídán a udržován, což vedlo k jeho značné devastaci. Hřbitov měl být zcela zrušen a využit jako zdroj stavebního materiálu, k čemuž naštěstí nedošlo. Postupné obnovy se hřbitov dočkal v souvislosti s opravami kostela. V roce 1988 byla zpracována dokumentace ke hřbitovu, ale k realizaci záměru na parkovou úpravu nedošlo. Oprava kostela i náhrobků předních měšťanů, kněží a podnikatelů se zdařila do jara 2018.

Z doby největšího rozmachu hřbitova především v 19. století pochází řada významných hrobek a náhrobků, například plzeňského arciděkana Františka Herolda (zemřel 1903), knihovníka Tomáše Cimrhanzla (1899), majitele zvěřince Antonína Kludského (zemřel 1859), inženýr Škodových závodů a průkopník létání v Plzni Ing. Mikoletský, hrobka rodiny Rohrerovy a další. Dnes zabílený nápis „Coemeterium patrum a fratrum franciscanorum Pilsnae“ označoval i hrobku plzeňských františkánů u severní stěny kostela. Bezesporu velmi zajímavým byl náhrobek rodiny Trejbalovy, zhotovený Janem Kastnerem dle návrhu Kamila Hilberta s vrcholovou sochou svatého Jana Křtitele a sochou Ukládání do hrobu. Tento náhrobek však byl přemístěn na hřbitov u kostela svatého Jiří.

Kostel je situován na vyvýšenině severně od historického jádra města. Leží v jihovýchodní části poměrně rozlehlého bývalého hřbitova, který po obvodu vymezuje kamenná ohradní zeď. Ve východní části ohrazení vstupní brána, na kterou navazuje osa hřbitova. Uprostřed hřbitova je vztyčen centrální novogotický kříž z roku 1874. Jižně od vstupní brány stojí novobarokní hrobka rodiny Rohrerovy. V průhledu přímo proti bráně na konci hřbitova je budova márnice. Jižně od kostela při hrobnickém domku je vstupní branka, přístupná od komunikace po vysokém kamenném schodišti. Na hřbitově je dochován cenný soubor náhrobků a hrobek většinou z poslední čtvrtiny 19. století (převažují náhrobky s litinovými kříži, dále se vyskytují kamenné náhrobky z jemnozrnného pískovce a zděné kaplové hrobky).

Část hřbitova byla obnovena, část je vč. hodnotných náhrobků bohužel stále ve velmi špatném stavu.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog, sumava.cz
Informační tabule u kostela Všech svatých