Rabštejn nad Střelou
Rabštejn nad Střelou | |
Obec | Manětín |
Okres | Plzeň-sever |
Kraj | Plzeňský kraj |
Rabštejn nad Střelou, kód: 737135 | |
GPS souřadnice | 50° 2' 29.8'' 13° 17' 21.6'' |
Rabenstein an der Schnella | |
2 758 m² | |
Město | |
Městský úřad Manětín Manětín 89 331 62 Manětín Tel.: +420 373 392 258 E-mail: posta@manetin.cz URL: https://www.manetin.cz | |
Město Manětín Manětín 89 331 62 Manětín Tel.: +420 373 392 258 E-mail: posta@manetin.cz URL: https://www.manetin.cz | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ne |
Rabštejn nad Střelou je část města Manětína v okrese Plzeň-sever. V roce 2011 zde žilo 25 lidí.
První písemná zmínka o hradu Rabštejnu pochází z roku 1269, kdy byl ve vlastnictví rodu Milhosticů. Po roce 1321 koupil rabštejnský statek Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. Přestavěl zpustlý hrad na významné šlechtické sídlo a v sousedství založil opevněné město, kterému vymohl 21. září 1337 pražské městské právo.
V držení rodu Pluhů Rabštejn dlouho nezůstal, neboť Oldřichovi synové byli nuceni roku 1357 město a hrad prodat císaři Karlu IV., který si byl vědom strategické polohy hradu a města na obchodní cestě z Prahy do Chebu a dále do Bavorska, a chtěl je mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, které spravoval purkrabí.
V roce 1419 se Rabštejna zmocnil Jindřich Plavenský, pán na Kynžvartě, Bečově a Bochově. Kdy Rabštejn ztratil, není známo. Hrad získali synové Beneše Čerta, ale již v roce 1428 se jako jeho držitelé uvádějí bratři Bušek a Jan Calta z Kamenné Hory. Když Bušek Calta roku 1433 zemřel, stal se poručníkem jeho nezletilého syna Jana Burian I. z Gutštejna. Buškův syn Jan zemřel v roce 1464 a majetku se protiprávně zmocnil poručník jeho nezletilých dcer Burianův syn Burian II. z Gutštejna.
Král Vladislav II. držel Rabštejn devět let a udělil městu další privilegia.
V 16. a 17. století měnil Rabštejn majitele, až ho získal v roce 1665 Jan Šebestián z Pöttingu, jehož rod se zasloužili o opětovný vzestup městečka.
Konec války přinesl vysídlení německých obyvatel v říjnu 1946 a Rabštejn již nebyl plně dosídlen. Malebnost města předurčila jeho postupnou přeměnu v rekreační sídlo, část neobydlených domů byla zbořena. Rabštejn se nadále vylidňoval a ztratil tak i svou samostatnost, když se 1. července 1980 stal součástí města Manětína.
Hřbitov
Hřbitov je udržován v původní podobě vč. německých náhrobků, je i nadále využívaný k pohřbívání.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Odstraněná hrobová místa
- Hrobky
- Márnice (i bývalá)
- Brána
- Popelnice
- Nádrž s vodou
- Neuzavírá se
- Řád veřejného pohřebiště na místě
- Kontakt na správce hřbitova na místě
- Vyčištěná plocha hřbitova
- Torza náhrobků
Stav hřbitovní zdi
- V původní podobě