Strážov

Lokalita	Strážov
Obec	Strážov
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Strážov na Šumavě, kód: 756806
GPS souřadnice	49° 18' 16.5'' 13° 16' 1.0''
Německý název	Drosau
Výměra	1 723 m²
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: +420 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Město Strážov (německy Drosau) se nachází v okrese Klatovy, v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 1. 400 obyvatel.

Strážov byl pravděpodobně založen v době panování krále Přemysla Otakara II. jako součást obranného pásu hraničních tvrzí již ve 13. století, avšak první písemná zmínka o městě pochází až z roku 1352, kdy patřil k opáleckému panství. Strážov měl za úkol chránit a udržovat Světelskou stezku, která vedla z Zwieselu, přes Železnou Rudu, Strážov a Klatovy dále do českého vnitrozemí. Králováci byli poddaní pouze králi. Roku 1372 jsou majiteli vladyckých dvorů Strážov, Viteň, Božtěšice a Brtí vladykové Bohuslav, Otík, Bušek a farář Sluka. Později je Strážov připomínán jako městečko. Již v této době je zde zmiňován kostel. Z počátku 15. století pochází první zmínka o přítomnosti Židů. Roku 1680 je poprvé zmiňována dřevěná synagoga. Po husitských válkách vymírá rod Strážovských vladyků, čímž se Strážov až do roku 1848 stává poddanským městečkem opálecké vrchnosti.

Židovská obec zanikla v roce 1905, kdy se konaly poslední bohoslužby v místní synagoze, načež bylo v roce 1913 vybavení synagogy převezeno do Kraslic. Ale ještě v roce 1917 byla založena lipová alej k místnímu židovskému hřbitovu, na kterém se poslední pohřeb konal v roce 1925, aby byl o tři roky později hřbitov zrušen. V padesátých letech došlo ke zboření místní synagogy.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov ve Strážově leží východně od města při cestě odbočující cca v polovině silnice na Lukavici u křížku doprava do lesa.

Pozemek na zřízení hřbitova obdrželi strážovští Židé od opalecké vrchnosti, někdejší majitelky okolních lesů i Smrkové hory, v jejímž svahu hřbitov leží, za což byli povinni odvádět poplatek na každý nově zřízený hrob. Za hrob pro dospělou osobu se platil 1 zlatý a za hrob pro dítě 30 krejcarů, po převodu území pod město strážov pak byla suma placena obci.

V roce 1928 byl strážovský židovský hřbitov zrušen a jeho pozemek byl v dokumentech zanesen jako lesní parcela města Strážova. Ke hřbitovu vede dosud patrná cesta prudce stoupající vzhůru do svahu, od roku 1917 osázená lipami. Místo u hřbitova na kraji lesa poskytuje pěkný výhled na město. Areál je obehnán kamennou ohradní zdí opatřenou pláty coby ochranou proti povětrnostním vlivům, nicméně je volně přístupný přes dřevěnou bránu opatřenou jen západkou. V rohu napravo od vchodu stávala márnice, stopy po ní však v areálu nezůstaly.

K pohřbům byl hřbitov využíván i obyvateli Běšin a Čachrova, jsou zde však i hroby obyvatel jiných obcí, např. Radinov, Kunkovic, Neznašov, Všerub i vzdálených Prášil. Dochovalo se zde kolem 250 náhrobních kamenů, přičemž poslední pohřeb (zemřelého Bedřicha Stádlera ze Strážova) zde proběhl roku 1925. Nápisy na náhrobních kamenech jsou hebrejské, německé i české.

V roce 2006 byla provedena částečná rekonstrukce hřbitova. Hřbitov je volně přístupný.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog