Poběžovice

Lokalita	Poběžovice
Obec	Poběžovice
Okres	Domažlice
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Poběžovice u Domažlic, kód: 722863
GPS souřadnice	49° 30' 58.5'' 12° 47' 32.6''
Německý název	Ronsberg
Výměra	4 688 m²
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Poběžovice (dříve Ronšperk, německy Ronsperg) jsou město v severozápadní části okresu Domažlice. Žije zde přibližně 1 500 obyvatel.

Poběžovice jsou připomínány v roce 1359, kdy patřily Zdeňkovi z Ronšperka spolu s blízkými statky Valtířovem, Vlkanovem, díly Šitboře a Starého Herštejna. Ronšperkové vybudovali první tvrz. Ve druhé polovině 15. století Dobrohost z Ronšperka vystavěl gotický hrad s hradbami a kostel, v němž byl roku 1506 pohřben, jeho náhrobní deska se dochovala dodnes. Roku 1502 byly Poběžovice povýšeny na město.

Roku 1526 získali Poběžovice páni z Gutštejna, kteří je roku 1543 prodali bratrům ze Švamberka. V pobělohorské době byl majetek zkonfiskován královskou komorou. Dědictvím po Janu Jindřichovi z Bedenberka byl statek převeden do majetku dvorského rady a hejtmana hradeckého kraje Daniela Norberta Pachty z Rájova, po jehož smrti jej zdědila dcera Anna Feliciana, provdaná za Matyáše Bohumíra z Wunschwitz, který se vrátil z tureckého zajetí a dal v letech 1682–1695 hrad přestavět do podoby raně barokního zámku. Syn Bohumír Daniel panství zanedbával. Další majitelé se na zámku rychle střídali, za první pruské války roku 1741 sloužil dokonce jako vojenský lazaret.

V polovině 19. století zde pobýval mladý Bedřich Smetana, který v rodině Thunů působil jako učitel hudby Leopoldových dcer.

Židovská komunita

V Poběžovicích již v 15. století za vlády Dobrohosta z Ronšperka žila židovská obec, dokonce tady bylo i sídlo krajského rabína. Nejvíce Židů zde žilo roku 1611, to jich bylo přibližně 300. Židovská komunita nacistickou okupaci nepřežili.

V letech 1814 – 1816 si Židé postavili synagogu, za 2. světové války byla zničena, její zbytky byly odstraněny. V sousedství synagogy byla modlitebna s rituální lázní.

Židovský hřbitov

Severozápadně od města si založili židovský hřbitov. Přesné datum jeho vzniku není známé. Ve střední části je většina nejstarších náhrobků – jsou až 440 let staré. Nejstarší náhrobek je z roku 1634, je v zadní části hřbitova a je to současně nejstarší náhrobek Domažlicka. Zajímavý je velký reliéfní náhrobek rabína Joela Ranschburga z roku 1820. Po roce 1876 jsou na náhrobních kamenech současně hebrejské nápisy i německé.

V roce 1930 bylo na hřbitově 600 hrobů, na 495 byly náhrobní kameny. Během války byl hřbitov silně poničen. Dnes je majetkem Federace židovských obcí Praha. V roce 2007 byl zrekonstruován, byla k němu vybudována zpevněná cesta a je otevřen pro veřejnost. Na vstupní brance je kamenný portál s hebrejským nápisem. Zachovalo se zhruba 50 náhrobních kamenů.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog