Přerov
| Přerov | |
| Obec | Přerov |
| Okres | Přerov |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Přerov, kód: 734713 | |
| GPS souřadnice | 49° 26' 40.1'' 17° 27' 35.2'' |
| Prerau | |
| 2 644 m² | |
| Židovská obec | |
| Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18, 110 01 Praha 1 Tel.: 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: http://www.fzo.cz | |
| Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18, 110 01 Praha 1 Tel.: 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: http://www.fzo.cz | |
| Udržovaný v původní podobě | |
| Ne |
Přerov (německy Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji. V roce 2011 zde trvale žilo 44.361 obyvatel.
Na území Přerova se nacházelo již velkomoravské hradiště, později i raně středověké hradiště. První písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 1141 (po 30.červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (krstnými) kostely na Moravě. Přerov byl 28.ledna 1256 povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město.
Historie Přerova je také úzce spjata s rody Pernštejnů a Žerotínů i s působením evangelické církve zvané jednota bratrská, ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský. Komenský zde vystudoval bratrskou školu a posléze zde také čtyři roky vyučoval. V roce 1636 na zdejším zámku zemřel Karel starší ze Žerotína.
Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína.
Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází Přerovský zámek, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ, a lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského vzniklé zásluhou Františka Slaměníka již v roce 1888.
Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno přerovské povstání. Krátce po skončení války následoval masakr na Švédských šancích.
Židovská komunita
Židovské osídlení je doloženo před polovinou 14. století. Roku 1564 žilo v Přerově 8 židovských rodin vlastnících domy (počet rodin bydlících v nájmu se nedochoval), roku 1614 už 16 rodin vlastnících domy.
V roce 1638 získala Židovská obec rozsáhlá privilegia (směla si postavit synagogu a špitál, zavést vodovod do rituální lázně atd.). Roku 1756 žilo v Přerově údajně 66 osob židovského vyznání, roku 1791 už 230 osob (tj. 8 % obyvatel města). Od konce 18. století do poloviny 19. století zde smělo bydlet 44 povolených rodin (roku 1830 to bylo 286 osob). Roku 1848 žilo ve městě 342 osob (asi 8 %), roku 1890 maximum 622 osob (4 %), r. 1930 už jen 267 osob (1 %).
Židovské obyvatelstvo bylo pravděpodobně od počátku soustředěno v tzv. židovské ulici, připomínané už roku 1447 (západní část dnešního Žerotínova náměstí, jihovýchodně od zámku). Nešlo však o uzavřené ghetto, židovské domy zde byly promíšeny s domy křesťanskými.
Po 2. světové válce nebyla Židovská náboženská obec obnovena.
Židovské hřbitovy v Přerově
Starý hřbitov se nacházel ve Wurmově ulici, založen byl roku 1585, užívaný asi do roku 1888. V roce 1956 byl změněn v parčík. Náhrobky přemístěny na nový hřbitov.
Nový hřbitov se nachází v Partyzánské ul., 1.200 m jihovýchodně od synagogy, vedle komunálního hřbitova. Otevřen byl roku 1882, pohřby zde probíhaly i po 2. světové válce. Roku 1956 sem byly přeneseny náhrobky ze starého hřbitova. Počátkem 80. let 20. století byl hřbitov zmenšen a zbořena obřadní síň.
Na ploše zhruba 3.732 m² se nachází cca 360 náhrobků. Hřbitov je hodnotný jako příklad poencimančního vývoje. Hřbitov je obehnán kamennou zdí.
Počet obyvatel v roce 1930 – 22.280
Počet obyvatel v roce 2011 – 44.361
Zdroj: Wikipedia CZ, Holokaust.cz, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad, Památkový katalog, webové stránky obce/města, webové stránky Římskokatolické farnosti, Omnium ad.
Dokumentační fotografie
