Staré Město u Uherského Hradiště

Lokalita	Staré Město u Uherského Hradiště
Obec	Staré Město
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský kraj
Katastrální území	Staré Město u Uherského Hradiště, kód: 754617
GPS souřadnice	49° 4' 27.9'' 17° 27' 0.9''
Německý název	Altstadt
Výměra	11 575 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	Město Staré Město nám. Hrdinů 100 686 03 Staré Město Telefon : 572 416 411 Email: meusm@staremesto.uh.cz URL: www.staremesto.uh.cz
Vlastník	Město Staré Město
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Staré Město (do roku 1996 Staré Město u Uherského Hradiště, německy Altstadt bei Ungarisch Hradisch) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji na pravém břehu řeky Moravy. K 1. lednu 2016 zde žilo 6 791 obyvatel. Spolu s Uherským Hradištěm a Kunovicemi tvoří městskou aglomeraci s 38 tisíci obyvateli.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131. V letech 1971–1990 byla spolu s Kunovicemi součástí sousedního města Uherské Hradiště, přičemž od roku 1961 až do 31. prosince 1995 nesla oficiální název „Staré Město u Uherského Hradiště“. Po osamostatnění se bylo Staré Město v roce 1997 oficiálně povýšeno na město.

Území Starého Města bylo osídleno již od pravěku. Archeologickými výzkumy je osídlení doloženo v době kamenné, bronzové i železné. Ze starověké doby římské a doby stěhování národů se předpokládá germánské sídliště na Čertově kútě. Někdy na přelomu 6. a 7. století již byli Slované usídleni na ostrožně Na Valách.

Okolo poloviny 9. století došlo na Valách k výstavbě zděného kostela. Akropole Starého Města „Na Valách“ dosáhla rozmachu ve druhé polovině 9. století. Založením dalších sídlišť v těsné blízkosti vznikl rozsáhlý opevněný útvar městského typu, dnes označovaný termínem "aglomerace", na tehdejší poměry s mimořádnou koncentrací obyvatelstva.

Když v průběhu 10. století Morava ztratila své velmocenské postavení, projevilo se to pochopitelně i na velkosídlišti na území Starého Města. Dřívější hradiště se přeměnilo na trhovou ves, která nesla název Veligrad (villa Veligrad), jak připomíná známá listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141, kam je obvykle přesněji řazen vznik tohoto dokumentu, nebo také listina z r. 1228 (výčet statků velehradského kláštera v privilegiu Přemysla I. Otakara), v níž se uvádí Weligrad, dříve město, nyní městys, nebo též někdejší hradiště, nyní trhová obec (Weligrad, civitas primo, modo burgus). Význam této trhové vsi, kde "trhy se konaly od nepaměti", znovu vzrostl, když moravský markrabě Vladislav Jindřich na počátku 13. století v roce 1205 založil v blízkosti Veligradu cisterciácký klášter.

O "staré a známé trhové právo" však Veligrad přišel v roce 1257, když došlo z příkazu českého panovníka Přemysla Otakara II. k přenesení tržních práv z Veligradu a blízkých Kunovic) na nově založené město na ostrově v řece Moravě, které dostalo nejdříve název Nové Město, o rok později Nový Veligrad a teprve později na počátku 14. století, když se jméno Velehradu vžilo pro novou obec okolo velehradského kláštera, ustaluje se pro Nový Veligrad název Hradiště (popř. Hradiště nad Moravou), od 17. století Uherské Hradiště. Naposledy je staroměstské sídliště jmenováno Veligradem v listině českého krále Jana Lucemburského z 2. března 1315 (CDM VI., č. 88, s. 61). V listině Alberta ze Zdounek z 5. února roku 1321 se již nazývá Starým Městem. Od této doby se původnímu Veligradu začalo říkat Antiqua civitas – Staré Město.

Až do poloviny 15. století náleželo město pod staroměstskou farnost. Avšak úpadek velehradského kláštera za husitských válek způsobil, že bylo Staré Město dáno klášterem do zástavy městu Uherské Hradiště a v 16. století se Staré Město podle zemských desek stalo majetkem Uherského Hradiště.

Od poloviny 19. století se změnil do té doby vyloženě zemědělský charakter obce. Byla vybudována a v roce 1841 uvedena do provozu Severní dráha císaře Ferdinanda, která spojila Staré Město s Vídní a s průmyslovými oblastmi na severu Moravy a ve Slezsku. Založení cukrovaru bratří Mayů v roce 1868 a dalších průmyslových podniků vedlo k tomu, že se tu vedle zemědělského obyvatelstva objevila početná vrstva dělnictva.


Hřbitov a kostel

Kostel svatého Michaela archanděla ve Starém Městě u Uherského Hradiště je římskokatolický farní kostel. Kostel byl postaven ve styly pozdně románské architektury jako stavba sálového typu. Tu vybudovali velehradští cisterciáčtí mniši v 1. polovině 13. století na místě starší velkomoravské rotundy z 9. století. Později byl kostel zaklenut a v roce 1734 přestavěn.

Kolem kostela se nachází hřbitov, na kterém se nepřetržitě pochovává už více než 11 století.

Zdroj: Wikipedia