Roudnice nad Labem
Roudnice nad Labem | |
Obec | Roudnice nad Labem |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký kraj |
Roudnice nad Labem, kód: 741647 | |
GPS souřadnice | 50° 25' 40.7'' 14° 14' 25.4'' |
Raudnitz an der Elbe | |
28 496 m² | |
Město | |
Městský úřad Roudnice nad Labem Karlovo nám. 21 413 01 Roudnice nad Labem Tel.: +420 416 837 138 E-mail: epodatelna@roudnicenl.cz URL: https://www.roudnicenl.cz/urad/hrbitov | |
Město Roudnice nad Labem Karlovo nám. 21 413 01 Roudnice nad Labem Tel.: +420 416 850 111 E-mail: epodatelna@roudnicenl.cz URL: https://www.roudnicenl.cz Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ne |
Roudnice nad Labem (německy Raudnitz an der Elbe) je město ležící na levém břehu řeky Labe v okrese Litoměřice. V roce 2011 zde trvale žilo 11.989 obyvatel.
První písemné zprávy o Roudnici nad Labem pocházejí z poměrně pozdní doby, z let 1167 a 1176, městská práva získalo již ve 12. století. Stavbu hradu v této pro dvanácté století strategicky významné lokalitě zahájil Jindřich Břetislav, synovec krále Vladislava I., který byl biskupem pražským a kterého císař později jmenoval panovníkem českého knížectví.
Ve 13. a 14. století výstavba pokračovala, biskup Jan IV. z Dražic (kolem 1280–1343) nechal v letech 1333–1340 vybudovat třetí nejstarší kamenný most v Čechách a první přes Labe. Koncem 14. století bylo vystavěno Nové Město roudnické (dnes nám. Jana z Dražic a Husovo nám.) a spolu se starým městem obehnáno hradbami. V 15. století město několikrát dobyli a vyplenili husité (1421 Jan Žižka, 1425 Jan Roháč z Dubé, 1428 Václav Carda z Petrovic).
Po husitských válkách město i hrad několikrát změnilo majitele (1431 Jan Smiřický, 1453 Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, od roku 1467 byla Roudnice královské město. V roce 1577 je získal Vilém z Rožmberka, který započal s přestavbou a rozšířením roudnického hradu a zároveň zde měl své alchymistické dílny. O rozkvět města se přičinil i Jakub Krčín, který zde za jeho vlády působil. Po Vilémově smrti získala celý jeho majetek jeho poslední manželka Polyxena z Pernštejna, která se v roce 1603 provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Ten pokračoval v rozšiřování a zvelebování roudnického panství.
Projekt na barokní přestavbu hradu vypracovali nejpřednější stavitelé a architekti své doby Pietro de Colombo, Francesco Caratti, Carlo Orsolini a Carlo Lurago. Za třicetileté války bylo město v roce 1634 a 1639 vypáleno a pobořeno švédskými vojsky. Stavbu zámku dokončil v roce 1684, za vlády Václava Eusebia z Lobkowicz, stavitel Antonio della Porta. Václav Eusebius také ustanovil Roudnici jako hlavní a nedělitelný rodový majetek (tzv. fideikomis), což platilo až do roku 1945.
V 19. století se Roudnice stala průmyslovým a hospodářským centrem Podřipska. V roce 1910 byl na místě původního, zbořeného gotického mostu postaven nový železný most přes řeku Labe.
V roce 1945 byl roudnický zámek zestátněn, jeho cenný depozitář (především knihovna a Lobkowiczká obrazárna) byl zničen nebo umístěn do jiných zámků či muzeí v ČR. Od roku 1957 do roku 2008 na zámku sídlila Vojenská hudební škola Víta Nejedlého.
Hřbitov
Areál hřbitova je vymezen ohradní zdí. Plocha hřbitova je udržována. Je zde velké množství historických náhrobků.
Počet obyvatel v roce 1930 - 9.261
Počet obyvatel v roce 2011 - 11.989
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Odstraněná hrobová místa
- Hrobky
- Správa hřbitova
- Márnice (i bývalá)
- Brána
- Centrální kříž
- Kaple
- Kontejner
- Studna
- Otevírací doba hřbitova vyvěšena
- Řád veřejného pohřebiště na místě
- Kontakt na správce hřbitova na místě
- České hroby
- Neidentifikovatelné hroby
Stav hřbitovní zdi
- Obnovena vč. náhrobků a desek na/u zdi