Přeštice

Lokalita	Přeštice
Obec	Přeštice
Okres	Plzeň-jih
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Přeštice, kód: 735256
GPS souřadnice	49° 34' 30.1'' 13° 21' 0.4''
Německý název	Prestitz
Výměra	3 246 m²
Číslo kulturní památky	106093
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: +420 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Přeštice (německy Prestitz, v letech 1939–1945 Pschestitz) jsou město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 6.645 obyvatel.

Historie města sahá do dávné minulosti a souvisí pravděpodobně se starou obchodní cestou, vedoucí povodím Berounky přes Plzeňskou kotlinu a dále proti proudu řeky Úhlavy až do Bavor. Poprvé se Přeštice zmiňují v roce 1226 v listině Přemysla Otakara I. V roce 1239 je koupil benediktinský kladrubský klášter a zřídil zde proboštství. Benediktini rovněž na místě původní trhové vsi založili město. V letech 1420–1705 byly v majetku Švihovských z Rýzmberka. V 18. století zasáhli benediktýni do dějin města znovu. Nejprve zde obnovili probošství a v letech 1750 – 1775 nechali vybudovat barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie podle plánů význačného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Počátkem 19. století postihly město dva rozsáhlé požáry, při nichž mimo jiné vyhořela také radnice, panský dvůr i pivovar. To bylo pro město velmi nelehké období. I toto těžké období se městu postupně podařilo překonat. V roce 1832 byla postavena nová radnice. Rozvíjel se i obchod, proslulé byly zejména přeštické výroční a týdenní trhy, a to již od poloviny 19. století. K rozvoji města přispělo vybudování silnice z Plzně do Klatov, která se začala stavět v roce 1809. Od roku 1874 bylo možné využívat i železniční spojení – trať z Plzně do Klatov procházela v bezprostřední blízkosti města. Postupně se Přeštice staly sídlem všech okresních úřadů. Postavilo se mnoho nových budov: Okresní hejtmanství, Okresní záložna hospodářská, nová sokolovna, Okresní soud, pošta. Rozvoj města pozastavily válečné události – 1. a zejména 2. světová válka. Tehdy se z okresu Přeštice stal pohraniční okres sousedící s oblastí tehdejších Sudet.

Židovská komunita

O počátcích židovského osídlení v Přešticích i okolních obcích se mnoho písemných pramenů nezachovalo, pravděpodobně tak však bylo již na počátku 17. století. Osídlení bylo ukončeno s německou nacistickou okupací, kdy 26. listopadu 1942[5] bylo deportováno do vyhlazovacích táborů 40 židovských občanů. Hrůzy těchto táborů přežili a osvobození se tak dočkali pouze tři lidé. Zahynuly celé rodiny Adlerova, Hanákova, Hartmannova, Kleinova, Kurandova, Orsteinova, Pickova, Roubíčkova, Šancerova a Weiglova, celkem 37 osob. Synagoga se nedochovala, byla zbořena v roce 1974.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov byl založen na okraji obce hned u silnice směrem na Vodokrty v části zvané Zámostí. Má rozlohu 3 387 m². Zachovalo se zde 47 náhrobků a bývalý hrobnický domek. Za komunistického režimu byl neuvěřitelně necitlivě "využíván" mysliveckým spolkem, který na jeho ploše měl dokonce bažantí voliéru.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog, portál jewish-route.eu