Stříbro

Lokalita	Stříbro
Obec	Stříbro
Okres	Tachov
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Stříbro, kód: 757837
GPS souřadnice	49° 45' 55.7'' 13° 0' 0.2''
Německý název	Mies
Výměra	3 617 m²
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: +420 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Stříbro je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 7.400 obyvatel.

Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží. Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.

Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.

Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.

Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.

Během třicetileté války byla u města, patrně poblíž mostu přes Mži, byla okolo 23. března 1641 svedena tzv. bitva u Stříbra mezi císařskými oddíly armády plukovníka Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během švédského únikového manévru přechodu území západních Čech. Skončila taktickým vítězstvím švédské armády, které se podařilo i přes ztráty mužstva úspěšně překročit řeku. O několik dnů později, 27. března, se pak Banérova vojska střetla s císařskými silami v rozsáhlejší bitvě u Přísečnice.

Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.

Město, kde tradičně převládalo německé obyvatelstvo, bylo v roce 1938 připojené k Nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli původní starousedlíci vysídleni a ve městě došlo k úplné výměně obyvatelstva.

Židovská komunita

Židovské osídlení je zde doloženo od 14.století. Kolem poloviny 16. století ale byli židé znovu donuceni se odstěhovat, ojedinělé rodiny zde směly bydlet až od roku 1642. Nepočetné osídlení je doloženo od poloviny 17. století. Novodobý růst přišel od poloviny 19.století (61 osob, tj. 1,5% všech obyvatel) a rostl na 115 osob v roce 1880, 163 osob v roce 1900. Do roku 1930 došlo k poklesu na 127 osob.

Synagoga, nacházející se ve dvoře rabínského domu, byla postavena roku 1879 podle projektu architekta Andrease Deimlinga. Sloužila svému účelu až do roku 1938. V letech 1940-42 sloužila jako budova organizace Hitlerjugend a v letech 1942-45 jako zajatecký tábor pro francouzské důstojníky. V roce 1959 byla zbořena a na jejím městě v polovině 60. let byla vystavěna kancelář státního statku.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov sloužil v letech 1902–1935 a je zde dochováno 94 náhrobků. Židovský hřbitov ve Stříbře leží severně od města po pravé straně silnice pokračující ze Soběslavovy ulice ve Stříbře na Kšice. Vstup do areálu je z jižní strany.

Založen byl v letech 1901-1902 a téhož roku zde proběhl i první obřad. O rok později byla zkolaudována i pohřební místnost. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1935, pohřbeni jsou zde i Židé ze vsí z okolí. Do dnešního dne se zde dochovalo přes devadesát náhrobních kamenů a jejich torz. Nachází se zde také hromadný hrob 48 obětí pochodu smrti z jara roku 1945 zastřelených asi u východní zdi hřbitova. Na západě hřbitova stojí při silnici dům přestavěný roku 1943 na obytný.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog