Týnec
Týnec | |
Obec | Týnec |
Okres | Klatovy |
Kraj | Plzeňský kraj |
Týnec u Janovic nad Úhlavou, kód: 772313 | |
GPS souřadnice | 49° 20' 43.5'' 13° 15' 41.5'' |
Teinitzel, Teinitzl | |
2 567 m² | |
Římskokatolická církev | |
Ne |
Obec Týnec (německy Teinitzel, zastarale Teinitzl) se nachází v okrese Klatovy. Žije zde 364 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227.
Po založení královského města Klatov po r. 1260 Týnec postupně přestal plnit své původní funkce a téměř dvěstěleté klášterní panství na počátku 14. století skončilo. Týnec na více než sto let získal rod vladyků, kteří se po svém sídle nazývali " z Týnce".
Po r. 1420 přešel Týnec do vlastnictví husitského hejtmana Přibíka z Klenové. Součástí panství Klenová s měnícími se vlastníky zůstal až do r. 1554, kdy Jiří Harant z Polžic a Bezdružic postoupil Týnec svému švagrovi Bořivoji Rochce z Otova (z rodu Příchovských). Rytíř Bořivoj Rochce obnovil tvrz, dvůr a ves. Během třiceti let vytvořil z Týnce středisko vznikajícího týneckého panství. Dědičky r. 1584 malé týnecké panství prodaly Janu III. Vidršpergárovi z panského (mutěnínského) rodu Vidršpergárů z Vidršperka. Jan III. Vidršpergár z Vidršperka s manželkou Alenou, roz. z Běšin malé týnecké panství (Týnec, část Horní Lhoty a Vacovy) rozšířili o vsi Chvalšovice, Předvojovice, Stojanovice a o novou ves Nevděk. Jejich nejmladší dcera Anna Eva se r. 1622 provdala za chudého šlechtice Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat. Ten učinil Týnec střediskem svého panství. Jeho syn Jan František se stal prapředkem březnického rodu a dalších pokolení, které dosud žijí. Mladší syn Maxmilián Norbert byl prapředkem týneckého rodu, který vymřel po měči r. 1868 hrabětem Karlem Ludvíkem Krakovským z Kolovrat na Týnci.
Po devatenáctiletém administrování týneckého fideikomisu kolovratský majetek zdědil hrabě Leopold Filip Krakovský z Kolowrat, který ze zanedbaného panství vytvořil na svou dobu moderní panství Týnec-Běšiny.
Třistaleté kolovratské panství Týnec bylo pozemkovou reformou v letech 1922-26 rozparcelováno a v Týnci byly vytvořeny "Zemědelské podniky Týnec Jindřicha Kolowrata" se dvory v Týnci a Lomci, s mnoha hektary lesů.
Během II. světové války byl kowratský majetek pod nacistickou správou, v dubnu 1948 byl znárodněn a od r. 1949 byl součástí Čs. státních statků.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Hrobky
- Brána
- Centrální kříž
- Kostel
- Popelnice
- Vodovod
- Neuzavírá se
- Torza náhrobků
Stav hřbitovní zdi
- Udržována vč. náhrobků na nebo u zdi