Veliká Ves

Lokalita	Veliká Ves
Obec	Veliká Ves
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Katastrální území	Veliká Ves, kód: 778001
GPS souřadnice	50° 16' 9.7'' 13° 22' 46.0''
Německý název	Michelsdorf
Výměra	1 517 m²
Vlastnictví	Obec
Kontakt	Obecní úřad Veliká Ves Podlesice 53 441 01 Podbořany Tel.: +420 474 397 311 E-mail: velikaves@iol.cz URL: http://www.velikaves.cz
Vlastník	Obec Veliká Ves Podlesice 53, 441 01 Podbořany Tel.: +420 474 397 311 E-mail: velikaves@iol.cz URL: http://velikaves.cz Římskokatolická farnost, děkanství Mašťov ŘKF Kadaň Tel.: +420 474 344 463 E-mail: farnostkadan@centrum.cz URL: http://www.farnostkadan.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Obec Veliká Ves (německy Michelsdorf) se nachází v okrese Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 49 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369.

Veliká Ves je centrem okrajové hnědouhelné pánve přibližně vymezené sousedními vesnicemi. Hlavní uhelná sloj je uložena v hloubce asi 50 m a její mocnost dosahuje maximálně 5,5 m. Těžba uhlí v malých dolech se zde rozvinula již v první polovině 19. století. Uspokojovala především spotřebu okolních obcí, protože chyběla dostatečná dopravní infrastruktura, která by umožnila přepravu uhlí ke vzdálenějším odběratelům. Po vybudování železniční trati Kadaň–Vilémov navíc nemohlo zdejší nekvalitní uhlí s vysokým obsahem popela konkurovat výhřevnějšímu uhlí z Mostecka, a většina dolů zanikla.

Mezi Velikou Vsí a Novými Třebčicemi se od 60. let 19. století nacházel důl Barbora knížete Salma. Zpočátku se v něm těžilo až 20 00 tun uhlí ročně, ale v důsledku hospodářské krize byl důl uzavřen a v roce 1880 prodán městské spořitelně v Litoměřicích, která zde provoz obnovila až do roku 1885. Celková produkce dolu se odhaduje na 150 000 tun uhlí. Od poloviny 19. století do počátku 20. století jižně od vesnice fungoval důl Michal podnikatele L. Stamma. Pracovalo v něm pět až osm horníků a celková produkce uhlí se odhaduje na 60 000 až 80 000 tun. Od roku 1911 provozoval rytíř Adolf Schreiter ze Schwarzenfeldu vrchnostenský důl Ignác, ve kterém bylo do roku 1880 vytěženo padesát tisíc tun uhlí. Čtvrtým významnějším dolem byl Ambrož F. Friedmanna, který od šedesátých let 19. století do roku 1904 vyprodukoval dvacet tisíc tun uhlí.

Hřbitov

Malý hřbitov napravo při příjezdu do obce je udržovaný, vysekávaný. Je možné se zde najít řadu starých náhrobků, které se pomalu rozpadají, jsou nakloněné nebo spadlé. Volné plochy jsou zvlněné po zlikvidovaných hrobových místech.

Počet obyvatel v roce 1930 - 219
Počet obyvatel v roce 2011 - 49

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog