Teplice nad Metují
| Teplice nad Metují | |
| Obec | Teplice nad Metují |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Teplice nad Metují, kód: 766399 | |
| GPS souřadnice | 50° 35' 45.3'' 16° 10' 11.2'' |
| Weckelsdorf | |
| 4 597 m² | |
| Římskokatolická církev | |
| Město Teplice nad Metují, Rooseveltova 15, 54957 Teplice nad Metují | |
| Udržovaný v původní podobě | |
| Ne |
Počátky osídlení Teplic nad Metují nelze přesně určit. Sám název říčky Metuje je velmi starý - v písemných pramenech se objevuje již v roce 1186 jako „Methuya“ a pravděpodobně dokládá osídlení okolního území illyrským kmenem.
V 10. století patřily celé východní Čechy a s nimi i Teplicko knížecímu rodu Slavníkovců, který byl v roce 995 vyvražděn a celé Čechy byly definitivně sjednoceny pod vládou Přemyslovců.
Na ochranu důležité obchodní stezky spojující Čechy přes Teplicko a Broumovsko s Polskem a Pobaltím, doložené počátkem 12. století, vznikla na Teplicku opevněná místa. Nejpozději v druhé polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II. tu byly postaveny pevné hrady Střmen a Skály. V jejich okolí vznikly potom osady, které se staly předchůdci Teplic nad Metují a jejich nynějších místních částí.
Teplice nad Metují vznikly jako osada v podhradí skalního hradu Střmen. První písemná zmínka je z roku 1362, kdy byl v konfirmačních knihách, založených prvním arcibiskupem Arnoštem z Pardubic učiněn zápis o „Gusweynsdorf alias Teplicz“ - místě, které patřilo Tasovi z Rýzmburku, příslušníku rodu erbu Třmene. Složený název obsahuje české jméno, které dokládá výskyt teplých pramenů, vyvěrajících na území města dodnes.
Po zboření hradu Střmen v roce 1447 slezskými feudály bylo území spravováno z tvrze, ležící nad obchodní stezkou z Trutnova přes Teplice do Broumova a dál do Slezska. V 90. letech 16. století dal tvrz zbořit Václav Bohdanecký z Hodkova a na jejím místě nechal postavit jednopatrovou budovu zámku. Datum dokončení stavby v r. 1599 dokládá český nápis na portále nad vchodem. Po smrti Václava Bohdaneckého r. 1614 byly Teplice rozděleny na Horní a Dolní. Zde se nacházely vsi stejného názvu a patřily různým majitelům.
Za zmínku stojí, že Horní Teplice držel v poslední čtvrtině 17. století Jan Petr Straka z Nedabylic - vnuk Václava Bohdaneckého z Hodkova, c.k. tajný rada a komorník, který ustanovil závěť, podle níž v případě vymření rodu připadnou všechny jeho statky ( mezi nimi i Horní Teplice) nadaci na zřízení a vydržování akademie, určené k výchově dětí chudé české šlechty. Strakové vymřeli roku 1802 a později byl z nadace postaven palác, tzv. Strakova akademie - dnes Úřad vlády.
Revoluční rok 1848 učinil z Teplic nad Metují svobodnou obec a z panství Horní a Dolní Teplice pouhé velkostatky. Ty koupil v r. 1880 továrník Bedřich Faltis. Horní Teplice r. 1917 prodal majitelce Schrollových závodů v Olivětíně a Meziměstí Janě Langerové a z její pozůstalosti je potom koupilo městečko. Od té doby se „horní“ zámek užívá jako radnice. Dolní Teplice byly Faltisovi v roce 1945 zkonfiskovány dekretem prezidenta republiky.
Na počátku tohoto století začaly Teplice nad Metují výrazně měnit svůj vzhled. V letech 1906 - 1907 byla postavena škola, která je dodnes dominantou města. V letech 1907 - 1909 byla postavena železniční trať Teplice nad Metují - Trutnov.
Z nejvýznamnějších památek teplicka stojí za zmínku:
Barokní kostel sv. Vavřince - nechal jej postavit v roce 1724 Jan Straka z Nedabylic - s původními nástropními malbami a bohatě vyřezávaným zařízením.
Renesanční Horní zámek, který nechal 1599 zbudovat Václav Bohdanecký z Hodkova - dnes sídlo radnice.
Dolní zámek z roku 1664 v raně barokním stylu byl postaven baronem Zikmundem Schmiedlem ze Schmieden. Zahradní zeď je zdobena plastikami z Braunovy školy v Kuksu. Od roku 1953 je zde domov seniorů.
Poutní kostel Panny Marie Pomocné na Kamenci s dřevěnou poustevnou z let 1754 až 1763 s barokním vybavením.
Zdroj: stránky města Teplice nad Metují
Pohledové fotografie
