Radčice
Radčice | |
Obec | Plzeň |
Okres | Plzeň-město |
Kraj | Plzeňský kraj |
Radčice u Plzně, kód: 737411 | |
GPS souřadnice | 49° 46' 1.8'' 13° 19' 40.5'' |
Ratschitz | |
2 655 m² | |
Město | |
Správa hřbitovů a krematoria města Plzně Rokycanská 125 312 00 Plzeň Tel.: +420 378 037 851 (sekretariát) E-mail: shk-kartoteka@plzen.eu URL: https://hrbitov.plzen.eu | |
Statutární město Plzeň nám. Republiky 1 306 32 Plzeň Tel.: +420 378 031 111 E-mail: posta@plzen.eu URL: https://www.plzen.eu | |
Ne |
Radčice je městský obvod statutárního města Plzeň, nachází se na severozápadě města. V roce 2001 zde trvale žilo 893 obyvatel.
V písemných pramenech se obec Radčice poprvé připomíná k roku 1319, kdy byla v majetku plaského kláštera. V polovině 17. století bylo ve vsi již 11 usedlostí, z toho 2 pusté. K roku 1771 bylo v Radčicích evidováno již 27 popisných čísel. Počet domů rostl i v následujícím období. V roce 1976 byla ves připojena k Plzni, od r. 1990 je samostatným obvodem Plzeň 7 – Radčice.
V noci ze 13. na 14. května 1943 zamířilo 168 bombardérů RAF z Velké Británie na Plzeň, aby provedly letecký útok na Škodovy závody. Většina leteckých pum dopadla na katastrální území Radčic. Ve vsi zahynulo 17 lidí, domy ve vesnici byly po náletu zásadně poškozené.
Hřbitov
Hřbitov v Radčicích byl založen v roce 1939, jedná se tedy o jeden z nejmladších plzeňských hřbitovů. Stavba začala na jaře téhož roku a slavnostně dokončen a otevřen v červenci 1939. Stavbu provedl stavitel V. Jílek na pozemcích, které byly zakoupeny od místních občanů Barbory Jílkové a Josefa Peloucha. Prvním pohřbeným občanem se stala pětašedesátiletá Barbora Hauerová, manželka zedníka Jana Hauera z Radčic č.p. 37.
V rohu v pravo od vrat stojí hřbitovní kaple dnes používána jako márnice a zázemí Správy hřbitovů a krematoria města Plzně. Stavba má plochou střechu s věžičkou a zvonem. Uvnitř jsou dvě místnosti - původní márnice a pitevna. Zvonek kaple, který zde byl zavěšen až v říjnu 1945, je zvonem vzácným - s letopočtem 1721 a latinským nápisem Sit Nomen Domini Benedictum což je volně přeloženo jako Buď jméno Páně požehnáno. Zvon měl být roztaven pro válečné účely a také byl i odvezena až do pražské Libně, ale zde byl zachráněn potopení na dno Vltavy a vytažen z vody až po válce. Původně býval v kapličce Panny Marie na návsi, kde je dnes zvon nový a zakoupila ho selka z Radčic Anna Jílková ze statku č.p.27 a nechala zavěsit těsně po válce. V kapli je dodnes.
Hřbitov je udržovaný a využívaný.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog, sumava.cz
http://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/2343/
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Odstraněná hrobová místa
- Hrobky
- Márnice (i bývalá)
- Brána
- Centrální kříž
- Jímka / skládka
- Studna
- Vodovod
- Otevírací doba hřbitova vyvěšena
- Kontakt na správce hřbitova na místě
- Vyčištěná plocha hřbitova
- Torza náhrobků
Stav hřbitovní zdi
- V původní podobě