Těšetice

Lokalita	Těšetice
Obec	Těšetice
Okres	Olomouc
Kraj	Olomoucký kraj
Katastrální území	Těšetice u Olomouce, kód: 766704
GPS souřadnice	49° 35' 40.6'' 17° 7' 28.5''
Německý název	Teschetitz
Výměra	5 254 m²
Vlastnictví	Římskokatolická církev
Kontakt	Obecní úřad Těšetice Těšetice č. p. 75 783 46 Těšetice Tel.: +420 585 954 308 E-mail: podatelna@obec-tesetice.cz URL: http://obec-tesetice.cz
Vlastník	Římskokatolická farnost Těšetice u Olomouce č.p. 6, 783 46 Těšetice
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Obec Těšetice (německy Teschetitz) se nachází v okrese Olomouc. Žije zde přibližně 1.300 obyvatel.

Obec Těšetice se rozkládá na nejúrodnějších půdách Hornomoravského úvalu a není proto divu, že patří také ke vsím nejstarším. První zmínka o vsi je totiž už v listině z roku 1078, která se týká založení kláštera na Hradisku u Olomouce (viz CDB I, 79) a právě jemu kníže Ota I. Olomoucký a jeho manželka Eufemie věnují část Těšetic. Pomocí darů a odkazů se v roce 1286 (CDM IV, 239) staly majetkem hradišťského kláštera Těšetice celé, a to na bezmála půl tisíciletí, až do zrušení kláštera císařem Josefem II. (1784). V letech 1784-1826 byla obec pod správou Náboženského fondu, pak ji spolu s dalšími vesnicemi odkoupil Filip Ludvík baron a říšský hrabě Saint-Genois. Pozdější zájem knížat Lichtenštejnů o Těšetice směřoval na bývalý klášterní pivovar se sladovnou a lihovarem. Od roku 1848 již jsou Těšetice samostatnou obcí olomouckého okresu.

V 2. polovině 19. století se v Těšeticích rozmohl podnikatelský duch. V roce 1868 vznikla Rolnická záložna. Pivovar spravovaly rodiny Hatschků a Kubelků, druzí jmenovaní se v závěru století dostali do velkých dluhů a aby nedošlo k úpadku a likvidaci pivovaru, vznikla z aktivity Rolnické záložny Rolnická akciová společnost, která pivovar odkoupila. Pod touto správou pivovar prosperoval a zdejší pivo i kořalky z lihovaru se staly na Moravě velmi známými. Kolem přelomu 19. a 20. století se uvažovalo o výstavbě cukrovaru, k čemuž nakonec nedošlo, stejně jako k výstavbě železniční trati z Příkaz nebo Litovle k Tovačovu.
První světová válka (1914-1918) si z Těšetic, Ratají a Vojnic vyžádala 35 obětí, krušné byly i poslední dny 2. světové války, kdy Těšeticemi ustupovaly kolony demoralizované německé armády a letadla Rudé armády na obec svrhla několik bomb (cílila na mosty).

Historie těšetického pivovaru se sice definitivně uzavřela v roce 1970, zato se však v Těšeticích od roku 1973 daří výrobě likérů (česká whisky King Barley, gin, bylinný likér). Mezi Těšeticemi a Ratajemi je rozsáhlý areál zemědělské a stavební výroby.

Římskokatolická farnost

O kostele v Těšeticích je první zmínka z roku 1282, o zdejším faráři (a tedy i faře) pak z roku 1364. Barokní farní kostel sv. Petra a Pavla z 40. let 18. století vyrostl na místě, kde stával jeho starobylý předchůdce, jenž vyhořel při velkém požáru vsi v roce 1668. Současnou podobu má kostel po opravách z počátku 21. století.

Fara je i nyní aktivně obsazena duchovním, farnost zahrnuje kromě Těšetic (s částmi Vojnice a Rataje) i obce Luběnice a Ústín. Těšetický duchovní je administrátorem excurrendo i pro některé další okolní farnosti.

Původní hřbitov ve farní vsi Těšeticích se nacházel v tradičním situování u kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1832 i tady došlo k zásadní změně – starý nedostačující hřbitov byl zrušen a bez většího prodlení byl téhož roku (příznačně na Dušičky) otevřen nový hřbitov za obcí při loučanské cestě. Už v závěru 19. století se ale i jeho rozsah ukázal nedostatečný (kromě farních Těšetic musel sloužit i obyvatelům přifařených Vojnic, Ústína, Rataj a Luběnic), takže byl rozšířen o prostor, kde pak byly umísťovány rozměrnější rodinné hrobky, a obestavěn po obvodu novou zídkou. Další rozšíření hřbitova (téměř na dvojnásobek a s novým vstupem) se připravovalo v roce 1944, ale nakonec k němu nedošlo.

Autor: Petr Nisler

Zdroj: Wikipedia CZ, https://www.facebook.com/historietvr/ (Těšetice, Vojnice a Rataje v minulosti)
http://www.lysahora.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=70458, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad, Památkový katalog, webové stránky obce/města, webové stránky Římskokatolické farnosti,