Údlice
Údlice | |
Obec | Údlice |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Údlice, kód: 772615 | |
GPS souřadnice | 50° 26' 19.0'' 13° 27' 53.7'' |
Eidlitz, Udelicz | |
2 500 m² | |
Obec | |
Obecní úřad Údlice | |
Obec Údlice | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ne |
Údlice (německy Eidlitz, Udelicz) jsou obec v okrese Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 917 obyvatel.
Okolní krajina byla osídlena již v pravěku, ale první písemná zmínka o vsi je až z poloviny třináctého století. V průběhu doby byly Údlice samostatným panstvím, ale dlouho patřily k chomutovskému nebo červenohrádeckému panství. Mívaly status městečka i města, jehož obyvatelé se živili především zemědělstvím. K rozvoji průmyslu došlo až v devatenáctém století, kdy byl otevřen cukrovar a v okolí započala těžba hnědého uhlí.
První písemná zmínka o Údlicích pochází z roku 1247 a zmiňuje jakéhosi Theodorita de Udelitz. V roce 1295 vesnice patřila bratrům Bedřichovi a Dětřichovi ze Šumburka. Šumburkové vesnici prodali Janu Parsifalovi z Haugvic, roku 1387 byli Údlice prodány Hanušovi z Valdenberka. Rodu z Valdenberka patřilo až do roku 1446, kdy jej Anarg z Valdenberka prodal bratrům Mikuláši III. a Janovi z Lobkovic.
Roku 1496 král Jiří z Poděbrad potvrdil Lobkovicům údlické trhové právo. Význam městečka vzrostl za Kryštofa z Lobkovic, který dosáhl jeho propuštění z manství a roku 1539 povýšil dosavadní městečko na město s dědickým a pivovárečným právem. Jindřich Mikuláš z Lobkovic nechal opravit tvrz a přestavět kostel. Později Údlice prodal Bohuslavovi Hasištejnskému z Lobkovic, který je připojil k chomutovskému panství. Spolu s ním je získal Jiří Popel z Lobkovic.
Roku 1594 byl rozsáhlý majetek Jiřího Popela z Lobkovic zabaven a rozdělen na menší díly. Údlice s 66 poddanými byly připojeny k červenohrádeckému panství, které roku 1605 koupil Adam Hrzán z Harasova. Roku 1696 Údlice koupil Zikmund Valentin z Harasova, a když o rok později získal také Červený hrádek, spojil je opět do jednoho panství.
V devatenáctém století se začal rozvíjet údlický průmysl a rozšířilo se spektrum služeb. Ve druhé polovině století započala těžba hnědého uhlí v několika menších dolech, otevřen byl cukrovar, vyrábělo se kameninové zboží a zpracovávaly kůže.
Uhlí se v blízkém okolí začalo těžit okolo poloviny devatenáctého století. Asi půl kilometru východně od Údlic se nacházel důl Boží požehnání. Jeho předchůdcem byl buquoyský důl Gabriela z padesátých let devatenáctého století s dvojicí šachet Gabriela a Jiří.
Během druhé světové války byl v objektu zrušené koželužny (čp. 119) roku 1941 zřízen zajatecký tábor určený pro zajatce ze Sovětského svazu, kteří pracovali v chomutovských Mannesmannových závodech. Celkem se v táboře vystřídalo 390 lidí, z nichž dvacet zemřelo. Na konci války bylo v táboře internováno devadesát leteckých důstojníků. Mrtví z tábora byli pohřbíváni na zrušeném židovském hřbitově, kde byly pohřbeny také oběti pochodu smrti z dubna roku 1945.
Hřbitov
Areál hřbitova je ohraničen ohradní zdí. Plocha hřbitova je udržována, nachází se zde velké množství německých hrobů a hrobek, které pomalu dožívají.
Počet obyvatel v roce 1930 - 2.452
Počet obyvatel v roce 2011 - 917
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Hrobky
- Márnice (i bývalá)
- Brána
- Centrální kříž
- Popelnice
- Vodovod
- Neuzavírá se
- Řád veřejného pohřebiště na místě
- Kontakt na správce hřbitova na místě
- České hroby
- Německé hroby
- Neidentifikovatelné hroby
Stav hřbitovní zdi
- Obnovena bez náhrobků
- Obnovena vč. náhrobků a desek na/u zdi