Škrle
Škrle | |
Obec | Bílence |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Škrle, kód: 604160 | |
GPS souřadnice | 50° 24' 57.3'' 13° 32' 0.9'' |
Skyrl | |
833 m² | |
32758/5-443 | |
Obec | |
Obecní úřad Bílence | |
Obec Bílence | |
Zrušený, viditelné hranice | |
Ne |
Škrle (německy Skyrl) je malá vesnice v okrese Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 102 obyvatel.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1295. Krajina v jejím okolí ve dvanáctém století patřila rodu Hrabišiců a vesnice snad už roku 1207 patřila k majetku oseckého kláštera. Vesnice se nacházela na křižovatce důležitých obchodních cest z Prahy do Chomutova a z Mostu do Žatce. V roce 1341 povolil král Jan Lucemburský opatovi kláštera povýšení městečka, ve kterém stál farní kostel, na město.
Nové město získalo právo konat každé úterý veřejný trh, měšťané směli provozovat řemesla a opevnit sídlo příkopy, věžemi, palisádou nebo jakýmkoliv jiným způsobem. Vzhledem k blízkosti starších a velkých měst, kterými byly Louny, Žatec, Most a Chomutov, a snad i kvůli husitským válkám se Škrle skutečným městem nikdy nestala. V majetku oseckých cisterciáků Škrle zůstala až do poloviny devatenáctého století.
Cisterciáci v polovině osmnáctého století založili u hospodářského dvora škrlský zámek. Klášter si jej udržel i po zrušení poddanství až do roku 1875, kdy jej odkoupila obec a zřídila v něm školu a kanceláře obecního úřadu. Ve dvacátém století byla část budovy upravena na byty.
V devatenáctém století se na pyritových výchozech zdejší uhelné sloje ročně těžila necelá jedna tuna nekvalitní železné rudy, která však usnadňovala tavení, a proto se při zpracování přidávala ke kvalitnějším rudám. U vesnice byl roku 1917 Uhelným těžařstvem Kurt G. otevřen také hnědouhelný důl Herrman, ale jeho provoz byl ukončen již před rokem 1920.
Půda v okolí vesnice stále patřila oseckému klášteru a mnoho obyvatel pracovalo na jeho poplužním dvoře. Panský velkostatek byl zrušen až při pozemkové reformě po první světové válce.
Vojenské akce druhé světové války se Škrle dotkly až v samotném závěru, kdy vesnici obsadily jednotky SS a 8. května 1945 se zde bránily přicházející Rudé armádě. Došlo při nich k materiálním škodám, a dokonce i ke ztrátám na životech. Po válce byli vysídleni němečtí obyvateléa a celkový počet obyvatel se snížil z 270 v roce 1939 na 181 roku 1947.
Hřbitov u kostela sv. Jakuba
Areál kostela se hřbitovem je obklopen novou ohradní zdí. Plocha hřbitova je vyčištěna a bez náhrobků.
Počet obyvatel v roce 1930 - 324
Počet obyvatel v roce 2011 - 102
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog
Stav hřbitovní zdi
- Nová (nepůvodní) hřbitovní zeď
Objekty a vybavení hřbitova
- Vyčištěná plocha hřbitova