Josefov vojenský

Lokalita	Josefov vojenský
Obec	Jaroměř
Okres	Náchod
Kraj	Královéhradecký kraj
Katastrální území	Rasošky, kód: 739413
GPS souřadnice	50° 19' 49.4'' 15° 54' 23.0''
Německý název	Josefstadt
Výměra	21 366 m²
Číslo kulturní památky	39786/6-1778
Vlastnictví	Město
Kontakt	MÚ Jaroměř nám. Československé armády 16 551 01 Jaroměř Tel.: 491 847 111 E-mail: podatelna@jaromer-josefov.cz URL: http://www.jaromer-josefov.cz
Vlastník	Město Jaroměř
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Josefov

V době vlády osvícenských panovníků procházely české země nejen velkými reformami, ale stála tu i hrozba před případnou pruskou expanzí. Panovnice Marie Terezie přišla o Slezsko a Kladsko, kde se nacházela obranná linie severu českých zemí.

Ztrátu slezských pevností musela nahradit výstavbou nových pevností, což znamenalo pro Jaroměř zlomové období, kdy vznikla v nedaleké vesnici Ples pevnost, jejíž výstavba v krátké době začala měnit tvář krajiny a rozsáhlé úpravy poznamenaly zejména koryta řek, přičemž byl také zcela posunut jejich soutok.

Dne 3. října 1780 byl položen základní kámen za přítomnosti císaře Josefa II., stavba pak byla dokončena za neuvěřitelných sedm let a slavnostně předána zemskému veliteli v Čechách. V roce 1791, čtyři roky po dokončení stavby, bylo pevnostní město povýšeno na královské svobodné město a o dva roky později roku 1793 byla pevnost Ples přejmenována za císaře Františka II. na Josefov. Josefovský městský znak byl městu udělen Ferdinandem V. 3. března 1836.

Pevnost ve své době představovala jeden z vrcholů pevnostního stavitelství, přesto ji ale nikdo nikdy nenapadl, pruská vojska se jí v roce 1866 jednoduše vyhnula, a tak byla v roce 1888 pevnost zrušena.


Vojenský hřbitov Josefov

Vojenský hřbitov Josefov na Náchodsku se nachází přibližně 2 kilometry jihozápadně od centra pevnosti Josefov v katastru obce Rasošky. Na ploše 21366 m² bylo pohřbeno 2013 vojáků, důstojníků a civilistů. Hřbitov je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky.

Hřbitov vznikl při stavbě pevnosti a je jeden z prvních v Čechách, které byly založeny mimo město. Jsou tu pohřbeni velitelé pevnosti, josefovští měšťané, padlí ve válkách a zajatci. Zemřelým zajatcům z první světové války je věnován pomník ruského sochaře N. A. Suškina z roku 1916.

Vojenský hřbitov byl založen roku 1780 současně s vojenskou pevností Ples, po úmrtí císaře Josefa II. nazvanou Josefov. Při jeho vzniku již bylo uplatněno nařízení zakládat z hygienických důvodů hřbitovy mimo obce.

Protože josefovská pevnost sloužila také jako válečný lazaret a zajatecký tábor, byly zde pohřbeni například zemřelí francouzští vojáci z bitvy národů u Lipska (1813) nebo roku 1849 italští vojáci. Z roku 1866 je zde 6 pomníků z Prusko-rakouské války se jmény důstojníků zemřelých ve vojenské nemocnici a dalších 13 padlých a neznámo kde pohřbených. I po zrušení pevnosti roku 1888 byl hřbitov využíván k pohřbívání vojáků, protože v Josefově zůstala mnohonárodnostní posádka. Za 1. světové války byl hřbitov rozšířen severovýchodním směrem a sloužil jako pohřebiště zemřelým vězněným válečným zajatcům z různých zemí.

Na hřbitově se dochovala řada hodnotných náhrobků vysokých důstojníků rakouské c. k. armády. Pohřbeni jsou zde velitel josefovské pevnosti c. k. polní podmaršál Maximilian von Reisinger (1774-1848), c. k. polní podmaršál Heinrich von Aulich (1847-1909) nebo ve společné hrobce důstojníci baron Friedrich von Böck a Rudolf Werlbecter, tragicky zemřelí roku 1843 při vyjížďce kočárem.

Z josefovských měšťanů zde byl pohřben do rodinné hrobky velkoobchodník Josef Kostelecký (1836-1915), nejbohatší josefovský podnikatel, a jeho dcera Josefína, která spáchala sebevraždu z nešťastné lásky k chudému důstojníkovi. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1808 a patří Kateřině Rumpelmayerové.

Roku 1916 zde vznikl se souhlasem c. k. úřadů devět metrů vysoký pomník ruských zajatců od sochaře Nikolaje Alexandroviče Suškina, přestože Rusko bylo s Rakousko-Uherskem ve válečném stavu. Pomník byl pořízen ze sbírky uspořádané mezi ruskými zajatci.

Roku 2000 byla odhalena pamětní deska zemřelým italským zajatcům. Odhalení se zúčastnily vojenské tradiční jednotky ze severoitalské Novary. V červnu 2004 byl odhalen pomník francouzských zajatců.

Zdroj: Wikipedia


Památkový katalog

Půdorysně čtvercový ohrazený hřbitov severně od obce Rasošky. Ohrazen cihelnou omítanou zdí s pilířky. V průběhu 1. světové války dvakrát rozšířen – k severozápadu a pak k jihozápadu – nové části (válečný, též zajatecký hřbitov) ohrazeny drátěným plotem. Vstup na hřbitov u východního nároží pilířovou branou, zvenku k ní přiléhá na severu přízemní hrobnický domek. Vnitřní plocha s centrálním křížem (kříž josefovské Omladiny – viz samostatný list). Komunikace obvodová a roštový systém příčných pěšin, narušuje je diagonálně směřující hlavní pěšina ke vstupu do válečné části hřbitova. Ve válečné části udržována pouze starší severozápadní část s obvodovou pěšinou a hlavní osovou pěšinou, mladší část zpustlá se vzrostlou zelení, nevyužitá jižní část zplanýrována. Památkově chráněné náhrobky rozesety prakticky po celé ploše starého hřbitova a na starší části válečného hřbitova (viz evidenční listy). Předmětem ochrany je symbolický hrob obětí nacismu, pomník padlým ruským vojákům, mohyla rudoarmějců, památník důstojníků (hrob č. 143), hrob K. Kracíka (hrob č. 45), hrob J. Dušky (hrob č.36), hrob padlých ve válce r. 1866 (hrob č. 72), hrob důstojníků z války roku 1866 (hrob č. 110), hrob H. Prochasky (hrob č. 104), hrob Ukrajinců (hrob č. 106), hrob M. Kalmana (hrob č. 33), hrob J. Lamberga (hrob č. 68), pomník obětem válek-tzv. pyramida, hrob J. Schmelzerna (hrob č. 579), náhrobek Josefa Freindorfera (hrob 529/III), náhrobek Michaela Nadlingera (hrob č. 39/II), náhrobek Josefiny Mayer (hrob 580/III), náhrobek Clary Brőkl von Brokenstein (hrob č. 84/I), náhrobek Josefa Friedricha Stromfelda (hrob č. 93/I), náhrobek Anny Willum (hrob č. 533/III), náhrobek Nicolase Kleindorfa (hrob č. 578/III), náhrobek Moritze Reisingera (hrob 583/III), náhrobek Christofa Lenze (hrobka č. 23/ VI), náhrobek Carla Schauera (hrob č. 144/II), náhrobek Georga Conrada (hrob č. 142/II), náhrobek Josefa Kramera (hrob č. 261/III), náhrobek Martina Fischera (hrob č. 527/III vedle č. 74), náhrobek Amalie Weber (hrob č. 531/III), náhrobek Maxmiliana Reisingera (hrob 584/III), náhrobek Franze Xavera Burina (hrob č. 46/II), náhrobek Wenzela Kuhnerta (hrob č. 126/II), náhrobek Carla Rittera v. Ripp (hrob 107/II), náhrobek Anny von Schonherr (hrob č. 100/I), dva náhrobky rodiny Ottovy (hrob č. 102/I), náhrobek Carla Kostersitz von Marenhorst (hrob č. 188/II), náhrobek Jana Rumpelmayera (hrob č. 48/I), náhrobek Ludvíka Horkaye (hrob č. 8/VII), pamětní deska Václava Khelnera (hrob č. 80/I), náhrobek Marie Petřzik (hrob č. 271/III), náhrobek Františky Rumpelmayerové (hrob č. 14/VI), dva náhrobky rodiny Traxlerovy (hroby č. 399 a 400/III), náhrobek Josefa Mastika (hrob č. 27/II), náhrobek Antonína Václavíka (hrob č. 83/V), náhrobek Rudolfa Mlejnka (hrob č. 199/IV), kříž Omladiny josefovské (III. odd.), náhrobek Anny Niver (Znějící anděl, hrob č. 125/II), epitaf tureckých zajatců (na zdi VII. odd.), náhrobek Wilhelma Csikány von Illény, hrob č. 71/IV, náhrobek Josefa Linke, hrob č. 105/IV, vše na pozemku parcely č. 1789, s pozemkem parcely č. 1789, v k. ú. Rasošky. Nedohledány: blíže neurčená plastika, náhrobek Johanky Gynakwiczové (1834), náhrobek Francisky Schaupp, epitaf Johanna Piere, náhrobek Johanny Gyurkiewicz (empírový), náhrobek Georga Anda (empírový), náhrobek Rozy Jankové. Zanikl epitaf (deska Martina Veselého).

Zdroj: http://pamatkovykatalog.cz/?element=12860062&sequence=1&mode=parametric&isProtected=1&catalogNumber=1000151822&action=element&presenter=ElementsResults