Rabštejn nad Střelou
| Rabštejn nad Střelou | |
| Obec | Manětín |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Rabštejn nad Střelou, kód: 737135 | |
| GPS souřadnice | 50° 2' 24.8'' 13° 17' 13.8'' |
| Rabenstein an der Schnella | |
| 870 m² | |
| 41770/4-1563 | |
| Židovská obec | |
| Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: http://www.matana.cz | |
| FFederace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: +420 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz | |
| Udržovaný v původní podobě | |
| Ne |
Rabštejn nad Střelou je část města Manětína v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. V roce 2011 zde žilo 25 lidí.
První písemná zmínka o hradu Rabštejnu pochází z roku 1269, kdy byl ve vlastnictví rodu Milhosticů. Po roce 1321 koupil rabštejnský statek Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. Přestavěl zpustlý hrad na významné šlechtické sídlo a v sousedství založil opevněné město, kterému vymohl 21. září 1337 pražské městské právo.
V držení rodu Pluhů Rabštejn dlouho nezůstal, neboť Oldřichovi synové byli nuceni roku 1357 město a hrad prodat císaři Karlu IV., který si byl vědom strategické polohy hradu a města na obchodní cestě z Prahy do Chebu a dále do Bavorska, a chtěl je mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, které spravoval purkrabí.
V roce 1419 se Rabštejna zmocnil Jindřich Plavenský, pán na Kynžvartě, Bečově a Bochově. Kdy Rabštejn ztratil, není známo. Hrad získali synové Beneše Čerta, ale již v roce 1428 se jako jeho držitelé uvádějí bratři Bušek a Jan Calta z Kamenné Hory. Když Bušek Calta roku 1433 zemřel, stal se poručníkem jeho nezletilého syna Jana Burian I. z Gutštejna. Buškův syn Jan zemřel v roce 1464 a majetku se protiprávně zmocnil poručník jeho nezletilých dcer Burianův syn Burian II. z Gutštejna.
Král Vladislav II. držel Rabštejn devět let a udělil městu další privilegia.
V 16. a 17. století měnil Rabštejn majitele, až ho získal v roce 1665 Jan Šebestián z Pöttingu, jehož rod se zasloužili o opětovný vzestup městečka.
Vzhledem k převaze německého obyvatelstva se město stalo v roce 1938 součástí Sudet a musela odejít část místní české menšiny. Spolu s ní Rabštejn opustily i poslední dvě židovské rodiny a zakončily tak téměř 300 let dlouhou historii místní židovské komunity.
Konec války přinesl vysídlení německých obyvatel v říjnu 1946 a Rabštejn již nebyl plně dosídlen. Malebnost města předurčila jeho postupnou přeměnu v rekreační sídlo, část neobydlených domů byla zbořena. Rabštejn se nadále vylidňoval a ztratil tak i svou samostatnost, když se 1. července 1980 stal součástí města Manětína.
Židovská komunita
První tři židovské rodiny přišly do Rabštejna před rokem 1654. Další zprávy pocházejí až z 19. století, kdy tu byly 2 rodiny. Počet osob židovského vyznání tu nepřesáhl 15, naopak se stále snižoval. Poslední rodina odešla před nacistickou okupací v roce 1938.
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov v Rabštejně nad Střelou byl založen nejspíše roku 1654. Je situován v Rabštejně nad Střelou ve svahu na cestě vedoucí od pošty směrem k řece Střele. Skládá se ze dvou částí, novější a starší, jež byla kvůli nedostatku místa pro další hroby zvýšena. Dochovala se ohradní zeď s brankou s letopočtem 1787 na portále.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog