Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Rabštejn nad Střelou

zpět | tisk | pdf
Rabštejn nad Střelou
ObecManětín
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Rabštejn nad Střelou, kód: 737135
GPS souřadnice50° 2' 29.8''
13° 17' 21.6''
Rabenstein an der Schnella
2 758 m²
Město
Městský úřad Manětín
Manětín 89
331 62 Manětín
Tel.: +420 373 392 258
E-mail: posta@manetin.cz
URL: https://www.manetin.cz
Město Manětín
Manětín 89
331 62 Manětín
Tel.: +420 373 392 258
E-mail: posta@manetin.cz
URL: https://www.manetin.cz
Udržovaný v původní podobě
Ne
Rabštejn nad Střelou

Rabštejn nad Střelou je část města Manětína v okrese Plzeň-sever. V roce 2011 zde žilo 25 lidí.

První písemná zmínka o hradu Rabštejnu pochází z roku 1269, kdy byl ve vlastnictví rodu Milhosticů. Po roce 1321 koupil rabštejnský statek Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. Přestavěl zpustlý hrad na významné šlechtické sídlo a v sousedství založil opevněné město, kterému vymohl 21. září 1337 pražské městské právo.

V držení rodu Pluhů Rabštejn dlouho nezůstal, neboť Oldřichovi synové byli nuceni roku 1357 město a hrad prodat císaři Karlu IV., který si byl vědom strategické polohy hradu a města na obchodní cestě z Prahy do Chebu a dále do Bavorska, a chtěl je mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, které spravoval purkrabí.

V roce 1419 se Rabštejna zmocnil Jindřich Plavenský, pán na Kynžvartě, Bečově a Bochově. Kdy Rabštejn ztratil, není známo. Hrad získali synové Beneše Čerta, ale již v roce 1428 se jako jeho držitelé uvádějí bratři Bušek a Jan Calta z Kamenné Hory. Když Bušek Calta roku 1433 zemřel, stal se poručníkem jeho nezletilého syna Jana Burian I. z Gutštejna. Buškův syn Jan zemřel v roce 1464 a majetku se protiprávně zmocnil poručník jeho nezletilých dcer Burianův syn Burian II. z Gutštejna.

Král Vladislav II. držel Rabštejn devět let a udělil městu další privilegia.

V 16. a 17. století měnil Rabštejn majitele, až ho získal v roce 1665 Jan Šebestián z Pöttingu, jehož rod se zasloužili o opětovný vzestup městečka.

Konec války přinesl vysídlení německých obyvatel v říjnu 1946 a Rabštejn již nebyl plně dosídlen. Malebnost města předurčila jeho postupnou přeměnu v rekreační sídlo, část neobydlených domů byla zbořena. Rabštejn se nadále vylidňoval a ztratil tak i svou samostatnost, když se 1. července 1980 stal součástí města Manětína.

Hřbitov

Hřbitov je udržován v původní podobě vč. německých náhrobků, je i nadále využívaný k pohřbívání.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog


Dokumentační fotografie

Objekty a vybavení hřbitova

  • Hroby
  • Nové hroby
  • Odstraněná hrobová místa
  • Hrobky
  • Márnice (i bývalá)
  • Brána
  • Popelnice
  • Nádrž s vodou
  • Neuzavírá se
  • Řád veřejného pohřebiště na místě
  • Kontakt na správce hřbitova na místě
  • Vyčištěná plocha hřbitova
  • Torza náhrobků

Stav hřbitovní zdi

  • V původní podobě