Valkeřice
Valkeřice | |
Obec | Valkeřice |
Okres | Děčín |
Kraj | Ústecký kraj |
Valkeřice, kód: 776629 | |
GPS souřadnice | 50° 41' 51.6'' 14° 18' 58.1'' |
Algersdorf | |
3 230 m² | |
Obec | |
Obecní úřad Valkeřice | |
Obec Valkeřice | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ne |
Obec Valkeřice (německy Algersdorf) je protáhlá údolní lánová ves v okrese Děčín. V roce 2012 zde trvale žilo 391 obyvatel.
Valkeřice byly založeny ve 13. století během vrcholně středověké kolonizace vedené pány z Michalovic z hradu Ostrý (Scharfenstein) u Benešova nad Ploučnicí. Vznikly spojením dvou vesnic, farní vsi Pertoltice (Bertholdsdorf) a vsi Erkeřice (Elgersdorf) s tvrzí. Obě vsi jsou poprvé doloženy v roce 1363.
Počátkem 15. století ves získal rod Pojetických. Konojedští z Pojetic ztratili Valkeřice společně s celým konojedským panstvím po roce 1620, protože Albrecht Konojedský z Pojetic se během stavovského povstání postavil na stranu proti císaři Ferdinandovi II. Jeho majetek byl následně zkonfiskován a v roce 1623 jej koupil tehdejší zemský hejtman v Kladsku, Adam Gotfrýd Berka z Dubé.
Po Adamu Gotfrýdovi Berkovi z Dubé přešlo konojedské panství, kam náležely i Valkeřice, na jeho sestru Alenu Elišku provdanou za Zdeňka Lva Libštejnského z Kolovrat. Po jeho smrti bylo konojedské panství prodáno v roce 1650 jeho dědici, generálu jízdy Janu Antonínu Šporkovi.
Přelom 17. a 18. století, doba vrcholného baroka, je stejně jako jinde v Čechách i ve Valkeřicích dobou rozkvětu vesnice a celého konojedského panství. Tato doba je totiž spojena s význačnou osobou Františka Antonína hraběte Šporka. Hrabě František Antonín Špork věnoval péči nejen Kuksu a Lysé nad Labem, nýbrž i panství konojedskému, které po Janu Antonínovi Šporkovi převzal v roce 1679. Konojedský zámek dal barokně upravit, a protože jej považoval spíše za hospodářské centrum panství, zřídil v roce 1696 v tamním zámku i špitál a lékárnu pro 45 chudých. Jako vášnivý lovec zaměřil svoji pozornost na Valkeřice: v roce 1701 dal v horní části Valkeřic, na návrší směrem na Blankartice, vystavět lovecký zámeček podle plánů barokního stavitele a řezbáře Zachariase Hoffmanna. Nová barokní fara byla vystavěna 1704.
V 18. a 19. století vesnice Valkeřice zaznamenala prudký demografický rozvoj. Obyvatelé Valkeřic se v 18. století živili i pěstováním chmele a lnu, který se zde i zpracovával. Východně od Slukové, v údolí Merboltického potoka při cestě do Verneřic, stávala leitenbergerovská kartounka, továrna na potiskování bavlněných látek. Na svazích nad ní bylo několik uhelných dolů. Na více místech Verneřicka se těžilo kvalitní uhlí a trachyt používaný jako materiál pro kamenické články na stavbách v širokém okolí: okenní ostění, schodišťové stupně, dlažby a sloupy v síních a chlévech. K Valkeřicím patřila i skupina domů s mlýnem v hlavním údolí Ploučnice.
Hřbitov
Areál hřbitova je vymezen ohradní zdí. Plocha hřbitova je udržována, zbavena hrobů.
Počet obyvatel v roce 1930 - 1.687
Počet obyvatel v roce 2011 - 391
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Odstraněná hrobová místa
- Márnice (i bývalá)
- Brána
- Centrální kříž
- Popelnice
- Kontejner
- Jímka / skládka
- Nádrž s vodou
- Uzamčen trvale (běžně nepřístupný)
- Řád veřejného pohřebiště na místě
- České hroby
- Německé hroby
- Neidentifikovatelné hroby
Stav hřbitovní zdi
- V původní podobě
- Obnovena bez náhrobků