Čáslav

Lokalita	Čáslav
Obec	Čáslav
Okres	Kutná Hora
Kraj	Středočeský kraj
Katastrální území	Čáslav, kód: 618349
GPS souřadnice	49° 55' 28.5'' 15° 23' 8.3''
Německý název	Tschaslau
Výměra	1 399 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	MU Čáslav Nám. J. Žižky z Trocnova 1 286 01 Čáslav Tel: 327 300 200 E-mail: radnice@meucaslav.cz http://www.meucaslav.cz/
Vlastník	Město Čáslav
Stav	Neudržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Čáslav je české město ležící ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora, založené v roce 1264 za vlády Přemysla Otakara II.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Nejstarší dochovanou památkou je románský kostelík sv. Michala z roku 1130, která je dnes součástí chrámu sv. Petra a Pavla.

Prokazatelné osídlení plochy města se datuje od počátku neolitu (6. – 5. tis. př. n. l.) Bohaté archeologické nálezy z města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. století. Pravděpodobným centrem se stal Hrádek, který je v 10. století tradičně spojován se Slavníkovci. V 11. století se Hrádek stal přemyslovským správním hradištěm a centrem přemyslovské provincie.

Královské město Čáslav vzniklo okolo poloviny 13. století za vlády Přemysla Otakara II. při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys - velké centrální náměstí, kterému dominuje radnice a pravoúhlá uliční síť. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, které z něho učinily samostatnou obec.

Církevní život byl spojen s farním kostelem sv. Petra a Pavla. Stavba raně gotického kostela byla zahájena na konci 13. století a byl do ní začleněn románský kostel sv. Michala z 11. století (dnešní sakristie), který zde původně stál.

Městský areál byl vymezen hradbami, které jsou zachovány v jedné třetině jejich délky. Do města se vcházelo čtyřmi branami. Ojedinělou památkou čáslavského gotického opevnění je válcová tzv. Otakarova věž, která stávala při Brodské bráně.

Po vypuknutí husitského hnutí setrvala Čáslav na straně Zikmundově. Po jarní ofenzívě husitů v roce 1421 přešlo město na jejich stranu. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu sv. Petra a Pavla zemský sněm, který vstoupil do dějin jako Čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka. Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly v roce 1910 ve výklenku podvěžní mariánské kaple.

V 15. a 16. století postihly ze značné části dřevěné město dva velké požáry. V roce 1452 vyhořela polovina města, v roce 1522 padlo ohni za oběť skoro celé město.

Po tomto požáru však došlo opět ke kulturnímu a hospodářskému vzestupu města. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Čáslavi jich tehdy bylo 280. Rozvoji stavební činnosti přerušily až události třicetileté války. Především dva švédské vpády v letech 1639 a 1643 způsobily, že se Čáslav stala nejen městem pustým, ale navíc do 18. století silně zadluženým.

V 18. století byla Čáslav významným správním centrem, sídlem krajského úřadu (1715), pošty, vojenské posádky. Novodobým stavebním ruchem na začátku 19. století byl do značné míry setřen původní renesanční a barokní charakter města.

V polovině 19. století získala Čáslav postupně také úřady s okresní působností a začaly zde vznikat i některé vyšší vzdělávací ústavy (gymnázium, odborné školy). V druhé polovině 19. a na začátku 20. století byly zakládány hospodářské a peněžní ústavy (např. městská spořitelna, živnostenská záložna, hospodářské družstvo), dále elektrárna, plynárna aj. Došlo i k nové výstavbě ve městě, a to především budov pro správní a školské účely.

Od roku 1960 přestala být Čáslav okresním městem, zůstala však přirozeným spádovým centrem.

V roce 1884 bylo založeno městské muzeum podle projektu architekta Františka Tetřeva, které patří mezi nejstarší kamenná venkovská muzea. Budova muzea je novoklasicistní, interiéry napodobují např. Národní muzeum v Praze (chodby, exteriéry) nebo Britské národní muzeum v Londýně (vitríny). Na kopuli muzea je k vidění replika Svatováclavské koruny – symbol české státnosti. Stavbu muzea financovala záložna města Čáslavě. O založení muzea se silně zasloužil Kliment Čermák a Josef Kaunický (přispěl svými sbírkami).

Zdroj: Wikipedia


Židovský hřbitov
Židovské oddělení je součástí městského hřbitova, nacházejícího se v severní části města, v ulici vedoucí do Chotusic. Založeno bylo roku 1884 a užívalo se zřídka ještě ve druhé polovině 20. století. Jsou zde pohřbeny rodiny představitelů obce – starostů Goldbergera, Beckmanna či Seidemanna, největší náhrobek patří rodině zakladatele továrny Kosmos, jímž byl Ing. Emil Pick. Celkem se na židovské části hřbitova nachází kolem 200 novodobých náhrobních kamenů. Márnice je zbořena, dochována je vstupní brána.

V současné době je hřbitov vyčištěn, většina náhrobků postavena a je zajištěna průběžná údržba hřbitova, kterou je nutno provádět i v následujících letech. V brzkých letech je třeba postavit a opravit zbylé povalené náhrobky.

Zdroj: Židovská obec Čáslav (http://pamatky.kehilaprag.cz/hledani/caslav-hrbitov)